Poslední Prezidentský duel se s 2,7 milionu diváků stal nejen nejsledovanějším pořadem roku na celém TV trhu, ale i nejsledovanější politickou debatou v historii měření sledovanosti.
Na rasistické urážky redaktora Richarda Samka upozornil server Romea.cz, zveřejnil také video natočené při protestu. Protestu proti ČT a vládě se 17. listopadu zúčastnily tisíce lidí.
Seriál lidé nesledovali jen v televizi, ale také na internetu. „Průměrně zde vidělo každou z epizod 124 tisíc diváků,“ doplnila mluvčí České televize Karolína Blinková.
Co spojuje spisovatele Karla Čapka a režiséra Karla Zemana? Animátor Aurel Klimt, který chce tyto velikány české kultury dostat do jednoho filmu s názvem „Válka s mloky“.
Kromě televizních debat se Babiš nezúčastní ani například online diskuse s žáky a studenty, která se pod názvem Zavolíme uskuteční 1. prosince. Svou neúčast omluvil pracovními důvody.
V případě Národní prezidentské debaty Česká televize nabízí možnost, že výrobu pořadu zajistí. Rovněž by pro ni poskytla připravené reprezentativní prostory Národního muzea.
Tlak ze strany politiků novinářku netrápí: „Mně to vůbec nevadilo a nevadí mi to ani dnes. Já jsem v tomto prostředí vyrostla, umím v něm žít a ani osobní invektivy na svou osobu neberu fatálně.“
Role štědrovečerní pohádky letos připadla snímku Iva Macharáčka Tajemství staré bambitky 2, který od jeho únorové premiéry v kinech vidělo necelých půl milionu diváků.
„Na každého je nějaká kritika, ale říkalo se, že na mě byla ta nejsilnější, i když bezobsažná. Beru to na vědomí, ale odmítám se zabývat lidmi, kteří mají negativní výlevy,“ vysvětluje Karoch.
„Určitě jsem záviděl Columbovi. Ten to měl nádherné – krásná vila, žádná řezničina, navíc inteligentní pachatelé, kterým když naznačil, že udělali chybu, přiznali se,“ říká kriminalista Mareš.
Tři díla spojuje snaha uchopit téma sexuálního násilí, každé ale dopadlo jinak. Blondýnka od Netflixu podle publicistů artovou formou ukazuje, o kolik dál je Západ ve vnímání násilí na ženách dál.
K výzvě novinářů ke změně zákonů veřejnoprávních médií se kromě Mezinárodního tiskového institutu, který sdružuje představitele médií z více než stovky zemí světa, připojilo i dalších deset organizací
Minisérie Jana Hřebejka Pozadí událostí si vysloužila kritiku za to, jak zobrazuje intimní vztahy mezi vyučujícími a studenty. Co kritikům vadí, vysvětlují Eva Klíčová z Alarmu, Kamil Fila z Kinoboxu.
„Zabíjení je, když někdo vypálí z děla nebo pošle raketu na město, raketa není přesně naváděná a jsou u toho civilní oběti. Ale když vidíte Izjum, to už je vražda,“ říká novinář České televize.
Jan Malinda pracuje jako novinář a vzpomíná na rozhovor s věštkyní Jolandou: „Krásně si mě povodila. Byla výborná handlířka, nechala mě koupit dorty a naznačila, že umí člověka proklít.“
„Je to umělecká licence a nemá to být realistický dokument z pozadí fungování České televize. Jsem naprosto spokojen s tím, jak je to vykresleno,“ těší režiséra skutečného Dobrého rána Petra Kotrlu.
Jů je zelený a mluví ho Jiří Lábus: „Takhle můžu mluvit i po ránu, nemusím se připravovat.“ Medové Hele má hlas Oty Jiráka: „Jak jsem poprvé viděl panáka, tak jsem roztáhl hubu a už mi to zůstalo.“
Důvodem tohoto rozhodnutí je loňské hlasování televizní rady o bonusu ředitele za rok 2020. Podle některých poslanců rada tehdy odhlasovala snížení bonusu nezákonně či sporně.
Vitásková původně žádala půl milionu korun za dva výroky, druhý z nich byl ale únosnou mediální zkratkou. Soud přiznal Vitáskové nejprve 20 000 korun, odvolací ale odškodnění zvýšil o 60 000 korun.
Po šesti letech se s novými kauzami a v nové době na televizní obrazovky vrátí oblíbené Případy 1. oddělení. Třetí série bude podle scenáristy Jana Malindy už definitivně tou poslední.
Podrobněji se na průběh natáčení hraného dokumentu o nejslavnějším Čechovi můžete podívat do galerie. Poslechněte si také reportáž o tom, jak natáčení probíhalo.
„První řada byla o tom, jak se rodiny dozvěděly, že mají vyměněné chlapce. Ta druhá sleduje, jak se s tím snaží naučit žít a jak se v této situaci,“ říká scenárista Jan Coufal.
Pozdrav na rozloučenou však musel posléze vypustit ze svého slovníku, neboť jedna firma vyrábějící bylinný likér začala jeho rčení používat jako svůj slogan.
Do tehdejší Československé televize nastoupil v roce 1968, po sovětské okupaci ale musel televizi opustit. Živil se překladatelstvím a tlumočnictvím, na Kavčí Hory se vrátil po listopadové revoluci.