Nejnižší roční míru inflace Eurostat v únoru naměřil v Lotyšsku a v Dánsku, naopak nejvyšší inflaci mělo Rumunsko, a to 7,1 procenta, a Chorvatsko s hodnotou 4,8 procenta.
Také meziroční inflace zmírňuje až na jednu výjimku od loňského února, kdy dosahovala 16,7 procenta. Nyní se dostala na dvouprocentní cíl České národní banky.
Reálná mzda v Česku by se za letošek mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to v neděli řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha.
Cena dálniční známky by se měla znovu zvednout od ledna příštího roku. Růst by měla podle vývoje inflace. V sobotním pořadu Týden v politice České televize to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle Eurostatu meziroční růst cen olivového oleje v Evropské unii zrychlil hlavně v druhé polovině roku 2023. Ze srpnových 37 procent se v listopadu dostaly až na 51 procent.
Z reportu výdajů a příjmů domácností vychází, že ušetří v průměru asi 6000 korun, ale velká část, asi třetina, neušetří nic. Velký trenden stále zůstává obava z inflace.
Rozhodnutí bylo v souladu s průzkumem agentury Reuters mezi analytiky. Ti také očekávají, že sazby začnou ještě letos klesat. Až do roku 2025 však podle nich zůstanou nad deseti procenty.
Inflace v lednu proti loňskému prosinci zpomalila z bezmála sedmi na 2,3 %. „Teď by ekonomika potřebovala nižší úrokové sazby a ČNB opět dělá chybu,“ řekl pro Radiožurnál ekonom David Marek.
Nominální mzdy v letošním roce podle ČBA porostou kolem 6,5 procenta, v reálném vyjádření téměř o čtyři procenta, což představuje první růst reálných mezd po dvouleté přestávce.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, uvedl Český statistický úřad. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
Lednová hodnota je v souladu s očekáváním analytiků. Inflace v eurozóně se předloni postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta, od té doby už výrazně klesla.
Hrubý domácí produkt podle predikce vzroste o 1,2 procenta. Výhled inflace se zlepšil a také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta HDP z loňských 3,6 procenta HDP.
V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá.
Současná doba jako každá jiná mé své charakteristiky. Technologickou revoluci, klimatickou krizi, doznívající vysokou inflaci, geopolitické konflikty, populismus – a dluhy.
„Očekává se, že v lednu by inflace měla začínat trojkou. Významný vliv ale budou mít samozřejmě ti obvyklí podezřelí, u nichž právě v lednu probíhá přeceňování,“ říká v rozhovoru ekonomka Klímová.
Prosincové zpomalení ovlivnily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Meziroční zdražení uzenin zpomalilo na 0,6 procenta z listopadových 3,4 procenta, uvádí Český statistický úřad.
Už na začátku letošního roku by se inflace měla pohybovat kolem tří procent, což bude podle člena bankovní rady České národní banky Jana Procházky jeden z nejlepších výsledků ve střední Evropě.
Naše země opět nevzkvétá, dalo by se říct slovy Václava Havla z jeho prvního prezidentského novoročního projevu 1990. Kdo ho přečte celý, zjistí, že obsahuje i dodnes platná vysvětlení, proč.
Debatu o zavedení společné evropské měny v novoročním projevu rozproudil prezident Petr Pavel. Z koaličních stran jsou pro přijetí eura především STAN, Piráti a TOP 09.
Obchody v lednu zlevnily potraviny v akci. Meziměsíčně šlo v průměru o šest procent. Vyplývá to z analýzy slevových letáků sedmi největších potravinových řetězců.