Národní cenu vlády Česká hlava získal onkolog a hematolog Pavel Klener z 1. lékařské fakulty UK, který proslul zejména na poli chemoterapie zhoubných nádorů. Cenu Invence získal světově uznávaný kardiolog Jan Pirk. Podle poroty si ji zasloužil za inovace při použití dvou dlouhodobých srdečních podpor jako totální náhrady lidského srdce u pacientů bez možnosti standardní léčby.

11:00 19. listopadu 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Já si té ceny velice vážím. Je to pro mě veliká čest, že jsem byl na cenu nominován,“ řekl v Ranním Interwiev Radiožurnálu Pavel Klener.

Dalším oceněným je epidemiolog Ervín Adam, který se výrazně prosadil v zahraničí. Za svou dlouhou medicínskou kariéru přispěl k úspěchu boje proti dětské obrně.

Laureátkou se stala i nadějná mladá fyzička Anna Fučíková z Matematicko-fyzikální fakulty UK, která se věnuje dlouhodobě výzkumu nanočástic.

Mladá fyzička získala za výzkum nanočástic cenu Doctorandus

Číst článek

Porota jedenáctého ročníku soutěže Česká hlava pro nejlepší české objevy, patenty a další vědecké projekty rozdělí mezi laureáty finanční odměny ve výši téměř dvou milionů korun.

Slavnostního předání cen se na Vysoké škole ekonomické v Praze zúčastní předseda Senátu Milan Štěch a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Cílem projektu je popularizovat vědu a zvýšit společenskou prestiž tuzemských technických a vědeckých pracovníků. Je to dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v republice a někdy se o ní hovoří jako o české Nobelově ceně.

Musí fungovat princip solidarity

Profesor Klener se ve světě prosadil průkopnickým zaváděním chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe. Tuto disciplínu založil v Česku.

„V průběhu šedesátých a sedmdesátých let se zjistilo, jak chemoterapii podávat racionálně, zlepšila se taktika podávání. Do té doby podávání cytostatik bylo jenom takovou doplňkovou léčbou,“ říká.

Dříve se léčba chemoterapií podávala tehdy, když selhalo ozařování nebo se nepovedla operace. Pak se však stala jednou ze základních léčebných metod a doposud si své postavení udržela.

Dnes se také například v případě leukémie používá metoda biologické léčby, neznamená to však, že by chemoterapii zatlačovala do pozadí. „Naopak, obě metody se velmi významně doplňují,“ vysvětluje.

Většina biologických, neboli cílených léků posiluje účinek klasické chemoterapie. I tuto cílenou léčbu doprovází nežádoucí účinky u pacienta, ač jsou tyto účinky jiné, než u chemoterapie.

„Zatím jsou nežádoucí účinky nutnou daní za úspěšné léčení nebo vyléčení,“ doplňuje.

U mnoha nádorových onemocnění zavádění cílené léčby posunulo možnosti jejich léčení, ruku v ruce se však zvyšují i náklady na tuto léčbu.

„Léčiva jsou drahá a je otázkou, do jaké míry to budou pojišťovny ochotny hradit. Bude se tak muset nalézt cesta, aby se pacienti s onkologickým onemocněním k této léčbě dostaly,“ vysvětluje.

Procentuálně onkologických pacientů ve srovnání s ostatními banálními onemocněními není mnoho, ale náklady na léčbu jsou mnohonásobně vyšší.

Podle Klenera tak musí fungovat princip solidarity a spoluúčast pacienta na lécích běžné spotřeby by se neměla zanedbávat. Aby byly prostředky na léčení onkologických pacientů.

Klára Bílá, Michaela Vydrová, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít