Evropa není na oběžné dráze pozadu. Naše družicová navigace je lepší než americká, vyzdvihuje expert
Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině.
„Uvědomili jsme si, že nemůžeme využít pouze pozemní sítě, protože ty prakticky neexistují. Musíme spoléhat na to, co je na oběžné dráze,“ zdůrazňuje expert Václav Kobera v pořadu Leonardo Plus.
Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy
Právě obrana a bezpečnost podle něj dnes mohou být hlavním motorem kosmických aktivit. Družice pro vojenské účely jsou přitom technicky v mnoha ohledech stejné jako ty vybrané k civilnímu využití.
„Pro strategické odvětví kosmických aktivit je dvojí využití charakteristické,“ připomíná Kobera. Technologie, které vznikají pro vědecké mise, pak mohou pomoci v různých odvětvích, od zemědělství po obranu.
Věda i průmysl
Spojené státy zůstávají pro Česko i celou Evropskou unii v kosmických záležitostech klíčovým parterem. Síť Starlink miliardáře Elona Muska, majitele Tesly, SpaceX a sociální sítě X, který má blízko k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, má nyní na oběžné dráze zhruba 7000 satelitů. Celkový počet aktivních satelitů je nyní asi 11 tisíc.
Telekomunikační služby zajišťují i jiní poskytovatelé, i když zatím tolik družic nemají. „Evropa není pozadu. Je dost významný hráč,“ míní Kobera. „V oblasti družicové navigace, popřípadě v pozorování Země je Evropa na špici. Galileo je přesnější než americký GPS a systém Copernicus je zase daleko inovativnější.“
Evropa se liší od dalších částí světa tím, že se rozhodla mít kosmický program pod civilní, nikoli armádní kontrolou. „Přesto je důležité akcentovat i bezpečnostní rozměr, obranu. To je dnes asi největším motorem,“ zdůrazňuje Kobera.
Evropská komise zvažuje například vybudování nové sítě zpravodajských satelitů s cílem snížit závislost na USA. Tento systém by měl umožnit lepší detekci hrozeb a lépe koordinovat vojenské operace.
Kosmický průmysl
Kosmické aktivity unijních zemí spravuje agentura EUSPA (Agentura Evropské unie pro kosmický program), která sídlí v Praze. O to, aby tu byla, se zasadil ještě jako vládní zmocněnec Karel Dobeš.
22:15
Družice SATurnin-1 má pořídit sto snímků Země za den. Jedná se o doposud největší český satelit
Číst článek
„Dříve jsme mluvili o kosmu jako o symbolu spolupráce. Dnes je to zároveň prostor pro konfrontaci a kritickou infrastrukturu,“ podotýká Dobeš v Leonardu Plus.
Ten se také podle Kobery zasloužil o to, že na kosmické aktivity dnes nenahlížíme pouze jako na vědu. Jde v nich také o průmysl, navíc takový, ve kterém můžeme být úspěšní.
Kosmický průmysl by měl dál prosperovat. Kobera věří, že do roku 2035 by mohlo jít o trh s 1,8 bilionu dolarů. A „sáhnout“ by si na něj mohlo i Česko.
„Máme docela dost dobře nakročeno. Od té transformace – že to není jen věda, ale také průmysl – máme zhruba 150 firem a akademických institucí, které jsou do kosmických aktivit přímo zapojeny,“ říká.
Přeje si také, aby se nadšení pro vesmír a kosmické aktivity ještě víc promítlo do školství a vzdělávání. „Inspirace a fascinace vesmírem je důležitá,“ uzavírá Kobera.
Jak se mění role satelitní navigace v době války na Ukrajině? Jaké jsou priority státu v této oblasti? Na co se soustředí pozornost firem? A proč jsou družice „malé továrny“? Poslechněte si celý pořad na začátku článku.
