/body:

Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Rozhlas 100

Média a Ukrajina 22.6. 2023

Sledujte živě

Experimentálně je obsah konference simultánně strojově překládán do 42 jazyků. Prohlédněte si živý překlad na stránce projektu ELITR.

Společné hodnoty. Společná odpovědnost.

Plošné ruské napadení Ukrajiny v únoru 2022 a jeho důsledky sledují lidé téměř v reálném čase. Přímá svědectví i vyjádření politiků je možné nalézt nejen v tradičních médiích, ale čím dál více i na internetu a sociálních sítích. Jak se v nich vyznat? Roli spolehlivého průvodce na sebe v Česku berou hlavně média veřejné služby. Jak jejich reportéři i manažeři vidí práci ve válečném konfliktu? Jak ji prožívají jejich ukrajinští kolegové? Co si o něm myslí klíčoví politici a intelektuálové? Odpoví mezinárodní konference Českého rozhlasu, pořádaná u příležitosti 100. výročí rozhlasového vysílání v Česku. Odehraje se ve čtvrtek 22. června 2023 v prostoru Jatka 78 v pražských Holešovicích.

Celý program můžete sledovat jako online video na této stránce nebo ve vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Osobní přístup na konferenci je omezen akreditací, kterou lze zajistit na e-mailu blanka.bumbalkova@rozhlas.cz.

Program

Změna programu vyhrazena

Vitalij Kličkostarosta
Vitalij Kličko je od roku 2014 starostou Kyjeva. Je známý i jako bývalý boxerský šampion, stejně jako jeho bratr Vladimir. Na začátku politické kariéry se v roce 2004 angažoval v takzvané Oranžové revoluci a také ve straně Ukrajinská demokratická aliance za reformy (UDAR), kterou teď vede. V roce 2013 se stal jednou z tváří protestů známých jako Euromajdan. Následující rok Kličko vzdal kandidaturu na ukrajinského prezidenta a podpořil pozdějšího vítěze, podnikatele Petra Porošenka. Sám potom úspěšně kandidoval na starostu Kyjeva. Po ruském útoku na Ukrajinu se postavil do čela bojů o hlavní město.
Dmytro Chorkin producent UA:PBC
Dmytro Chorkin je generální producent ukrajinského rozhlasu, který spadá pod veřejnoprávní vysílací společnost Suspilne (UA:PBC). Zároveň je od roku 2019 členem její správní rady. Působí i jako rozhlasový a televizní moderátor. Jeho hlas si Ukrajinci spojují s většinou oficiálních událostí. Jako mediální manažer má za sebou úspěšnou reorganizaci rozhlasové sekce. Proměna tří celostátních stanic a zavedení nabídky digitálních služeb se projevily výrazným nárůstem poslechovosti. Sledovanost i důvěra lidí k veřejnoprávní společnosti Suspilne vzrostla po ruské invazi na Ukrajinu. Ve válečných podmínkách se jí stále daří poskytovat ověřené zpravodajství, a to včetně okupovaných území.
Žanna Němcovová novinářka
Žanna Němcovová je spoluzakladatelkou Nadace Borise Němcova za svobodu a spoluředitelkou Akademického centra Borise Němcova pro studium Ruska na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje také jako novinářka na volné noze, zejména pro anglickojazyčná média. Je spoluautorkou podcastu Another Russia z produkce společnosti Crooked Media. V roce 2022 vyšla v Rusku její kniha дочь cboeго отца (Dcera mého otce, nevyšlo česky), která se stala bestsellerem. V letech 2015 až 2020 informovala o světovém politickém dění a moderovala svůj ruskojazyčný televizní pořad Němcovová. Interview v německé veřejnoprávní televizi Deutsche Welle. Dříve pracovala pro soukromou ruskou televizi RBC, kde se věnovala finančním trhům a dělala rozhovory s vrcholnými politiky a předními ekonomy.
Myroslava Gongadze novinářka a lidskoprávní expertka
Myroslava Gongadze je oceňovaná novinářka a aktivistka za lidská práva. Zaměřuje se především na proces demokratizace a stav médií na Ukrajině. V současné době vede oddělení zpravodajství z východní Evropy, které má v tuto chvíli sídlo v Kyjevě a je zaměřené hlavně na dění na Ukrajině. Časopis Focus ji v minulosti několikrát zařadil mezi 100 nejvlivnějších žen Ukrajiny. V roce 2019 absolvovala novinářský program Nieman Fellowship na Harvardově univerzitě, během kterého se zabývala strategiemi pokrývání ruské informační války.
Olena Ščerbanová protikorupční expertka
Olena Ščerbanová působí v Centru pro boj proti korupci (AntAC) se sídlem v Kyjevě. Tato organizace pomohla formovat ukrajinskou protikorupční legislativu a prosadila několik konkrétních zákonů. Pracuje na pozici zástupkyně ředitelky a vedoucí právního oddělení. Specializuje se na přezkum veřejných zakázek a dohlíží na efektivitu a transparentnost využívání veřejných prostředků. Má zkušenosti z neziskového sektoru i státní správy. Vystudovala Národní právní akademii Jaroslava Moudrého.
Svitlana Oslavská reportérka
Svitlana Oslavská je reportérka, spisovatelka a spoluautorka dokumentárního filmu Old khata project, který mapuje rurální architekturu zničenou ruskou okupací. Je autorkou dvou knih reportáží, ta poslední je o jejím rodném městě Severodoněcku. Od roku 2022 spolupracuje s projektem The Reckoning Project na dokumentaci ruských válečných zločinů na Ukrajině. Její práce publikovala různá zpravodajská média jako Hromadske, Reporters, Zaborona, Krytyka, Opendemocracy, New Eastern Europe a TIME. V současné době žije v Ivano-Frankivsku.
Olena Ščerbanováprotikorupční expertka
Olena Ščerbanová působí v Centru pro boj proti korupci (AntAC) se sídlem v Kyjevě. Tato organizace pomohla formovat ukrajinskou protikorupční legislativu a prosadila několik konkrétních zákonů. Pracuje na pozici zástupkyně ředitelky a vedoucí právního oddělení. Specializuje se na přezkum veřejných zakázek a dohlíží na efektivitu a transparentnost využívání veřejných prostředků. Má zkušenosti z neziskového sektoru i státní správy. Vystudovala Národní právní akademii Jaroslava Moudrého
Marci Shoredocentka a spisovatelka
Marci Shore je docentkou historie na Yaleově univerzitě a pravidelně hostuje na vídeňském Institutu humanitních věd. Ve svém výzkumu se zaměřuje na intelektuální dějiny střední a východní Evropy dvacátého a jednadvacátého století. Do angličtiny přeložila knihu Michała Głowińského Černé sezóny. Je autorkou knih Caviar and Ashes o cestě polské avantgardy k marxismu a jejím zklamání, The Taste of Ashes, kde se promítají její zkušenosti z devadesátých let ve východní Evropě, nebo The Ukrainian Night: An Intimate History of Revolution, kde popisuje sérii protestů známou jako Euromajdan na pozadí lidských příběhů (tituly nevyšly česky). Její články a eseje vycházejí v časopisech The New Yorker, Foreign Policy, The Atlantic, The New York Review of Books, The New York Times a The Wall Street Journal. V současnosti dokončuje knihu zaměřenou na východní a střední Evropu.
Peter Pomerantsevnovinář
Peter Pomerantsev je britský novinář a televizní producent s ukrajinskými kořeny. V současné době působí na institutu SNF Agora na Univerzitě Johnse Hopkinse. Je autorem úspěšných knih o ruské propagandě Nic není pravda a všechno je možné a Tohle není propaganda: válka proti realitě. Jako odborník na dezinformace a informační válku přednášel bezpečnostním a zahraničněpolitickým výborům britského i amerického parlamentu. Na stejné téma pořádá semináře i pro orgány EU nebo NATO. Jeho články vycházejí v médiích jako The New York Times, Granta nebo The Atlantic. Kromě toho spolupracoval na několika dokumentárních sériích pro BBC.
Petr Pavelprezident
Petr Pavel je prezident České republiky a generál ve výslužbě. Mezi lety 2012 a 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. Následně tři roky předsedal Vojenskému výboru NATO, byl tedy nejvyšším vojenským představitelem Aliance. Během své služby v armádě obdržel řadu českých i zahraničních vyznamenání a ocenění, například medaili Za hrdinství (ČR), Řád záslužné legie (USA) nebo Řád čestné legie (Francie). Prezidentský slib složil 9. března 2023, jedna z jeho prvních zahraničních cest v nové funkci vedla na Ukrajinu.
René Zavoralgenerální ředitel
René Zavoral je generálním ředitelem Českého rozhlasu od roku 2016, do druhého funkčního období byl úspěšně zvolen v roce 2022. Je absolventem Politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, během studia působil také jako poradce a asistent v Senátu ČR. Do Českého rozhlasu nastoupil v roce 2001 jako manažer marketingu a PR. V roce 2005 odešel do Komerční banky, v říjnu 2016 se ovšem do Českého rozhlasu vrátil jako ředitel marketingu a PR, poté před svým prvním funkčním obdobím zastával funkce ředitele komunikace a vnějších vztahů, náměstka generálního ředitele pro strategický rozvoj a náměstka generálního ředitele pro program a vysílání. Od roku 2017 byl po tři po sobě jdoucí funkční období zvolen místopředsedou Radio Committee Evropské rozhlasové unie (EBU) a v roce 2023 byl zvolen jako jeden z členů.
Ľuboš Machajgenerální ředitel RTVS
Ľuboš Machaj je generálním ředitelem RTVS od srpna 2022. Do Československého rozhlasu v Bratislavě nastoupil v roce 1980 jako dramaturg. Pracoval v redakci vysílání pro děti a mládež a několik let také uváděl populární motoristický pořad Pozor, zákruta! Mezi lety 1993 a 2003 byl spolumajitelem a programovým ředitelem soukromého Rádia Twist. V roce 2003 začal pracovat ve Slovenské televizi jako šéfdramaturg Dvojky a v roce 2006 se vrátil zpět do Slovenského rozhlasu na pozici ředitele programu. V roce 2011 se aktivně podílel na sloučení Slovenského rozhlasu a Slovenské televize do jednoho subjektu Rozhlas a televízia Slovenska (RTVS). Od roku 2013 externě spolupracoval s RTVS na přípravě a realizaci několika projektů jako dramaturg, autor a režisér.
Petra Procházkováreportérka
Petra Procházková je reportérka Deníku N a znalkyně Ruska. Od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe. S Jaromírem Štětinou založila a několik let vedla agenturu Epicentrum. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena a do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Je autorkou knih Aluminiová královna o ženských obětech rusko-čečenského konfliktu a novely Frišta o situaci po pádu totalitního režimu v Afghánistánu. Získala několik novinářských cen a od roku 2023 je nositelkou medaile Za zásluhy a Řádu čestné legie.
Paulína Taberysocioložka
Paulína Tabery je česká socioložka. Působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, Centru pro výzkum veřejného mínění a je spoluautorkou výzkumu Rozděleni svobodou pro Český rozhlas. Ve výzkumu se zaměřuje na proces formování a změny veřejného mínění, interpersonální a mediální komunikaci a veřejné mínění a politickou komunikaci. Na Fakultě sociálních věd UK v Praze vystudovala žurnalistiku, mediální studia a veřejnou a sociální politiku.
Václav Černohorskýreportér
Václav Černohorský je zahraniční reportér České televize. Mezi lety 2016 a 2018 působil jako stálý zpravodaj v Německu, poté přesídlil do Turecka, odkud vyjíždí natáčet například do Sýrie, do oblasti Kavkazu nebo Balkánu. Jako první z redaktorů ČT byl po ruském útoku na Ukrajině. Zažil tam bitvu o Kyjev, natáčení v Irpini nebo na Donbase. Svoje zkušenosti zaznamenal v knize Putinova válka: Ukrajinská kronika zpravodajů ČT. V roce 2023 dostal Cenu Karla Havlíčka Borovského. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně. V České televizi je od roku 2012.
Martin Dorazínzpravodaj
Martin Dorazín je od roku 2022 stálým zpravodajem Českého rozhlasu na Ukrajině. Byl přímo na místě, když Rusko podniklo invazi na Ukrajinu. V minulosti se ve své dlouhé reportérské kariéře zaměřoval především na zpravodajství z Ruska, Polska a Balkánu, několik měsíců strávil i v Libyi. Dlouhodobě přináší informace z krizových oblastí. Do Českého rozhlasu nastoupil v roce 1990, mezi lety 1998 a 2004 působil v České televizi. V roce 2023 získal novinářskou Cenu Františka Peroutky.
Josef Šlerkanovinář
Josef Šlerka je český novinář a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí a také vystudovaný estetik. Od srpna 2017 do konce dubna 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Předtím dělal vedoucího vývoje a výzkumu ve společnosti Socialbakers. Působí jako vysokoškolský pedagog na Karlově univerzitě, kde na Filosofické fakultě vede obor Studia nových médií. Kromě toho spolupracuje s webem Investigace.cz.
Jan Cibulkadatový novinář
Jan Cibulka je datový novinář a stálý spolupracovník zpravodajství Českého rozhlasu. Zaměřuje se na datovou žurnalistiku a svobodný přístup k informacím. Je známý tím, že v cestě za zpřístupněním dat neváhá použít i soudní cestu, včetně Ústavního soudu. Prostřednictvím článků na iROZHLAS.cz a přednášek se podílí na rozšiřování vědomostí uživatelů internetu v oblasti kyberbezpečnosti. V roce 2023 získal od Nadace OSF prestižní ocenění pro novináře do 33 let s názvem Novinářská křepelka.
Matouš Pilnáčeksociolog
Matouš Pilnáček je výzkumník Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Věnuje se výzkumu struktury postojů, volebního chování, dynamiky veřejného mínění a metodologie sociálněvědního výzkumu. Externě působí také na Katedře sociologie Filozofické fakulty Karlovy univerzity.

Přečtěte si více

">