Polští odpůrci vyhání režisérku Agnieszku Holland za její nový film do Ruska. Vatikán ji ocení
Ve čtvrtek to byl týden od uvedení Hranice v polských kinech. Černobílý snímek o uprchlické krizi na polsko-běloruské hranici v zemi budí silné emoce. Promítání s účastí režisérky doprovázely protesty. Agnieszku Hollandovou kvůli bezpečnosti střežili bodyguardi. Soud po opakovaných až vulgárních komentářích zakázal ministru spravedlnosti vyjadřovat se na adresu tvůrkyně.
Na druhé straně je velký zájem návštěvníků kin. Jen za první víkend film vidělo přes 137 tisíc lidí.
Polští odpůrci vyhání režisérku Agnieszku Holland za její nový film do Ruska. Vatikán ji ocení
18. až 22. října hostil New York lídry států a mezinárodních společenství celého světa. Na Valné shromáždění Organizace spojených národů dorazil i prezident Polska Andrzej Duda, který za celou dobu poskytl několik rozhovorů. Domácí provládní televizi TVP dal komentář k Hranici.
„Jestli paní Agnieszka Hollandová ukazuje příslušníky polských bezpečnostních složek jako zločince, to se nedivím, že lidi z pohraniční stráže, kteří ten film viděli, použili při komentáři slogan nám známý z času německé okupace týkající se promítaných propagandistických filmů: Jenom prasata sedí v kině!“ prohlásil. Film neviděl.
O necelý týden později stojí před Palácem kultury a vědy v centru Varšavy hlouček lidí. Čekají na otevření kinosálu v Kinotece. Právě tam je připravené poslední promítání snímku s účastí režisérky. Naproti přes silničku se sešlo asi osm lidí. Rozvinuli před sebou velký transparent „Jen prasata sedí v kině.“ A taky mají megafon. Křičí: „Tylko świnie sedzą w kinie!“ – Jenom prasata sedí v kině.
U schodů ke Kinotece, naproti protestujícím – zatímco diváci zmizeli uvnitř budovy – se semkl další hlouček lidí. Podporovatelé režisérky, filmu i dobrovolníků pomáhajících uprchlíkům na hranici s Běloruskem. Mají vlajky, bubny a taky megafon. Skandují „děkujeme“ a volání rytmicky hudebně doprovází.
Agnieszka Holland už má za za sebou několik setkání s diváky, včetně toho v Bialłymstoku, který se pokusila narušit skupinka protestujících včetně vicevojvody Podleského vojvodství, který je členem vládní strany Právo a spravedlnost.
Více než film
„To, co je důležité, nejsou jenom výsledky, návštěvnost, ale hloubka těch reakcí. To, že skutečně cítím, že je to víc než film. To se mi stalo poprvé v takovém rozsahu. Že to jde přímo do svědomí a k srdcím lidí,“ vypráví autorka filmu a popisuje to jako krásné a vzrušující.
„Ale zároveň musím mít bodyguardy, protože ta kampaň, ta nenávist je taková, že se neví, jestli nějaký blázen nevezme toho Kaczyńskiého (předsedu Práva a spravedlnosti, který označil tvůrce filmu za Putinovu armádu a protipolskou stranu – pozn. red.) vážně a nevrhne se na mě jako na tu osobu, která je zároveň Putinem, Stalinem, Hitlerem, Himmlerem.“
K nacistickým propagandistům Hollandovou přirovnal ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Jiní politici vládní strany to označují za film na zakázku Němců, hanbu nebo kampaň pro zavedení evropského modelu přerozdělování uprchlíků.
V současnosti vláda taky tvrdí, že pokud říjnové parlamentní volby vyhraje opozice, používá při tom pouze jméno šéfa hlavní opoziční strany Donalda Tuska, stane se z Polska druhá Lampedusa – italský ostrov ve Středozemním moři, kam v současnosti připlouvají denně stovky až tisíce uprchlíků.
Padej z Polska!
„Hej Holland, vypadni do Ruska! Padej z Polska!“ napůl zpívají, napůl křičí protestující před kinem. Mezi nimi je i muž v obleku Aleksandr.
„Protestujeme proti filmu Hranice, je to film, který falešným způsobem vyobrazuje polskou pohraniční stráž i armádu, polské služby bránící východní hranici Polska. Zkresluje podobu krize na hranici.“ Aleksandr film nikdy neviděl. Ale připouští, že jestli bude dostupný na internetu, možná si ho pustí.
Od roku 2021 běloruský režim podporuje nelegální migraci na hranicích s Polskem, Litvou a Lotyšskem. Do Minsku míří lidé s běloruským nebo ruským turistickým vízem. Převaděči je následně pod příslibem cesty do Německa přepraví k hranici s Polskem, kde uprchlíky opustí.
Kritika filmu Agnieszky Hollandové je oprávněná, míní Šmigol. Politici ho ani neviděli, reaguje Harzer
Číst článek
Následně běloruská pohraniční stráž nutí pod hrozbou násilí uprchlíky překročit hranici, kterou z velké části zabezpečuje pět a půl metru vysoký plot s ostnatým drátem. Polská pohraniční stráž pak čelí obvinění, že zadržené uprchlíky zatlačuje zpět na běloruské území.
Protestující mění heslo. „Murem za polskim mundurem“ – heslo na podporu polských bezpečnostních složek, které silně razí ultrakonzervativní právnická organizace Ordo iuris – organizace, která sbírá podpisy pod veřejné prohlášení označující Hranici za ruskou propagandistickou činnost. Potom děkují pohraniční stráži za jejich práci.
Film proti zlu
Nařčení, že je film namířený proti skupině lidí, odmítá filmový kritik Jakub Popielecki z Filmweb.pl: „Nesouhlasím s tím, že je to film anti-nějaký. Jestli je proti něčemu, tak je proti zlu. Je to výpověď o uprchlické krizi u bran Evropy. Je to o otázkách i paradoxech spojovaných s krizí.“ Film podle něj vychází ze dvou skutečností.
Zaprvé, že od začátku takzvané uprchlické krize zemřely na cestě do Evropy desítky tisíc lidí. A druhý fakt se podle Popieleckiého jakoby neshoduje s tím prvním. Od začátku války na Ukrajině Evropa přijala miliony tamních uprchlíků.
„Agnieszka Holland z toho paradoxu vychází. Hledá v něm vysvětlení a rozdíly. Proč jedny nepřijímáme, ale druhé ano a co to vypovídá o nás jako o Evropanech, Polácích. Myslím, že režisérce se daří udržovat ve filmu rovnováhu, hledá odstíny. Ukazuje, že to není až tak černobílé, jak se může zdát. Proto je to zajímavý film.“
Film se podle něj taky liší od ostatní polské tvorby tím, že je o současnosti. O tom, co se děje teď a je to téma, které nás pálí. Nazývá to kinematografií rychlé reakce.
„Z toho může plynout nějaké zjednodušení. Ale paní Hollandová se snaží ukazovat celou šířku toho tématu. Ta aktuálnost je něco, co je možná nové pro tvorbu režisérky, ale taky jiné pro současnou polskou kinematografii,“ říká a dodává, že nejvíc filmů se teď v Polsku natáčí o období lidové republiky. Tedy o 70. a 80. letech. „Máme rok 2023, ale málokterý film se věnuje něčemu z posledních let.“
Ještě než o sedmé hodině večer začal současně s promítáním Hranice protest proti filmu i demonstrace na jeho podporu, postávali mezi diváky také Monika a Maciek. Maciek si myslí, že problém na polsko-běloruské hranici je problémem evropským. „Je o přístupu k imigraci a uprchlíkům. Někdo o tom filmu napsal, že je o lidstvu. Není proti nikomu, jen o něčem. Takže ho rád uvidím.“
Monika je zase zvědavá na zpracování. „Agnieszka Hollandová je jednou z těch režisérů, kteří mají odhodlání ukázat, co si myslí,“ říká.
Protipolská vláda
To, že je film protipolský, odmítá i autorka Hranice. „Ten film je naopak propolský. Protipolští jsou oni (vláda – pozn. red.) Jsou tam dvě tři sadistické postavy mezi těmi pohraničníky a oni si myslí, že to jsou Poláci. Já útočím na ty lidi, kteří dělají zlo. A oni si ztotožňují Poláky se zlem a násilím. Hrdiny příběhu jsou nejen uprchlíci, ale hlavně aktivisté – ti krásní Poláci – kteří pomáhají jiným, i když je to odsuzované a kriminalizované. Ve státě, který se hlásí ke křesťanství, jsou oni těmi hrdiny. Jsou to Spravedliví dnešní doby.“
Emma Stoneová poznává sex a svět. Chudáčci vyhráli v Benátkách, porota ocenila i Agnieszku Hollandovou
Číst článek
Podle Agnieszky Hollandové je vláda protipolská a špiní polskou uniformu, když nutí členy bezpečnostních složek ohýbat pravidla. „Je mi to šíleně líto, protože pohraniční stráž byla ta nejčistší a nejvíc vážená součást bezpečnostních složek,“ myslí si a připomíná jednu z hlavních postav filmu – mladého strážníka.
Agnieszka Hollandová říká, že její film je obžalobou. „Taky Evropy a Evropské unie, ale je i signálem, kam míříme.“ Globální situace podle ní spěje k tomu, že uprchlická a migrační krize budou sílit a Evropa na ni není připravená. „Odpovědí na to může být to, co začala dělat polská vláda. Stigmatizace, dehumanizace, vytlačování. To je to, z čeho mám strach, kam až to může zajít,“ uzavírá Hollandová.
Někteří polští katoličtí publicisté a duchovní označili film Hranici za důležitou lekci křesťanství. Mezi obhájce patří například novinář Tomasz Terlikowski a farář Wojciech Grziesiak.
Za film Agnieszka Hollandová v listopadu převezme cenu Fuoricampo. Tu udílejí pořadatelé filmového festivalu Tertio Millenio snímkům, které hýbou svědomím. Festival Tertio Millenio založil v roce 1997 „Papež Polák“ Jan Pavel II.
