Důvodem zakotvení termínu regionálních a místních voleb je podle ministra vnitra Víta Rakušana snaha zabránit tomu, aby se přibližoval k období letních prázdnin, což by snižovalo voličskou účast.
Důvodem zakotvení pevného termínu regionálních voleb je snaha zabránit tomu, aby se podle současných pravidel přibližovaly kvůli současným pravidlům směrem k létu.
Na rozhodnutí má senát 20denní lhůtu. Pokud soud žádné ze stížností nevyhoví, všech 27 letos zvolených senátorů se bude moci ujmout svého mandátu na schůzi horní komory, která začne 2. listopadu.
„Pokud budu mít podporu, tak ambici, abych se o tu pozici znovu ucházel, mám,“ odpověděl pro Radiožurnál předseda Senátu Miloš Vystrčil na dotaz, zda se bude ucházet o křeslo předsedy horní komory.
Nechce být primátorem. „Garantoval jsem od začátku, že mám svého lídra, jako dvojka jsem chtěl být v radě. Nyní zapojím do vyjednávání a využiju své zkušenosti,“ říká Martin Charvát.
V pátek a v sobotu probíhalo druhé kolo senátních voleb ve 24 obvodech. Nejzajímavější střet se koná zřejmě v Jihlavě, kde se proti sobě postavili předseda Senátu Vystrčil a obžalovaná Nagyová.
„Putinův volební zisk, který představuje neuvěřitelných téměř 88 procent, se blíží k bájné hranici, o které politologové říkají, že určitě není něco v pořádku,“ říká Libor Dvořák.
„EU může neuznat výsledky, ale to nikdy neudělaly ani demokratické západní státy vůči bývalým socialistickým zemím, kde volby byly podobná šaškárna jako teď v Rusku,“ tvrdí Vladimír Votápek.
Země po celém světě reagují na výsledek ruských voleb. Zatímco Čína, Írán nebo Kuba pogratulovaly Vladimiru Putinovi k přesvědčivému vítězství, Francie, USA nebo i Česko výsledek voleb neuznává.
Harabin v pondělí tvrdil, že „nastupuje superglobální velmoc Ruská federace“, a pokud by Rusko zaručilo neutralitu Slovenska, měla by tato středoevropská země zajištěnou svou další existenci.
Ve vystoupení také zmínil zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal.
„Existuje představa, že od roku 2025 by Rusové získávali body za to, jak se zasloužili o stát a jakou šanci mají mu sloužit. To by jim umožňovalo přístup k službám,“ přibližuje politoložka Kolenovská.
Mladá generace Rusů je více protiputinovsky a protiválečně naladěná. Podíl mladých lidí zapojených do politiky je až na malou menšinu tradičně nízký, stejně jako jejich důvěra ve státní instituce.
Tím, že poslední den prezidentských voleb přišli lidé volit v pravé poledne, měli demonstrovat odpor vůči Vladimiru Putinovi. Situaci v Rusku komentuje Ondřej Soukup.