Ve Francii odsoudili za převaděčství dva Čechy. Pomáhali uprchlíkům za hranice Schengenu

Za pašování uprchlíků byli loni v zahraničí odsouzeni dva lidé z Česka, zjistil Zpravodajský web Českého rozhlasu. K oběma případům došlo ve Francii na severozápadě země, poblíž přístavu Calais. Podle tamních úřadů pomáhali běžencům, kteří zřejmě mířili do Velké Británie, při překročení hranic schengenského prostoru. Předloni přitom za nelegální převaděčství potrestaly soudy napříč Evropou celkem devět českých občanů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„V roce 2016 byl náš zastupitelský úřad informován ze strany francouzských úřadů o dvou případech pomoci při nezákonném překračování francouzských hranic, resp. hranic schengenského prostoru. Jeden případ se stal na jaře a druhý v létě loňského roku. Oba případy byly řešeny jako trestný čin, za který byl uložen trest odnětí svobody,“ uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu rada vyslanec z české ambasády v Paříži Daniel Volf.

Oba případy řešil soud vyšší instance v Boulogne-sur-Mer, do jehož územní působnosti spadá také přístav Calais. Poblíž města vyrostl během uprchlické krize tábor přezdívaný Džungle, kde přebývaly tisíce běženců. Francouzské úřady ho loni na podzim evakuovaly a uprchlíky rozvezly na různá místa země.

Nelegálních cizinců v Česku výrazně ubylo. Nejčastěji jde o Ukrajince

Číst článek

Za jakých okolností francouzské orgány české pašeráky zadržely či jak početnou skupinu běženců převáděli, není jasné. S ohledem na ochranu osobních údajů nechtějí tuzemské úřady podrobnosti komentovat. S rodinami odsouzených v kontaktu česká diplomacie není, nepožádaly prý o žádnou asistenci.

„U obou případů jsme od francouzských orgánů obdrželi osobní údaje, den zadržení, právní kvalifikaci a údaj o tom, ve kterém vězeňském zařízení se dotyčná osoba nachází. Nejsme ale oprávněni tyto údaje sdělovat dále,“ vysvětlil Volf.

Ve Francii odsouzeno dalších šest Čechů

Francouzské orgány podle něj na základě bilaterální smlouvy informují zastupitelský úřad o trestné činnosti českých občanů pouze v případě, kdy skončí za mřížemi. „Nemáme tedy k dispozici statistické údaje o případech, které mohly být řešeny jako přestupek nebo jako trestný čin, kdy pachatel nebyl vzat do vazby a nebyl mu uložen trest odnětí svobody.“

Nejde však o jediné české pašeráky, kterými se francouzské úřady zabývaly. Zkraje roku 2015 byla z „pomoci při porušování pravidel pobytového režimu na území Francie, resp. schengenského prostoru“ obviněna pětice českých občanů. Tamní soud je potrestal dvěma roky vězení. České úřady tehdy byly „v intenzivním styku“ s rodinami zadržených, jelikož se jednalo „o osoby relativně mladé“.

Další případ českého pašeráka úřad zaznamenal ještě téhož roku v dubnu. Za převaděčství přitom ve Francii hrozí pět let za mřížemi a pokuta až 30 000 eur (v přepočtu asi 810 000 korun). Současně je možné na pět let zakázat pobyt v zemi či řízení motorových vozidel. Účast Čechů na pašování lidí je jinak podle české diplomacie z pohledu francouzských úřadů minimální.

Litva, Bulharsko nebo Rakousko. České pašeráky řešily i další země

Trestnou činnost českých občanů v souvislosti s převaděčstvím řešili předloni také Rakušané. Na dva roky poslali do vězení muže mezi 25 a 30 lety, který pašoval skoro čtyři desítky uprchlíků. Policie ho zadržela na dálnici nedaleko Vídně, běžence převážel v nákladním prostoru vozu. Hrozilo mu až deset let vězení.

Známý je i případ českého řidiče kamionu z Bulharska, který v zemi trvale žil a pracoval. Nelegálně převážel 44 občanů Sýrie a pět Iráčanů. Podle českého ministerstva zahraničí byl odsouzen k 17 měsícům vězení, na svobodu se dostal loni v květnu.

Tři cizince „bez povolení k pobytu“ převážel český občan také v Litvě. Podle tamních zákonů mohl skončit ve vězení až na šest let. Prokurátor se nakonec spokojil s pokutou 500 eur (asi 13 000 korun).

V Česku za pašeráctví až 12 let

Oproti tomu česká cizinecká policie v loňském roce na našem území zadržela celkem 13 převaděčů, co je o 105 lidí méně než předešlý rok. Šlo o lidi původem z Ukrajiny, Itálie, Rumunska nebo Srbska. Byli mezi nimi ale i dva Češi. V tuzemsku pašerákům hrozí trest odnětí svobody až na 12 let.

„Převaděči začali hledat nové způsoby přepravy těchto osob, a tak se nám objevují v úkrytu v nákladních automobilech, objevují se v nákladních vlacích a cisternách, což jsou případy, které zasluhují pozornost vzhledem k nebezpečí ztráty života," uvedl vedoucí oddělení analýzy rizik cizinecké policie Vladimír Takáč.

Miliardový byznys

Do pašování lidí jsou podle údajů Europolu zapojeny tisíce lidí, kteří se podílejí na příchodech až 90 procent migrantů do Evropy. Na převaděčství vydělávají jednotlivci i organizované skupiny. Obrat tohoto byznysu dosahuje desítek miliard korun.

Zatímco v roce 2015 do Evropy přišlo přes milion migrantů, loni to bylo okolo 364 tisíc. Migrační vlna polevila v důsledku uzavření takzvané západobalkánské trasy i díky dohodě Evropské unie s Tureckem o vracení běženců. Mnoho zemí na migrační vlnu reagovalo také vystavěním plotů a zdí.

Hlavní trasou uprchlíků je nyní cesta z Libye přes Středozemní moře do Itálie. Jen letos tudy do Evropy dorazilo podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přes 9000 migrantů, za celý loňský rok jich pak bylo více jak 181 000.

Obdobné množství uprchlíků - především ze Sýrie a Afghánistánu - dorazilo podle údajů agentury Frontext loni do Evropy také z Turecka. Skončili nejdříve v Řecku, dvě třetiny z nich pak nejspíš putovaly dále do Maďarska. V malé míře se využívá také západní středozemní trasa přes Španělsko, loni touto cestou do Evropy dorazilo okolo 10 000 lidí.

trasy_uprchlik.png | Foto: Policie ČR

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme