S rostoucím odstupem od listopadu 1989 se do hodnocení současného a minulého režimu a jejich srovnání stále více promítají i jiné vlivy. Například osobní zkušenosti Čechů i hodnocení současnosti.
U příležitosti 34. výročí sametové revoluce a Mezinárodního dne studentstva si Český rozhlas připravil devět rozhovorů se symbolickými sedmnácti respondenty. Zde najdete rozcestník na všech devět.
Hostky Anna Šabatová, signatářka a mluvčí Charty 77 a Hana Holišová se zúčastnily svátečního vysílání. Hovořily o pravdě, lidských právech i obavách o budoucnost.
„Čím hůře se nám tu společně bude fungovat, tím hůře se každému z nás bude žít. Je to trochu úkol pro každého z nás, abychom si tu realitu dělali trochu příjemnější,“ řekl v rozhovoru Karel Kovář.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje nálady ve společnosti Hořejš.
Spolu s Adile Abljalimovou ze spolku Díky, že můžem byl hostem Radiožurnálu Petr Brukner, herec Divadla Járy Cimrmana, který zavzpomínal, jak vypadaly v divadle revoluční dny.
„V 90. letech začal nový velký příběh a idea pokroku byla polita živou vodou. Měli jsme daný horizont a dobře se nám z něj žilo, byli jsme ukotvení,“ vysvětlila filozofka Tereza Matějčková.
„Mladí si myslí, že moje generace si odnesla to nejlepší a jejich vyhlídky jsou horší než ty naše. A to je špatně,“ zdůrazňuje historik Timothy Garton Ash.
„Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ uzavírá Vlček.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
S tím, že je společnost rozdělena, souhlasí podle agentury Median 90 procent lidí. Politiky z toho viní 80 procent. Až 59 procent lidí také uvedlo, že se do jejich životů vrací cenzura.
„Společnost je z historie nepoučitelná. V politice se trochu vracíme do první republiky, kdy politické strany vládnou, ale je otázkou, jestli mají nějaké hodnoty,“ podotkl historik pro Radiožurnál.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
Jeden listopadový den v roce 1989 nastartoval cestu Česka a Slovenska ke svobodě. A to i k té ekonomické. Jak si v ní stojíme? Promítá se do současnosti totalitní minulost?
Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro Festival svobody. „Svoboda projevu či svoboda volit je pro lidi důležitější než svoboda cestovat či vlastnit majetek,“ shrnul výsledky Jan Gregar.
Studenti na univerzitách v Česku od středy začínají stávkovat za klima. Požadují klimatický zákon, který zaručí kontinuitu české klimatické politiky. Stávka potrvá do pátku.
„Nechceme dál apelovat na vládu a prosit ji, aby nám ukázala, kde zavře uhelnou elektrárnu. Chceme širší systémové změny,“ popisuje zástupce hnutí Univerzity za klima Jan Voves.
Zásah proti demonstrantům na Národní třídě si vyžádal téměř 600 zraněných. Tehdy nově vzniklé Občanské fórum téměř okamžitě spustilo rozsáhlé vyšetřování s rozpačitými výsledky.
Existuje jeden unikátní zvukový záznam se Zdeňkem Svěrákem, který byl pořízen 17. listopadu 1989 večer. Zatímco se na Národní třídě lámaly dějiny, Svěrák v Gongu vyprávěl o Obecné škole či politice.
Moderátorka Světlana Witovská a herečka Jenovéfa Boková přečetly zdravici tibetského duchovního vůdce, 14. dalajlamy, jehož poselství k výročí 17. listopadu již má tradici.
Cílem bylo podle pořadatelů začít spojovat rozdělenou českou společnost a vrátit národní symboly ČR do rukou všech občanů. Akce se konala s podporou spolku Milion chvilek.