Země budou soutěžit o pracovníky, míní expert
Evropu prý čeká ztracená dekáda a nebo přinejmenším deset a možná i více let velmi pomalého růstu. Příčinou jsou nejen dluhy zemí na periferii eurozóny, ale i mnohé strukturální problémy, kterým ekonomiky Unie čelí. Jedním z nich je i stárnutí populace a vše, co s tím souvisí.
Právě kvůli tomu očekává například ekonom ING Financial Markets James Knightley v dohledné době na evropském a potažmo i globálním trhu práce velké změny.
„Přesně tak. Už teď jsme svědky toho, že se zákony ošetřující trh práce stávají čím dál tím flexibilnějšími. Například tady v Británii jsme měli daný věk odchodu do důchodu. Teď nic takového v Británii ani v Americe není. Můžete dělat, do jak vysokého věku chcete. Já přitom čekám, že se to v Evropě stane normou. A lidé budou pracovat déle, než jaká je oficiální hranice odchodu do důchodu. Což by mělo do jisté míry nahradit klesající počet lidí v produktivním věku.“
„Stejně tak si ale myslím, že se v příštích deseti, dvaceti letech dočkáme toho, že země o zaměstnance budou čím dál tím víc soutěžit. S čímž bude spojena i vyšší emigrace do mnoha zemí, které se budou snažit takto navýšit počet svých obyvatel. Což bude mít i své politické důsledky. Je tak možné vidět, že právě to se stává klíčové,“ míní Knightley.
Jak podle vás budou státy o zaměstnance soutěžit?
„Například se může objevit soutěž přetahovaná v oblasti daní. Teď jsme svědky toho, že je snaha lidi danit, z čehož mají profitovat sociálně slabší. Něco podobného se může stát za dvacet, třicet let nemožné. Kam byste šel například dělat vy – do země, která vás daní 40 procenty a nebo 20 procenty? Jinými slovy, myslím si, že se během příštích deseti, dvaceti, třiceti let objeví skutečně zajímavé trendy, které zásadně změní globální pracovní sílu.“
Jinými slovy, ze států se stanou komerční entity, které se budou řídit zákony trhu?
„Ano, přesně tak. Já jsem přesvědčen o tom, že se Evropě nedaří doplňovat populaci jaksi z vlastních zdrojů. Počet lidí tu proto bude klesat. Pokud chcete růst, musíte mít stále větší počet pracovníků. Což znamená, že se o zaměstnance bude svádět boj. Pozornost se zaměří na rozvíjející se trhy, kde je vysoká porodnost. S pomocí pracovníků z těchto zemí se pak budeme snažit zaplnit vzniklé mezery. Prostě, může jít o velmi zajímavou dobu.“
Je podle vás Evropa na tuto dobu připravena? Už před krizí bylo jasné, že například v porovnání s Amerikou není dostatečně flexibilní; a krize to jen potvrdila.
„Ano. I uvnitř Evropské unie nemáme plnou mobilitu pracovních sil. Například lidé z některých nově přijatých zemí nemají možnost pracovat ve všech státech unie. Před námi je tak ještě hodně dlouhá cesta. To, jak ji zvládneme, je přitom klíčové. Například v Británii v posledních deseti letech odcházelo ročně do důchodu v průměru 600 000 lidí. Příští rok půjde o 750 000. Jinými slovy, čeká nás skok o 150 000 lidí. A něco podobného čeká mnoho dalších evropských zemí. V krátkodobém horizontu to až tak moc nemusí bolet, protože je nezaměstnanost mezi mladými poměrně vysoká. Jakmile ale toho využijeme, řekněme za nějakých pět let, pak ta soutěž o pracovní síly na globální úrovni začne být patrná,“ říká ekonom ING Financial Markets James Knightley.
