Biatlonista Roman Dostál ukončil kariéru
Oficiality nebývají zábavné záležitosti. Ale když se s kariérou loučí biatlonista a udělá tak v místě, kde začínal, to je jiná. A právě takhle to provedl Roman Dostál.
V Letohradě, v sále plném biatlonistů všeho věku. Nechyběli tam ale ani trenéři, funkcionáři a dokonce - považte - také rodiče většiny závodníků.
Drtivá většina sportovců přítomných na slavnostním zakončení sezóny letohradského oddílu se totiž narodila mnohem později, než když Roman Dostál v roce 1985 začínal s biatlonem.
Moderátor večera Tomáš Hermann mu tedy nechal připnout dnes už historické lyže, narazit na hlavu čepku s parukou a aby názorně vysvětlil přezdívku Bobek.
„ ….protože byl nejmenší v tom klubu. Dřepni si ať nejsi vysoký jako teď, dřepni si. ….. takže takhle nějak Bobek vypadal, když s tou kariérou začínal……..“ Toho času model Roman Dostál se také chechtal na celé kolo. Chvilku poté ale přece jen trochu zvážněl.
„Kariéra byla dlouhá. Neříkám, že se mi odchází s lehkým srdcem, ale už je opravdu na čase a už to necháme na mladých,“ prohlásil Roman Dostál po té, co se s vrcholovým závoděním loučí vlastně po 25ti letech. Ale konec kariéry si ještě úplně neuvědomuje.
„Ta nostalgie asi přijde až opravdu zjistím, že je konec. Že na ten trénink nemusím, to možná teprve přijde.“
Ještě jeden závod
Ostatně, poslední závod kariéry Roman Dostál možná ještě neabsolvoval. Přestože hlavní sezóna už je u konce a letní příprava už se ho týkat nebude.
„Poslední závody jsou na Kamčatce. Já jsem tam byl loni a ještě letos jsem pozvaný. Pokud v pondělí vyřídíme víza a všechno dobře dopadne tak odjedeme s Jardou Soukupovým,“ říká Roman Dostál.
Přestože v roce 2005 vybojoval titul mistra světa ve vytrvalostním závodě, rozhodně si nemůže po konci kariéry žít jako biatlonový rentiér. To si může za pár let dovolit leda tak třeba Ole-Einar Bjoerndalen.
„Přesně tak. Já si na sportovní život nestěžuji. Já jsem byl spokojený. Hlavně jsem to dělal protože mě to bavilo. To nebylo o penězích, ale proto, že k tomu byla nějaká láska, ale teď musíme dělat něco jiného a nemůžeme si dát nohy na stůl.“
Co dál
Ale spíše je třeba přiložit ruku k dílu. S rodinou a kamarádem totiž hodlá provozovat chalupu v Jizerských horách. Kousek od Bedřichova, hned u magistrály. A teď dumá nad tím, jestli přestaví, nebo jestli ji nechají v zažitém stylu. Kdysi jsme se potkali ve stavebninách, takže: i penzión by Roman Dostál přestavoval vlastníma rukama?
„Ne ne ne. Tohle by byla velká akce a také rychlo akce, takže to by šlo přes firmu a já tak akorát nějaký ten dozor tomu vedl,“ plánuje Dostál.
A až bude všechno hotové, napadne sníh, přijde zima a přijedou hosté, Roman Dostál si plánuje, že jim nabídne víc než střechu nad hlavou.
„Taková ta služba, že k nám někdo přijede a bude tam bydlet, ale určitě i tu sportovní stránku tam ukázat.“
Že by vznikla třeba Bobkova lyžařská škola? Nechme se překvapit. Ale třeba ještě Romana Dostála někdy potkáme jako trenéra v oficiální funkci.
„Věřím tomu, že se k tomu můžu jednou vrátit a že tomu mám co dát, uvidíme,“ rozloučil se Roman Dostál se závodní kariérou, ale ne s biatlonem.
