„Výhled na druhou polovinu roku 2025 zůstává střízlivý. Předpokládáme, že sazby budou dál klesat, ale tempem maximálně o 0,1 až 0,2 procentního bodu za čtvrtletí,“ uvedl analytik Jiří Sýkora.
Chudší lidi s dětmi totiž hodně zasáhla inflace a nepomohla jim vládní politika, popisuje v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Z předběžného odhadu Českého statistického úřadu dále vyplývá, že zlevnily hlavně pohonné hmoty. Zpomalilo ale i zdražování potravin na 3,3 procenta z březnových 5,9 procenta.
Nejvíc zdražily citlivé komodity, konkrétně drůbež, čokoláda, mléko, máslo. Především se stalo něco zcela neuvěřitelného, totiž zdražení vajec o polovinu, jaké nemá v Evropské unii obdoby.
Balení deseti kusů vajec stojí zhruba 69 korun, což je o 1,23 procenta víc než v březnu. Meziročně si za ně lidé připlatí téměř 60 procent. Meziměsíčně dráž vyjde dalších 8 sledovaných položek ze 13.
„V březnu ceny proti loňskému roku vzrostly stejně jako v únoru o 2,7 procenta. Růst cen potravin byl téměř zcela vykompenzován poklesem cen pohonných hmot,“ řekla Pavla Šedivá ze statistického úřadu.
Meziroční zdražení potravin, alkoholu a tabáku v březnu zesílilo z únorových 4,7 procenta na 5,9 procenta. Z toho ceny nezpracovaných potravin stouply dokonce o 9,3 procenta.
Bydlení je drahé a zhoršuje se jeho dostupnost. O tom, jak to změnit, budou dnes v podvečer na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus diskutovat experti politických stran.
Zpomalení bylo ovlivněno především poklesem cen pohonných hmot a olejů. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru stouply o 0,2 procenta. Údaje v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Potraviny, alkohol a tabák proti loňskému únoru zdražily podle odhadu o 4,7 procenta, ceny služeb vzrostly rovněž o 4,7 procenta a ceny zboží o 1,4 procenta.
Clo má charakter nepřímé daně, která zvyšuje cenovou hladinu. V případě dlouhodobějšího uplatňování cel je tak podle odborníků nutné počítat s vyšší globální inflací.
Zpráva OECD zároveň upozornila na to, že český ekonomický výkon mohou negativně ovlivnit vnější rizika, jako je růst cen energií kvůli globálnímu napětí nebo zavádění obchodních bariér.
Nástup práce z domu, vysoká inflace anebo také zlepšení bezpečnosti na silnicích. S pětiletým odstupem na několika tématech ilustrujeme, jak pandemie změnila společnost.
Cenové stropy na základní potraviny by pak uvítaly dvě třetiny respondentů. Spíše lidé starší 60 let, naopak je odmítají spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Radiožurnál, ČRo Plus a iROZHLAS.cz spouští projekt Česko 2025, v rámci něhož budeme probírat největší výzvy obyvatel. Začínáme cenami potravin. Na těch se loni snažila ušetřit víc než polovina Čechů.
„Je pravda, že se časy mění a spolu s nimi i cenová úroveň. Ovšem ani po započtení inflace jsme na tom nebyli se zahraničním obchodem nikdy lépe než loni,“ komentuje Petr Holub.
„Lednový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl výrazně ovlivněn cenami potravin a bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Pavla Šedivá.
Domy jsou, stejně jako všechny ostatní typy nemovitostí, nejdražší v hlavním městě. Starší dům o velikosti 150 metrů čtverečních bylo možné v metropoli koncem roku pořídit za zhruba 15,4 milionu korun
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procent. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Výzva k tomu, aby lidé v pátek vůbec do obchodů a na benzínky nechodili, se šířila po sociálních sítích. Bojkotu vyjádřily podporu odbory, další spotřebitelské organizace, nakonec i politické strany.
Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. V poslední době ekonomickou aktivitu brzdí nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby.
Je to zvláštní svět, když o poměrech rozhodují v zásadě neviditelné posuny v makroekonomických datech. Skoro to připomíná věštění z letu ptáků v dobách starého Říma.
„Dohromady mají obce a kraje na účtech 500 miliard. Nedává smysl na těch penězích sedět,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní v Praze.
Nejvyšší inflaci v EU v prosinci podle údajů Eurostatu vykázalo Rumunsko, kde meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 5,5 procenta. Na druhém místě bylo Maďarsko, kde inflace činila 4,8 procenta.