Kariéry tenisových profesionálek se prodlužují. Třicítka není žádný věk
Bývaly doby, kdy se tenistkám po třicítce dařilo spíše jen mezi deblistkami, ale časy se mění. Světovému žebříčku ženské dvouhry už delší dobu neohroženě vládnou Američanka Serena Williamsová a Číňanka Li Na, první dvě ženy aktuálního pořadí, kterým je shodně 32 let. Ani jedna z nich ještě nemluví o konci kariéry a své pozice tak mladším hráčkám jen tak neuvolní.
"Obě jsou skoro stejně staré jako já a ještě hrají v singlu," připomněla někdejší světová jednička Martina Hingisová při poslední návštěvě Prahy.
Pětinásobná grandslamová šampionka ze ženského singlu sama nastupuje na dvorec už jenom na některých turnajích a to ještě jen ve čtyřhře, protože ji prý polovina kurtu bohatě stačí. Ale pokud by měla dostatek motivace, určitě by se ve svých 33 letech dokázala připravit na fyzicky náročnější zápasy ve dvouhře.
"Cítím, že na to někdy ještě tenisově mám, že tu polovičku kurtu obhájím," usmívá se Hingisová.
Špičkové tenistky už dávno necestují jen s herními trenéry, kolem sebe mají celý tým odborníků se specialisty na kondici, psychologii či stravu. Sestavy jsou to často velmi početné, o čemž se loni na vlastní kůži přesvědčila i Jana Novotná. To když krátce pomáhala francouzské tenistce Marion Bartoliové.
"Těch vlivů je tolik. Někdo, kdo ji strečuje, někdo, kdo s ní cvičí s činkami. Na tenis pak zbude hodinka a vy máte dělat zázraky," říká wimbledonská šampionka z roku 1998 a dnes trenérka Jana Novotná.
Ale právě díky velké péči a dokonalému servisu celého týmu dnes mohou být tenistky fit ještě dlouho po třicítce. Opravdu je jen málo hráček, které v tomto věku uzavírají kariéru, protože už fyzickou námahu nezvládají.
Dlouhověké soupeřky jsou nadějí i pro mladší tenistky
Ostatně také devětadvacetiletá Marion Bartoliová by mohla pokračovat, kdyby po loňském titulu v All England Clubu neztratila motivaci. "Byla jsem na okruhu 13 let, od svých 16 do 29," připoměla Francouzka.
Psychická opotřebovanost je u žen na okruhu zřejmě mnohem častější příčinou ukončení kariéry před třicítkou. Fyzická zátěž je i díky dokonalejšímu zázemí zvladatelná. A mnoho tenistek ji i dlouho po třicítce ochotně podstupuje. Nakonec, ono není úplně jednoduché jen tak skončit a zvyknout si na novou roli v životě, přiznává Květa Peschkeová, která se teď v Římě radovala ve svých osmatřiceti letech z deblového titulu.
"Pro hráče není jednoduché říct si: 'OK, tak je konec a můžu pověsit raketu na hřebík' nebo odpovídat na otázky, co bude dál," říká nejstarší česká profesionálka na okruhu WTA Květa Peschkeová, která ale může na turnajích potkávat i zkušenější spoupeřky.
Japonce Kimiko Dateové-Krummové je dokonce 43 let a ani ona ještě rozhodně nechce skončit. Kdyby ji zmrazili, mohla by si prý jako padesátnice zahrát i na olympijských hrách v Tokiu v roce 2020, prohlásila nedávno v žertu žena, která bude už za pár dní jistě jednou z nejsledovanějších hráček grandslamového Roland Garros. Právě příběhy podobně dlouhověkých profesionálek i třeba úspěšných třicátnic dávají naději těm mladším. Třeba, že i v takových 27 letech mohou mít ještě to nejlepší z kariéry před sebou.
"Když zdraví dá, tak je rozhodně výhoda být starší a mít víc zkušeností. Tak uvidíme," usmívá se před cestou na grandslamové Roland Garros do Paříže česká tenistka Lucie Šafářová.
