Litevský ministr kultury Simonas Kairys uvádí, že Rusko využívá informace k přesvědčování a ovlivňování veřejného mínění. Litevští státníci tak nahlíží na informace jako na potenciální zbraň.
V knize Naše těla, jejich bojiště vypráví oceňovaná britská reportérka Christina Lamb příběhy hrůzy, utrpení i hrdinství. Upozorňuje přitom na často opomíjený, ale o to strašnější aspekt války.
Země po celém světě reagují na výsledek ruských voleb. Zatímco Čína, Írán nebo Kuba pogratulovaly Vladimiru Putinovi k přesvědčivému vítězství, Francie, USA nebo i Česko výsledek voleb neuznává.
Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov na sociálních sítích napsal, že ať už ruská Ústřední volební komise napíše jakýkoli výsledek, bude to falzifikát.
„Existuje představa, že od roku 2025 by Rusové získávali body za to, jak se zasloužili o stát a jakou šanci mají mu sloužit. To by jim umožňovalo přístup k službám,“ přibližuje politoložka Kolenovská.
Podněsterská televize zveřejnila na telegramu záběry z bezpečnostních kamer, na nichž je vidět zásah vojenského vrtulníku Mi-8, který následně vybuchl a vzplál.
Akci zorganizovali Rusové v exilu na poslední den prezidentských voleb. Ty jsou podle nich nelegitimní a nedemokratické. Akce proto začala v poledne ze solidarity s protirežimním volebním protestem.
Tím, že poslední den prezidentských voleb přišli lidé volit v pravé poledne, měli demonstrovat odpor vůči Vladimiru Putinovi. Situaci v Rusku komentuje Ondřej Soukup.
Investigativci stanice BBC odhalili Leonida Zakutenka v Kyjevě, v malém bytě hlavního města Ukrajiny. Reportéři zastihli muže na poště, kde odesílal další balíčky. Distribuci jedu okamžitě popřel.
Nad oblastí bylo v neděli sestřeleno pět ukrajinských dronů, uvedl podle agentury Reuters starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Útoky dronů si v podle něj nevyžádaly žádné oběti a nezpůsobily žádné škody.
Rusko oblast zčásti okupuje, a proto tam třetím a posledním dnem pokračují ruské prezidentské volby. S odvoláním na místní Ruskem dosazené úřady o tom informovala agentura TASS.
„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než u Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ řekl Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy.
Evropská komise vyčlení 500 milionů pro zbrojaře.„Výroba bude v maximální míře sloužit k zásobování Ukrajiny. Ale určitě nám nebude stačit k doplnění chybějících zásob evropských zemí,“ soudí Kraus.
Na záběrech na sociálních sítích jsou vidět mohutné plameny, které zachvátily zařízení na zpracování ropy v Samarské oblasti. Při požáru nebyl nikdo zraněn, uvedl Azarov na sociální síti Telegram.
Veřejná podpora pro válku na Ukrajině podle ruského opozičního novináře Romana Anina klesá. Míní, že ruské vedení by nemělo být vnímano jako politický režim, ale spíše jako zločinecký gang.
Blokace údajných dezinformačních webů na začátku války na Ukrajině byla podle Městského soudu v Praze v rozporu s nařízením o síťové neutralitě. Ministři Síkela a Rakušan přitom ujišťovali o opaku.
Nedávný výrok papeže Františka o bílé vlajce a odvaze pobouřil Ukrajinu i západní spojence. Katolický kněz Tomáš Halík vysvětluje, že papež svými slovy nevyzýval ke kapitulaci, ale k vyjednávání.
„Globální Jih Rusko nevidí jako říši zla, která se rozhodla dobýt území cizího státu. Vnímají ho jako pozitivní zemi, která jim v 60. letech dodávala traktory,“ komentuje publicista Jan Fingerland.
Ruská armáda střely na Ukrajinu vyslala před polednem. Podle prokuratury poničily obytné budovy či hasičské vozy. Šéf oblastní správy Oleh Kiper doplnil, že záchranné týmy stále prohledávají trosky.
Rheinmetall počítá s významným zvýšením výrobní kapacity. Do konce roku 2025 by firma chtěla zvýšit výrobu na 700 000 granátů ročně a pak na 1,1 milionu granátů ráže 155 milimetrů.
„Mluvíme o ruských občanech, kteří brání svá občanská práva před Putinovým režimem se zbraní v ruce, protože nemají jinou možnost,“ uvedl mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky.
Některé velké mezinárodní bankovní skupiny se stavěly k vývozu letálních zbraní dost odmítavě, včetně té České. Změna přístupu je ale ve světle toho, v čem od února 2022 žijeme, přehodnocován.
„Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína,“ myslí si analytik Smetana.
Podle Reuters šéf unijní diplomacie řekl, že výsledek války určí letošní jaro a léto. Mnozí analytici podle něj očekávají, že Rusové v létě podniknou významnou ofenzivu.
Válečné zločiny na Ukrajině nebo vraždění civilistů nechává čínské vedení zcela chladným. „Myslím, že Číně je to úplně jedno. Jim jde o to, zkusit si zachovat tvář a využít situaci,“ říká sinolog.