Klimeš: Simulovaná mise na Mars posádku na realitu nepřipraví
Šest mužů, 520 dní a prostor přes 500 metrů krychlových. To je projekt Mars500, kdy se posádka v simulátoru kosmické lodi vydala na Rudou planetu. Zítra na ní pomyslně dosedne.
Mise na Mars odstartovala loni 3. června. Experiment místy připomíná dětskou hru, ale ta má tvrdá pravidla: trojice Rusů, Francouz, Ital a Číňan budou moci opustit prostor simulátoru, který je hermeticky oddělen od okolního světa, až letos 5. listopadu.
Pobyt v izolovaném prostoru bez oken je především testem psychické odolnosti a sociální interakce. Žádné konflikty mezi členy posádky dosud prý nebyly. Posádka "na Zemi" poslala fotky, kde v kostýmech slaví Halloween nebo čínský Nový rok. Zdá se tedy, že zatím pobyt snáší dobře. Podle psychologa Jeronýma Klimeše je pokus bezpředmětný a hodnotí ho jako typický ruský propagandistický prvek.
„Nejedná se o objevování něčeho nového. Obecně jsou známé vzorce chování uzavřené a izolované společnosti. Například z vězení, reality show nebo vojenských prostorů. Z tohoto pohledu jde o propagandu ze strany Ruska, respektive o to, jak zviditelnit vlastní kosmický program,“ uvedl Klimeš pro Rádio Česko.
Narušení stereotypů
Posádka s okolním světem, řídícím střediskem, komunikuje emailem a videozprávami dostávají tak pozdravy od svých rodin. Právě kontakt s blízkými je podle Klimeše jedním z hnacích motorů jedinců ve zmíněných a obdobných sociálních skupinách.
„Avizované prostředky pomáhají dotyčným udržet si kontakt s okolním světem a realitou,“ dodal Klimeš.
Režim na lodi je striktně rozdělen a spánkovou a denní fázi, což je pro udržení „normálního stylu“ života určující.
„Důležité nicméně je i to, aby zmíněný stereotyp byl narušený i nějakým ozvláštněním nebo hrou. Aby se sociální vazby nezačaly hroutit, je důležité zajišťovat pestrý program sledované skupině,“ řekl Jeroným Klimeš.
Jídlo i hygienu má posádka zajištěnou, sprchuje se jednou týdně, jí konzervy, má skleník, tělocvičnu, Otázkou ale je, jak řeší sexuální potřeby. Podle Klimeše jednoduše onanují.
Psychologové a sociologové rovněž tvrdí, že v zatím pohodovém pobytu hraje velkou roli pocit, že posádka ví, že skutečně nejsou ve vesmíru. Klasická posádka na skutečném letu na Mars bude hůře a nebude moci zamávat do kamery a vystoupit.
„Je to podobné jako u simulátorů krizových situací, u kterých dochází v letectví. Míra stresu je zde menší než ve skutečnosti. V reálném střetnutí s faktickým krizovým stavem často školené posádky, respektive piloti selhávají. Právě tento fakt souvisí se zmíněným smyslem simulované mise, který není podle mého názoru valný,“ uzavřel Klimeš.
