Asijsko-pacifický region plánuje vytvoření zóny volného obchodu

Země asijsko-pacifického regionu plánují vytvoření zóny volného obchodu. Potvrdil to i jejich víkendový summit v Honolulu. Zároveň ale stvrdil pokračující rozpory mezi dvěma nejmocnějšími členy klubu, Spojenými státy a Čínou. Pokud se jim povede neshody překonat, vznikne zóna volného obchodu o 40 procent větší než Evropská unie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Celkový letecký pohled na zařízení námořní základny v Pearl Harboru v současnosti. V pozadí je hlavní město souostroví - Honolulu

Celkový letecký pohled na zařízení námořní základny v Pearl Harboru v současnosti. V pozadí je hlavní město souostroví - Honolulu | Foto: US NAVY

„Jedná se o něco víc než jen zónu volného obchodu. Návrh Spojených států znamená partnerství, které by zahrnovalo i řadu jiných složek, než je klasická zóna volného obchodu. Americký plán naznačuje, že jeho hlavním cílem je sevřít Čínu určitými pravidly. Tedy donutit jí hrát podle hry, jejíž pravidla stanoví Spojené státy,“ říká Ilona Švihlíková, která přednáší na pražské Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O své skepsi k vytvoření asijsko-pacifické zóně volného obchodu mluvila na Rádiu Česko Ilona Švihlíková, která přednáší na pražské Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů

Čína se proto podle Švihlíkové tváří diplomaticky opatrně. Moc se jí to nelíbí.

„Nápad vznikl ve Spojených státech, zatím se k němu připojilo asi deset zemí. Země, které se někdy nazývají koalicí ochotných, zahrnují Austrálii, Brunej a Vietnam. Je tedy velmi obtížné postupovat v koordinaci obchodu a ještě vládních zakázek na územích, která jsou tak hospodářsky a ekonomicky odlišné,“ pokračuje Švihlíková.

Proto vidí dohodu spíše skepticky: „Ta dohoda je tak široká, má tolik nových bodů, které se normálně v zónách volného obchodu neřeší, a deset zemí, které by k ní byly ochotné, jsou tak rozdílné, že minimálně vyjednávání by trvalo celou řadu let. Takže bych to spíše viděla jako určitý pokus Spojených států vystavit Čínu určitému tlaku, ale nedomnívám se, že by tento projekt mohl být úspěšný, minimálně ne v blízké budoucnosti.“

„Pro Evropskou unii se tím ale znovu objevuje otázka zajištění zajímavých odbytišť a přístupu k energetickým zdrojům. Možná by to mohlo posunout Evropskou unii k tomu, více uvažovat o plánu, který přednesl Vladimír Putin, tedy o jisté spolupráci s Ruskem a postsovětským prostorem,“ uvádí Ilona Švihlíková.

'Česko je příliš závislé na EU'

S tím, jak se budou jednotlivé regiony integrovat, závislost Česka na Evropě podle Ilony Švihlíkové poroste.

„Naše exportní orientace se táhne přes Německo. Ale pro Německo je východní region nesmírně důležitý. Pro nás by hrálo důležitou roli, do jaké míry by se Německu podařilo nastavit vztahy s tímto novým obrovským pacifickým regionem, a na tom bychom se potom svezli nebo nesvezli my,“ vysvětluje Švihlíková a dodává:

„Závislost České republiky na obchodu v rámci Evropské unie je obrovská a potřebovala by diverzifikaci. Když ale jste v obchodním bloku, možnost nastavit si vlastní obchodní politiku je velmi omezená.“

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme