Řidič dodávky s cizí poznávací značkou se podle policie choval nestandardně. Řidiče policie zadržela, v případě prokázání viny mu za převaděčství hrozí trest odnětí svobody v délce až osmi let.
Řidič při pohledu na policejní hlídku zazmatkoval, zastavil v odstavném pruhu a utekl mimo dálnici. V nákladovém prostoru policisté odhalili 58 migrantů ze Sýrie, z toho 51 mužů, dvě ženy a pět dětí.
Zranilo se osm lidí včetně dvou dětí. Řidič je podezřelý z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice a ublížení na zdraví z nedbalosti, uvedla mluvči policie.
Situace v Aleppu se zdála bezvýchodná. A tak se v březnu 2015 vydal Antoine na cestu, belgická víza dostala i rodina. „Velmi si cením zdejších hodnot: demokracie, genderové rovnosti, LGBT lidí,“ říká.
Vláda v Damašku tento čtvrtek v dopise udělila souhlas s tím, aby OSN využívala přechod Báb al-Hava na turecko-syrské hranici dalších šest měsíců, avšak s několika pro OSN nepřijatelnými podmínkami.
Opoziční prezidentský kandidát Kemal Kılıçdaroğlu obviňuje turecké vedení, že vědomě pustilo do země deset miliónů nelegálních migrantů. Erdoğan podle něj nechránil hranice a čest Turecka.
Britský premiér nebo ministr obrany obvykle tyto vojáky posílají na vysoce rizikové mise do konfliktů, jichž se Británie neúčastní, napsal The Guardian.
„Syrská armáda je ale zničena, stát se rozpadá, ekonomika je na dně, takže zásadní je ruská a íránská podpora,“ říká Samira Sibai, česko-syrská lékařka a členka iniciativy Češi pomáhají.
Autoritářské režimy budou tvrdit, že garantují všem jejich práva. Stejně jako kterýkoli jiný režim pak také stíhají přece jen ty jedince, kteří svá práva a svobody zneužívají ke kriminálním účelům.
Krok Ligy arabských států kritizovali jak Spojené státy, tak Velká Británie. V této chvíli se tedy určitě nedá mluvit o tom, že by se Západní státy, které proti Sýrii dnes uplatňují sankce, přidaly.
„Dobrovolný a bezpečný návrat syrských uprchlíků do jejich vlasti je absolutní prioritou,“ uvádí se podle AFP v závěrečném komuniké pondělního jednání z jordánské metropole.
Husajní Kurajší převzal vedení IS teprve loni v listopadu poté, co byl zabit abú Hasan Hášimí Kurajší, který vedl tuto teroristickou organizaci od loňského března.
Situace je podle organizace Globsec horší i než ve státech, které se potýkají s dlouhodobějšími konflikty, jako je Afghánistán či Sýrie. Celkovou rozlohu zaminované oblasti je ale obtížné určit.
Podle prokurátorky to ale nevypadá, že by za smrt Mahmúda mohla třetí osoba. Okresní prokuratura v Přemyšlu už zprávu převzala a bude vyšetřovat, jestli v zařízení nezanedbali zdravotní péči.
Po zemětřesení, které 6. února zasáhlo Turecko a severní Sýrii, začaly v syrském Aleppu, Latákíji a hlavním městě Damašku přistávat stovky letů z Íránu.
Někteří židovští aktivisté, se snaží vystoupat i na Chrámovou horu, což mají zakázané. Konají tak pouze v doprovodu policie. Na místě zatím došlo k několika slovním potyčkám s muslimskými věřícími.
Své poselství papež František zahájil obvyklými slovy: „Drahé sestry a drazí bratři, Ježíš Kristus vstal z mrtvých“. Věřící a národy vyzval, aby začali mezi sebou budovat větší důvěru.
Izrael nejprve reagoval dělostřeleckou palbou, která mířila do oblasti v Sýrii, odkud na izraelské území střely mířily. Následně uskutečnil i nálety stíhačkami.
Zlepšení vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem by mohlo mít pozitivní vliv na bezpečnost na Blízkém východě, zejména v Jemenu, ale také v Sýrii nebo Libanonu, kde podporují soupeřící strany konfliktu.
„Žádná skupina nebude beztrestně útočit na naše vojáky,“ prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin. Útok dronu na koaliční základnu si vyžádal jednoho mrtvého a několik zraněných.
Město Aleppo bylo poškozeno už během více než deset let trvajících bojů v Sýrii. Zasáhlo ho ale i zemětřesení, které v únoru udeřilo v Turecku a Sýrii.
Interview poskytl syrský prezident po středečním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu, kde vyjádřil podporu ruské válce proti Ukrajině.
Islámská republika Írán v únoru oficiálně oslavila už 44. výročí revoluce, předchozí protesty tou dobou už dávno skomíraly, jak od počátku předpovídali realisté.
Zatímco Spojené státy a Izrael se snažili rozpory mezi Saúdskou Arábií a Íránem když ne prohlubovat, tak alespoň využívat, Peking zvolil podle Břetislava Turečka opačný přístup.
Vztahy Saúdské Arábie a Íránu zamrzly v roce 2016, kdy íránští demonstranti napadli saúdskoarabské velvyslanectví v Teheránu v reakci na popravu šíitského duchovního v Saúdské Arábii.