Neurovědci ve své studii nejprve studovali mozky paměťových mistrů, kteří si dokáží zapamatovat obrovské množství informací, ať už jde o čísla, jména nebo třeba obličeje. Snímky, které pořídili za pomoci funkční magnetické rezonance, potom porovnali s mozky lidí ve stejném věku a stejným IQ.

Studie, která vyšla v časopisu Neuron, zkoumala 23 lidí, kteří patří do žebříčku 50 nejlepších paměťových sportovců, který vychází z výsledků mistrovství světa v paměti. Účastníci měli vždy 20 minut na to, aby si zapamatovali seznam 72 náhodných slov. V průměru si pamatovali 71 ze 72 slov.

Oproti tomu si netrénovaná skupina lidí v průměru zapamatovala 26 slov. Tito ‚laici‘ pak po dobu 40 dní trénovali svou paměť vždy 30 minut denně za pomoci mnemotechnického systému „paměťového paláce“, kterému se také přezdívá metoda loci nebo metoda tras.

Tato metoda je založená na tom, že si člověk informace představuje a přiřazuje je k dobře známému místu. Místem pak v mysli prochází a k jednotlivým bodům přidává informaci, kterou si chce zapamatovat. Právě zmiňovaná technika je velmi oblíbená také mezi paměťovými mistry.

„Opravdu procházíte místo a později si představuje lokaci, abyste tam umístili nějaký objekt. Není to jen bláznivé putování po vašem paměťovém paláci,“ popsal pro server The Guardian Boris Konrad, neurovědec z Institutu psychiatrie Maxe Plancka v Mnichově a spoluautor studie.

Konrad, který je na žebříčku paměťových mistrů umístěn na 24. místě, dále vysvětlil, že technika je efektivní i díky tomu, že člověk ukládá nudné informace do něčeho, co se mozek naučil velice dobře, tedy pamatovat si obrazy z konkrétních lokací.

„Z materiálu, který se velmi těžko pamatuje, uděláte něco přístupného. Používáte jinou formu paměti, která už velkou kapacitu má,“ dodal.

Pomoct může i cesta do práce

Během tréninku účastníci studie procházeli vybrané známé místo, jako například jejich domov nebo cestu do práce a přiřazovali objekty k jednotlivým bodům v těchto lokalitách.

Ze studie vyplývá, že vytvoření „paměťového paláce“ umožňuje lidem zapamatovat si až dvojnásobný počet slov v krátkém časovém rozmezí a jejich výkon zůstává podobně působivý i po dobu dalších čtyř měsíců, aniž by paměť dál trénovali.

Po skoro šesti týdnech tréninku účastníci, kteří na začátku měli paměťové schopnosti průměrné, svou paměťovou kapacitu více než zdvojnásobili. V průměru si za 20 minut zapamatovali 62 slov ze 72. O čtyři měsíce později si pak průměrně pamatovali 48 slov ze seznamu, aniž by v tréninku pokračovali.

„Jakmile jsou vám tyto strategie známé a víte, jak je využívat, můžete svůj výkon udržet vysoký i bez dalšího trénování,“ vysvětlil pro The Guardian neurovědec Martin Dresler, další spoluautor studie.

Vědci zároveň zjistili, že mozek paměťových mistrů není po anatomické stránce ničím speciální, změny se ale objevují u konektivity mozku. Mozková aktivita ‚laiků‘ se navíc po 40 dnech tréninku víc podobala té nejvýše hodnocených paměťových mistrů.

„Po trénování vidíme výrazně lepší výkon v paměťových testech. Nejen, že můžete indikovat změny v chování, ale trénink vyvolává podobné vzorce mozkové konektivity, jaké se objevují u paměťových sportovců,“ pokračoval Dresler.

Jeho kolega Konrad pak doplnil, že ne každý se sice může stát paměťovým mistrem, ale „každý, kdo tuto techniku používá, může dost podstatně vylepšit svůj výkon,“ dodal.

dp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít