Před Českým rozhlasem si pamětníci i politici připomněli Pražské povstání. Uplynulo od něj 78 let
5. května 1945 vypuklo v Praze povstání proti německým okupantům. Oběti si u budovy Českého rozhlasu připomněli ústavní činitelé i někteří pamětníci. Povstání v Praze vypuklo potom, co rozhlas přestal vysílat v němčině, a z přijímačů zněla jen čeština. Boj o rozhlas se později stal hlavním symbolem povstání.
Pietního aktu se zúčastnili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a primátor hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS). „Pražské povstání je pro nás zprávou o hrdinství našich předků a o obětech, které jsme byli ochotni přinést, abychom získali svobodu,“ řekl Vystrčil. Dodal, že jde také o varování, co všechno se může stát, když se diktátorovi ustupuje.
‚Jsme s vámi, buďte vy v duchu s námi.‘ Před 78 lety začalo Pražské povstání a vypukl boj o Český rozhlas
Číst článek
„To je varování i v dnešní době pro nás všechny, protože pokud ho nebudeme poslouchat, potom se může stát, že diktátorovi ustoupíme až tak daleko, že to bude stát oběti i nás samotných nebo našich blízkých,“ uzavřel.
„Připomínáme si hrdinství mnohých, kteří tehdy měli obrovskou odvahu riskovat t nejcennější, co měli, svůj vlastní život,“ řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Připomněla, že „boj za demokracii a svobodu nikdy neustane a je trvalým procesem, který se týká každé generace“.
Primátor Svoboda zdůraznil, že je třeba, abychom o událostech hovořili s mladými lidmi. „Vím o tom, že vzpomínky se vytrácejí velmi snadno a musí se udržovat. Je potřeba, aby mladá generace věděla, čím její rodiče a prarodiče prošli, co to je demokracie a co stojí, a že stojí i lidské životy,“ řekl.
5. května 1945
Hlasatel Zdeněk Mančal před 78 lety pronesl památnou větu: „Je právě sechs hodin.“ Záznam se nedochoval, později na to ale Mančal vzpomínal.
‚Voláme českou policii, české četnictvo.‘ Před 77 lety začalo Pražské povstání
Číst článek
„Začínal jsem česko-německým ohlášením času. To byl počátek toho, jak si lidé začali všímat, že se asi skutečně něco připravuje a v rozhlase se bude něco dít. Prostupoval jsem v hlášení stále dál. V plánu jsem si červeně vyškrtal vše, co bylo německy, abych si byl jistý, že se nepřeřeknu.“
Od té doby zněla z rádiových přijímačů už jen zakázaná čeština včetně zakázané hudby. Rozhlas byl hlavním komunikačním kanálem doby i samotného povstání.
Právě kvůli jeho významu se stala budova na pražských Vinohradech terčem útoku jednotek SS. Bránili ji sami pracovníci rozhlasu, povstalci i četníci. V bojích padlo 170 lidí a právě jejich památku uctili někteří pamětníci nebo ústavní činitelé. Povstání skončilo 9. května 1945 po příjezdu Rudé armády.
