Především to, že jde po dlouhých časech hospodářské a spolu s tím komentátorské deprese o jednoznačně pozitivní zprávu. Od covidové pandemie a s ní spojených lockdownů se tuzemské hospodářství dlouho potácelo pod úrovní roku 2019 a všechny sliby i prognózy, že se poměry zlepší, se ukázaly jako marné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Carpe diem. V zemi se šíří nová nálada

Teď je však už takřka jisté, že obrat nastal. Bilance se zlepšila druhé čtvrtletí po sobě, a pokud by se čtvrtletní tempo přepočetlo na celý rok, rostl by domácí produkt o dvě procenta. Lze očekávat, že ekonomika bude v průběhu roku dále zrychlovat. Píše se o tom v prognózách, svědčí o tom příklady ze srovnatelných zemí, lidé věří podle průzkumů na světlé zítřky, začínají utrácet, a především, v tuzemské ekonomice je pořád hodně co zlepšovat.

Nakonec se to dá vidět i v běžném životě. Automobilů dovážkové služby je v ulicích tolik jako nikdy předtím, obchodní centra i restaurace jsou plné lidí, s nastupujícím jarem se zalidňují turistické destinace.

Probuzení ze čtyřletého spánku

Teď už zbývá počkat, až nastartuje exportní průmysl i výstavba bytů a také až se lepší dostupnost energií promítne do spotřebitelských cen.

Takový souhrn dobrých zpráv nebyl už dlouho k dispozici, přesto je nutné přiznat, že na tom zase tolik dramatického není. Pokud mě něco neohrožuje, v tomto případě vývoj ekonomiky, ztrácím o téma zájem.

Pro novináře je záchranou, že letošní ekonomický restart a s ním spojené zlepšení nálady ve společnosti v sobě mají něco neobvyklého. Tuto zvláštnost nejlépe vystihla ekonomka Helena Horská, která popsala české spotřebitele, tedy obyčejné Čechy, jako rozumné lidi, ovšem s mírným sklonem k maniodepresivnímu chování. To potvrzují také všechny průzkumy minulých let.

Prudké změny nálad začaly v časech pandemie, na jejichž počátcích se Češi nejprve semkli za svou vládu, aby jí o rok později přestali skoro úplně důvěřovat. Po vpádu Rusů na Ukrajinu a prudkém zdražení energií i potravin se naplnily všechny ekonomické obavy, co se jich za desítky let nashromáždilo, a Češi se stali nejskeptičtějším národem Evropy.

K dílčímu návratu optimismu došlo před počátkem minulého roku, zlepšení nálady mezi spotřebiteli bylo největší v Evropě, stejně to však nestačilo, aby se lidé začali chovat jinak než dosud a například přestali šetřit. Návrat optimismu počátkem letošního roku měl ještě větší intenzitu, nesrovnatelnou s jinými zeměmi i historií Česka posledních 30 let.

Něco se stalo, věci se daly do pohybu a teď jde jenom o to, jak se to projeví ve veřejné sféře. Zatím se zdá, že Češi překonali depresi a začínají se chovat normálně. Pokud to tím skončí, pak je vyhráno. Euforie se však může utrhnout ze řetězu podle úsloví „carpe diem“, což v důsledku může vést k přehřátí ekonomiky, návratu inflace a zadlužení velké části populace.

Změna smýšlení ve společnosti také může způsobit politický převrat, se kterým dosud nikdo nepočítá.

Jednou větou: Zpráva o tom, že se ekonomika probírá ze čtyřletého spánku, skrývá pro novinářské zprávy nečekaný potenciál. Co když své nadšení z návratu prosperity začneme přehánět, a tím vyvoláme karamboly a katastrofy podobné těm minulým? Pak by současné dobré zprávy přece jen byly zprávami.        

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít