Filozofická fakulta řeší případ, kdy se její student v zahraničí prezentuje tituly, které nemá. Podle Etické komise porušil kodex, škola ale tvrdí, že nedokáže zjistit, zda si tituly přisvojil sám.
Loni 21. prosince při tragické události střelec, který byl studentem fakulty, v budově v centru Prahy zabil 14 lidí, následně i sebe a dalších 25 lidí zranil.
Vánoční večírek se v sídle resortu konal loni v prosinci, shodou okolností v den střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde útočník zavraždil 14 lidí, a poté obránil zbraň proti sobě.
„My jsme byli rozpolceni. Stejně tak byli rozpolceni i zástupci rodin, které o někoho při střelbě přišly. Oni se také úplně neshodli na tom, jestli by komise měla být,“ popsal Žáček jednání výboru.
„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje Veselý
Podle děkanky FF UK se také pracuje na podrobné bezpečnostní analýze hlavní budovy na náměstí Jana Palacha, ze které vyplynou další opatření a doporučení.
„Pro drtivou většinu falešných videí dnes platí koukat se na synchronizaci úst a zvuků a na to, jakým způsobem fungují kupříkladu stíny,“ vysvětluje datový analytik Josef Šlerka.
Pro Alexandera, jednoho ze studentů, to není o otevírání negativních pocitů. „Spíš to vnímám tak, že tam mám hodně hezkých vzpomínek. Nechci si to nechat zkazit takovou událostí.“
Pražská policie ve čtvrtek ukončuje provoz tísňové linky, kterou spustila po střelbě na pražské Filozofické fakultě. Linka měla pomáhat při zjišťování informací souvisejících s tragickou událostí.
Škola podle mluvčího Václava Hájka už vyplácí podporu na léčbu či psychosociální podporu. Zhruba 40 milionů korun chce univerzita přerozdělovat po ukončení „akutní fáze“ od poloviny února.
Celostátní konference KDU-ČSL v pátek rozhodne, zda neuspíší volební sjezd strany. Původně měl být na podzim. Důvodem je mimo jiné kritika, která se ozývá z některých regionů.
„Nechtěli jsme, aby výsledné dílo bylo jenom z hlav pár lidí, ale aby to byl nástroj nebo proces, který dílo bude formovat. Pro nás byl důležitější průběh,“ vysvětluje Lehocká.
„Ten hlavní šok přišel po tom, co jsem slyšel střelbu z ochozu,“ říká Jan Koura. Nejdřív o tragédii vůbec nevěděl. K němu do 2. patra zpočátku dozníval jen dupot, a to, že někdo hýbá s nábytkem.
„Spousta lidí dělá myslivost, pak si jdou zasoutěžit ve sportovní střelbě a pak mají zbraň pro osobní ochranu,“ popisuje instruktor a prezident spolku Liga Libe Pavel Černý.
Politiků, kteří by byli otevření modernějšímu pojetí, příliš mnoho strana nemá. A i kdyby ho postavila do svého čela, bude takový politik narážet na setrvačnost lidoveckých politiků v nižších patrech.
Radiožurnál konfrontoval lidi, kteří schvalovali střelbu na filozofické fakultě. „Naše společnost nese určitou zodpovědnost. I ti studenti, k čemu se přiklání, co dělají,“ řekl jeden z nich.
Vedení fakulty se na tom dohodlo s vedením Univerzity Karlovy. Chce tak vyjít vstříc všem, které zasáhla tragická střelba. Podrobnosti sdělila v rozhovoru pro Radiožurnál děkanka Eva Lehečková.
Masové střelby v Praze, Ostravě a Uherském Brodu od sebe dělí vždy čtyři roky. Z uzavřených skupin se slovní projevy nenávisti nově dostaly na světlo k veřejnosti, nastiňuje expert Tomáš Koblížek.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je třeba s definitivním hodnocením zásahu na filozofické fakultě vyčkat na závěry inspekce. Ty by měly být na jaře.
Petici za omezení přístupu ke zbraním podepsaly tisíce lidí. Mnozí se ptají, proč bylo pro pachatele tak snadné opatřit si několik zbraní včetně samonabíjecí pušky se zaměřovačem.
Jiří Kobza označil před dvěma týdny v příspěvku na svém facebokovém profilu střelce za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“. Zároveň naznačil, že fakulta vychovává střelce.
Učit se bude ve všech budovách včetně hlavní budovy na náměstí Jana Palacha, řekla ve čtvrtek na setkání s novináři děkanka fakulty Eva Lehečková. Výjimkou je čtvrté patro budovy.
Jaké výzvy nás čekají do budoucna? „Bude se řešit jak otázka migrace, tak potravin a zemědělství. A rozhodně nepůjde o ideologický boj, ale o realitu,“ míní historik Stehlík.