Americký dvounohý robot Oregonské státní univerzity uběhl pět kilometrů za necelou hodinu. Ve srovnání s člověkem to sice není žádný velkolepý výkon, ale pro robota je to velký úspěch.
„Jsme výzkumná vysoká škola. Vzděláváme studenty prostřednictvím toho, že se podílejí na vědě a výzkumu,“ vysvětluje rektor školy jeden z faktorů dobrého umístění školy v žebříčku světových univerzit.
Zajímavý úkaz je vidět pouze v období letního slunovratu v noci - hodinu a půl po západu nebo před východem slunce. V tu dobu totiž svítící oblaka stále ze šikma osvětluje slunce.
Už 32 let nabízejí vědecké komunitě i veřejnosti nové poznatky o evoluci a souvisejících tématech. Z Biologických čtvrtků ve Viničné se stal fenomén české akademické sféry.
Liberecký kraj zváží vypovězení smlouvy s přepravní společnosti Arriva. Píše to regionální Deník. Více si přečtěte ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Havlíček řekl, že z rozpočtu MPO poputuje navíc zhruba 30 milionů korun na zavádění televize prostřednictvím krajů pro sociální zařízení, například domovy důchodců.
„Koupě patentu nám otevírá cestu, podílet se na zajímavém výzkumu s velkým potenciálem pro účinnější a bezpečnější formu léčby této choroby,“ uvedl Richard Weinberg ze Svenox Pharmaceuticals.
Udělil mu ji Nadační fond Neuron. Ten ocenil i dalších devět českých špičkových vědců. Dnes dvaaosmdesátiletý Klein patří k nejcitovanějším českým vědcům.
Dickinsonia je perfektně zachovaná, takže v kameni je krásně vidět oválný otisk, který připomíná vroubkovaný list. Ale o její původ se doteď vědci přeli.
Z dlouhodobých problémů upozornil NKÚ na stále nízký počet nově registrovaných patentů, což podle něj souvisí s malým množstvím výsledků uplatnitelných v praxi.
Lidská echolokace funguje v principu stejně jako u netopýrů. Člověk vydá zvuk, nejčastěji si mlaskne, a podle odrazu zvuku dokáže přibližně určit velikost místnosti.
Nejen horká odborná témata, ale i chytlavé titulky. Do stovky v tuzemsku nejstahovanějších odborných článků se dostal i text o vztahu velikosti chodidla a penisu.
Pěstování lidských orgánů uvnitř zvířat se ze sci-fi vizí přiblížilo mnohem více realitě. Americkým vědcům se totiž podařilo vypěstovat ovčí embryo obsahující lidské buňky.
Ačkoliv to nepřiznají, pirátské zdroje informací používá většina vědců, včetně těch tuzemských. Nároky nakladatelů totiž překročily únosnou mez a bez informací se věda zkrátka dělat nedá.
O přenosu technologií do praxe či financování vědy v sobotu diskutoval prezident Zeman se svým expertním týmem a zástupci vlády a průmyslu. Schůzky v Lánech se zúčastnil vicepremiér Bělobrádek.
Na odměňování učitelů vláda v pondělí uvolnila 404 milionů z rozpočtové rezervy. Na vědu a výzkum pak půjde v příštím roce 36,2 miliardy korun, což je zhruba o 3,5 miliardy víc než letos.
Unikátní vědecký projekt Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze mapuje dopady pohřbívání na přírodu. Odpovědět má na otázku: Jak ekologicky pohřbít sedm miliard lidí?
Do Pochodů pro vědu se zapojily desetitisíce lidí. Demonstranti kritizovali hlavně znevažování vědeckých výzkumů. Cílem kritiky ale byly i výroky amerického prezidenta.
S rozpoznáním rakoviny by mohli pomáhat psi. Naznačují to výsledky studie francouzského Curie institutu. Dvěma německým ovčákům se při testu podařilo až se stoprocentní úspěšností rozpoznat ženy, které trpěly rakovinou prsu od těch, které nemoc neměly.
Vědci z Harvardovy univerzity přišli o jeden ze svatých grálů fyziky. Unikl historicky první a jediný existující exemplář kovového vodíku. Tedy speciální verze prvku, která by podle předpokladů mohla mít obrovské využití.
Premiérka Theresa Mayová se snaží uklidnit podnikatele a obyvatele Velké Británie, kteří se obávají období po brexitu. Proto na Konfederaci britského průmyslu v projevu slíbila nejnižší korporátní daň ze zemí G20.
Odchod Velké Británie z Evropské unie se pravděpodobně projeví i na poli mezinárodní vědy. Podle vicepremiéra pro vědu a výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) se brexit dotkne českých vědců jen minimálně. Ani sami vědci se zásadních problémů neobávají, připouštějí ale, že jim změny ztíží práci.
Možná už jste si někdy položili otázku, co všechno "lítá" ve vzduchu kolem nás. Kromě plynů, prachu a špíny jsou to také části mikroskopických hub. A doslova takovou plesnivou zahrádku si můžete vypěstovat i doma.
Vybavení moderních laboratoří se mění. Vědci k pokusům dnes mohou místo živých tvorů využívat tkáňové kultury, chytré počítačové programy nebo zvířecí orgány z jatek. Přesto počet testovaných zvířat příliš neklesá. Před dvaceti lety se v Česku otestovalo 290 tisíc zvířat, loni to bylo jen o šedesát tisíc méně.
Na 2500 Čechů si vloni patentovalo svůj nápad. Čeští vědci a vynálezci se navíc stále častěji prosazují i za hranicemi. Konkurence je ale veliká - každoročně se po celém světě přihlásí více než dva a půl milionu patentů. Prvenství připadá Číně, následují Spojené státy americké a Japonsko.