„Ruská vláda sype peníze hlavně do válečné výroby, vojákům a jejich rodinám. Civilnímu sektoru chybí lidé, přeplácí je a přichází inflace,“ říká rusista Karel Svoboda pro Radiožurnál.
„Továrna na výrobu másla by rozjela provoz na tři směny. Ale nemají dostatek lidí. Nemůžete bojovat s inflací a zároveň vést válku,“ říká Alexandra Prokopenková z nevládní organizace v Berlíně.
„Tlak na zvyšování cen másla je po celé Evropě. Podle Eurostatu se v průměru cena zvýšila o patnáct procent proti loňskému roku,“ popisuje komentátor serveru Seznam Zprávy Petr Holub.
„Spotřebitelské ceny v říjnu pokračovaly ve zrychlování meziročního růstu. Ten byl však stejně jako v září tlumen cenami pohonných hmot,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen.
Místopředseda ANO Karel Havlíček v debatě uvedl, že důvodem vysokých cen jsou mimo jiné drahé energie či daň z přidané hodnoty, která je podle něj vyšší než v jiných zemích.
V zemích eurozóny míra inflace v září zvolnila na 1,7 procenta ze srpnové hodnoty 2,2 procenta. Po zpřesnění dat je to nižší hodnota, než uváděl rychlý odhad.
Ceny u potravin a nealkoholických nápojů se v září meziročně zvýšily o 0,6 procenta po srpnovém poklesu o 1,8 procenta. Zhruba o tři procenta zdražily proti loňsku ovoce a zelenina.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Meziročně zlevnily pohonné hmoty, zpomalilo zlevňování potravin. Vyplývá z informací statistického úřadu.
Ekonomové jsou zajedno, že tuzemské zdražování dnes táhnou služby, mezi kterými hrají významnou roli restaurace, hotely, kadeřnictví, doprava, telekomunikace a také nákup rekreací.
Advokátní tarif se pro stanovení odměny používá třeba v případě, kdy obhájce nebo zmocněnce určí člověku soud a platí ho stát nebo když je potřeba stanovit náhradu nákladů právního zastoupení.
„Harrisová říká: ‚Ano, léky budou lacinější, bydlení bude dostupnější.‘ Ale v zásadě prozrazuje velice málo detailů o tom, co by chtěla změnit,“ popisuje investiční bankéř.
Červencový růst cen v Česku činil 2,2 procenta, těsně nad dvouprocentním očekáváním analytiků. Zpomalilo zlevňování potravin, inflaci ovlivnilo zejména zdražení dovolených s komplexními službami.
Podle zástupců byznysu chybuje Česká národní banka, když zpomaluje uvolňování základních úrokových sazeb. Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by ale rychlejší snížení vedlo ke slabší koruně.
„Je pozitivní, že Česká národní banka po letech konečně plní svůj slib a dostala se na cílovou inflaci,“ chválí ekonom Lacina. Kroky centrálních bankéřů míří na situaci za rok až rok a půl.
„V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ceny meziročně klesly, a to zhruba o čtyři procenta," uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen statistického úřadu.
Eurostat očekává, že služby k celkové meziroční inflaci v červnu přispěly 4,1 procenty, což je stejná hodnota jako v květnu. Na inflaci tak budou mít největší vliv.
V pořadu Českého rohlasu Plus Pro a proti diskutují místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Nejnižší inflaci mělo v květnu Lotyšsko, a to nulovou. Ve Finsku míra inflace činila 0,4 procenta a v Itálii 0,8 procenta. Naopak nejvyšší inflace byla v Rumunsku, kde činila 5,8 procenta.
Prodejna nabízí hlavně trvanlivější potraviny, například maso tam lidé koupí jen uzené. Rozdíl v ceně nákupu je oproti průměru v supermarketu výrazný, někdy lidé zaplatí i o polovinu méně.
Část českých domácností už dokáže měsíčně ušetřit víc než před rokem. „Rostou příjmy a nerostou ceny,“ shrnuje sociolog Dan Prokop. Třetina českých domácnost ale neušetří měsíčně vůbec nic.
Květnová meziroční inflace 2,6 procenta byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala jarní prognóza České národní banky. Mírně klesly ceny potravin, služby naopak podražily.
Český rozhlas a server iROZHLAS.cz zjišťovaly ceny potravin po celém Česku už počtvrté a znovu se potvrdilo, že jsou v supermarketech v jednotlivých městech prakticky totožné.
Inflace se v dubnu přiblížila třem procentům. „Čekali jsme, že inflace z našeho dvouprocentního cíle zrychlí na dva a půl. O čtyři desetiny vyšší ceny potravin byly ale překvapení,“ říká ekonom.
Nelze očekávat návrat k velmi nízkým úrovním inflace, na které jsme byli zvyklí před krizí. Domnívá se také, že centrální banka kvůli nejnovějšímu vývoji zpomalí snižování úrokových sazeb.
