Lendlův návod na úspěch: Soustředit se pouze na sebe!
Na tenisových kurtech ve Flushing Meadows je možno během US Open potkat řadu bývalých hráčů nebo dokonce legend. Řada z nich má české kořeny - ať už republiku opustili ještě před ‘Listopadem‘, nebo se usadili v zahraničí už po změně režimu. Ivan Lendl patří k těm, kteří z tehdejšího Československa utekli a cesty vlastního života vzali do svých rukou. Litovat toho nemusel - byl možná nejlepším hráčem své doby a zářil i na US Open.
Ivan Lendl se zapsal do historie řadou věcí, třeba i tím, že si osmkrát v řadě zahrál na US Open finále. Sám ale říká, že dvě finále ve Wimbledonu ho stály daleko víc práce a sil. Lendl byl totiž v New Yorku jako doma. Vlastně, byl tu doma.
„Já jsem tu byl spokojenej, poněvadž jsem měl dům v Greenwich, což je necelá hodina. Dobře jsem hrál tady i ve Forrest Hills, potom na speciálních turnajích v Madison Square Garden. Poněvadž vždy jsem se cítil velice dobře – u sebe v baráku, všechno v klidu. Dny, kdy jsem měl volno, tady je to strašnej binec, furt se něco děje, já sem ani nejezdil, trénoval jsem doma na kurtě. Ráno jsem si odtrénoval, v klidu na bazén. Měl jsem pokoj,“ vzpomíná Ivan Lendl.
Hrát US Open kousíček od domova mělo pro Ivana Lendla vedle onoho klidu ještě jednu velkou výhodu. Mohl se dle potřeby seznamovat s povrchem, na kterém se ten rok turnaj hrál. Firma, která pokládala povrch ve Flushing Meadows, zvonila druhý den u Lendlů.
„Den potom, co dělali centr, tak to dělali ti samí lidé u mě. To je z důvodu toho, že když se ten povrch natírá, tak kolik se dá písku do posledního nátěru, tak podle toho je rychlost kurtu. A na centru to měnili každý rok, dělal se novej, tak jsem si také musel udělat novej. A dělali to ti samí lidé, kteří to dělali před čtyřiadvaceti hodinami, aby to bylo úplně stejný, aby si to dobře pamatovali, kolik do toho dali, s troškou štěstí stejný podmínky, stejný počasí a pak to vypadalo dobře,“ popisoval slavný tenista českého původu.
Žádná politika
Ivan Lendl si v jednom ze svých osmi finále US Open zahrál i proti Miloši Mečířovi. Tehdejší československá média z toho udělala kauzu, pro Lendla šlo ale o běžný duel, od politiky se oprostil.
„Zápas se nedá hrát s nenávistí ani s láskou. Když je to můj kamarád, tak musím úplně stejně, i když to je někdo, koho nenávidím. Poněvadž když hraju s nenávistí, tak udělám rozhodnutí, který nejsou dobrý. A když hraju s tím, že ho mám rád a že jsme kamarádi, tak taky neudělám dobrý rozhodnutí. Čili pro mě to bylo celkem úplně jedno, jestli to je Miloš, s kterým jsme vycházeli dobře, nebo McEnroe.“
Jaký byl vlastně recept Ivana Lendla na tenisové úspěchy? „Já jsem se vždycky soustředil na to, co potřebuju udělat pro sebe a teprve potom bych dělal něco pro někoho jinýho. Je potřeba sobecky odtrénovat, odpočinout a teprve potom, když má člověk čas, tak ho může rozdávat. Když začne rozdávat čas a začne šidit tréninky a koncentraci, tak to je špatný.“
Ivan Lendl se teď věnuje svému oblíbenému golfu a práci s americkými juniory. Ale v listopadu ho uvidí diváci v Česku. V exhibici se v Ostravě postaví proti další legendě Björnu Borgovi.
„Moc se na to těším, jsem v Ostravě nehrál třicet let, takže to bude fajn a trénuju, trénuju tvrdě,“ prohlásil s úsměvem Ivan Lendl.