Litevský ministr kultury Simonas Kairys uvádí, že Rusko využívá informace k přesvědčování a ovlivňování veřejného mínění. Litevští státníci tak nahlíží na informace jako na potenciální zbraň.
„Putinův volební zisk, který představuje neuvěřitelných téměř 88 procent, se blíží k bájné hranici, o které politologové říkají, že určitě není něco v pořádku,“ říká Libor Dvořák.
„EU může neuznat výsledky, ale to nikdy neudělaly ani demokratické západní státy vůči bývalým socialistickým zemím, kde volby byly podobná šaškárna jako teď v Rusku,“ tvrdí Vladimír Votápek.
Země po celém světě reagují na výsledek ruských voleb. Zatímco Čína, Írán nebo Kuba pogratulovaly Vladimiru Putinovi k přesvědčivému vítězství, Francie, USA nebo i Česko výsledek voleb neuznává.
Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov na sociálních sítích napsal, že ať už ruská Ústřední volební komise napíše jakýkoli výsledek, bude to falzifikát.
Ve vystoupení také zmínil zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal.
„Existuje představa, že od roku 2025 by Rusové získávali body za to, jak se zasloužili o stát a jakou šanci mají mu sloužit. To by jim umožňovalo přístup k službám,“ přibližuje politoložka Kolenovská.
Akci zorganizovali Rusové v exilu na poslední den prezidentských voleb. Ty jsou podle nich nelegitimní a nedemokratické. Akce proto začala v poledne ze solidarity s protirežimním volebním protestem.
Tím, že poslední den prezidentských voleb přišli lidé volit v pravé poledne, měli demonstrovat odpor vůči Vladimiru Putinovi. Situaci v Rusku komentuje Ondřej Soukup.
V neděli Navalného tým zveřejnil fotografie a videa od volebních místností na ruském Dálném východě a v dalších částech Ruska, před nimiž v poledne místního času stojí davy voličů.
Nad oblastí bylo v neděli sestřeleno pět ukrajinských dronů, uvedl podle agentury Reuters starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Útoky dronů si v podle něj nevyžádaly žádné oběti a nezpůsobily žádné škody.
Rusko oblast zčásti okupuje, a proto tam třetím a posledním dnem pokračují ruské prezidentské volby. S odvoláním na místní Ruskem dosazené úřady o tom informovala agentura TASS.
„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než u Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ řekl Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien.
Ruské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že v posledních dnech zesílily pokusy „ukrajinských ozbrojenců“ proniknout na území Ruska, všechny ale byly odraženy.
Evropská komise vyčlení 500 milionů pro zbrojaře.„Výroba bude v maximální míře sloužit k zásobování Ukrajiny. Ale určitě nám nebude stačit k doplnění chybějících zásob evropských zemí,“ soudí Kraus.
Na odrážení útoku podle tiskové agentury TASS pracují IT specialisté strany i pracovníci úřadu Roskomnadzor, který má mimo jiné na starosti dohled na telekomunikace a informační technologie.
Na záběrech na sociálních sítích jsou vidět mohutné plameny, které zachvátily zařízení na zpracování ropy v Samarské oblasti. Při požáru nebyl nikdo zraněn, uvedl Azarov na sociální síti Telegram.
Veřejná podpora pro válku na Ukrajině podle ruského opozičního novináře Romana Anina klesá. Míní, že ruské vedení by nemělo být vnímano jako politický režim, ale spíše jako zločinecký gang.
„Ruská ekonomika velmi výrazně změnila charakter. Je dnes skutečně válečnou ekonomikou,“ nastiňuje ekonomka a bývalá zástupkyně Česka při Světové bance Jana Matesová.
„Museli jsme dát telefony do takových skříněk a ptali se nás, kde bydlíme,“ popisuje studentka rusko-ukrajinského původu, jak probíhaly prezidentské volby na ruské ambasádě v Praze.
Nedávný výrok papeže Františka o bílé vlajce a odvaze pobouřil Ukrajinu i západní spojence. Katolický kněz Tomáš Halík vysvětluje, že papež svými slovy nevyzýval ke kapitulaci, ale k vyjednávání.
Nemohli být rozdílnější. Starý Boris Jelcin s podlomeným zdravím a alkoholickými eskapádami. Na druhé straně ani ne padesátiletý Vladimir Putin, abstinent, sportovec, mladá krev ruské politiky.
„Globální Jih Rusko nevidí jako říši zla, která se rozhodla dobýt území cizího státu. Vnímají ho jako pozitivní zemi, která jim v 60. letech dodávala traktory,“ komentuje publicista Jan Fingerland.
V říjnu 2023 zemřel ve věku 66 let generální ředitel Lukoilu Vladimir Někrasov. V roce 2022 zemřel při pádu z okna moskevské nemocnice tehdejší generální ředitel Ravil Maganov.