Bobrů je v Česku deset tisíc. Působí škody, ale umí zadržet vodu v krajině, vyzdvihuje ochranářka
Nadměrný odlov způsobil, že bobři na dvě stě let z české krajiny prakticky vymizeli. Dnes se ale houfně vracejí a kolem českých řek, říček a potoků se jim evidentně zalíbilo. Ochranáři odhadují, že bobrů je v tuzemsku už deset tisíc a úspěšně se rozmnožují.
Jeden bobr, zřejmě mladý samec, se zabydlel i v centru Berouna. Pozornost místních vzbudil tím, že ohlodal několik stromů na ostrově nedaleko centra města. Na soutoku Berounky a Litavky si dokonce postavil polohrad z kmenů a větví a na břehu jsou zřetelně vidět vyšlapané cestičky.
Ochránci přírody z CHKO Český kras ve spolupráci s berounskou městskou policií instalovali u ohryzaných stromů fotopast. Vyfotit bobra „při činu“ se jim ale ještě nepovedlo. Odborníci také městu poradili, aby bobrovi přivezlo hromadu nařezaných větví, na kterých by se mohl živit místo stromů.
Pijavky lékařské by mohly pomoci s odběrem krve zvířat. Žádná anestezie a méně stresu, slibují vědci
Číst článek
„Je ale nějaký vybíravý, protože se toho ani nedotkl,“ říká František Pojer, vedoucí Správy CHKO Český kras. „Pravděpodobně je tady jenom jeden exemplář, samec. Teď je období, kdy se bobři páří, takže čeká na samičku, aby mohli vytvořit pár. Mladí bobři si totiž vyhledávají nová teritoria, která obsazují.“
Nejde ale zdaleka o jediného bobra v blízkosti Berouna. Několik kilometrů od centra města ochranáři zaregistrovali další hrad a na cestě k soutoku Berounky s Vltavou jich napočítali celkem osm. Velká města těmto zvířatům zřejmě nevadí, protože jeden exemplář žije i v pražské Stromovce.
Inženýři ekosystému
Bobři žijí intenzivním rodinným životem. Starší mláďata pomáhají s výchovou těch mladších, a i když po čase rodné hnízdo opustí, jsou pravděpodobně schopní poznat další příslušníky své rodiny.
Jsou to noční tvorové, kromě stromů a větviček žerou i širokou škálu různých bylin. Jsou to také významní ekosystémoví inženýři, kteří svými hrázemi dokáží výrazně změnit ráz krajiny. Kvůli tomu se ale stále častěji dostávají do křížku s lidmi.
„Když má bobr hlad, pokouše nebo pokácí strom. Když chce obydlí, vyhrabe noru. A když si chce vytvořit optimální vodní prostředí, postaví hráz. Všechny tyto činnosti, především stavba hrází a kácení stromů, ovlivňují krajinu, kde se bobři vyskytují,“ říká Jitka Uhlíková z Oddělení druhové ochrany živočichů Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Musíme jen najít způsob, jak nastavit procesy i dotace, aby hráze mohly v krajině zůstat a byly pro vlastníky okolních pozemků přijatelné.“
Jitka Uhlíková
Tím, jak bobři ovlivňují okolní prostředí, působí i ekonomické škody, protože jejich hráze zaplavují okolní pozemky.
„Na druhou stranu máme problém s tím, že z krajiny zmizely mokřady, máme narovnané vodní toky a do budoucna nejsou výhledy na vodní režim v krajině dobré. Bobří hráze nám mohou vrátit mokřady, mohou zadržet vodu v krajině. Musíme jen najít způsob, jak nastavit procesy i dotace, aby hráze mohly v krajině zůstat a byly pro vlastníky okolních pozemků přijatelné,“ dodává Uhlíková s tím, že se musíme zkrátka opět naučit, jak s bobry vyjít.
Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.
