Mají 360 slov pro sníh, některá z nich už ale nemohou použít. Klimatická změna ovlivňuje jazyk Sámů
Severní sámština, jeden z deseti jazyků, kterými mluví obyvatelé Laponska Sámové, má víc než 300 slov pro sníh a zvláštní výrazy pro vyděšeného soba. Má takový jazyk šanci přežít na planetě, která se ohřívá? ptá se britská stanice BBC.
Překladatel a turistický průvodce Pentti Pieski z města Utsjoki na dalekém finském severu miluje, když může vyjet na své lodi chytat divoké lososy. Za poslední tři roky ale na lov už nevyráží, protože Finsko i Norsko lov divokých lososů atlantských na řece Teno zakázalo, aby chránilo jejich tenčící se populaci.
Pro Pieskiho je to dvojnásobná ztráta. Chybí mu rybářské výpravy a také rozhovory, které se obyčejně u lovu vedly ve starobylém jazyce, který je pro lov lososů za polárním kruhem typický - v severosámštině, píše server BBC.
Klimatická krize zkracuje lyžařskou sezonu. Vědci varují, že do roku 2050 může končit i o měsíc dřív
Číst článek
Tato řeč je nejpoužívanější z deseti sámských jazyků. UNESCO je všechny zařadilo na seznam ohrožených jazyků, které jsou těsně před zánikem. Sámů, kteří se po tisíce let vyrovnávali s extrémy polárního podnebí, dnes v Laponsku žije asi 50 000 až 100 000.
Na území dnešního Norska, Švédska a Finska mluví sámskými jazyky asi 20 000 až 30 000 lidí. Od nejrozšířenější severosámštiny, kterou podle odhadů hovoří zhruba 20 000 lidí, přes mimořádně vzácnou umejskou sámštinu, kterou užívá pouze 25 osob, až po téměř vymřelou terskou sámštinu na ruském území.
Avšak tyto obecné údaje nevystihují, jak důležitý význam mají specifické jazyky pro tradiční laponské činnosti, jako je rybolov nebo chov sobů, stejně jako pro pozorování a popis arktického počasí. Sámština má například více než 300 slov pro sníh, osm slov pro různá roční období a šest rozličných slov pro označení stop sobů, kteří se osaměle potulují.
Může jít o soba, který utekl od stáda (ruvggáldat), vyplašeného soba (hiras) nebo soba, který má tendenci se toulat sám (duoddil, jádas, linka, hilbesboazu, meahcehas nebo loavsku). I pro něco tak specifického, jako je vyplašený sob, existuje řada zvláštních slov v závislosti na pohlaví a věku (cohcas, várgu, árgi, biltu, čuosku, dirboges, eaidanas, menodahkes).
Čtyřikrát rychlejší změna
Podle Klemettiho Näkkäläjärviho, který je předsedou Sámské rady pro klima a výzkumníkem na Helsinské univerzitě a na univerzitě v Oulu, však některá slova týkající se sněhu a povětrnostních podmínek už nejsou potřeba, protože sníh a počasí, na které se vztahují, jsou stále vzácnější nebo postupně mizí právě v důsledku změny klimatu.
Sápmi, jak sami Sámové svou zemi za polárním kruhem nazývají, je region, který se ohřívá čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Rostoucí teploty změnily arktický ekosystém, na kterém závisí tradiční způsoby živobytí a obživy Sámů, jako jsou rybolov a chov sobů.
Zasněžování jen ukazuje, nakolik nejsme ochotní si připustit změnu klimatu, míní psycholog Suchý
Číst článek
Výraz dálkkádatrievdan, klimatická změna, je v severosámštině nově existující slovo a stalo se hojně používaným, uvádí Näkkäläjärvi. „Sámové mluví o změně klimatu celkem často, zejména chovatelé sobů,“ říká.
Slovo ealát odkazuje na podmínky, kdy je sníh tak měkký, že se sob může prokopat až k výživným lišejníkům, aniž by mu v tom zabránila vrstva ledu. Vyšší teploty ale vedou k tomu, že na ležící sníh často naprší, a když následuje mráz, vytvoří se tvrdý sníh s ledem na povrchu a ledovými vrstvami uvnitř. Sobi se pak přes led nedostanou k lišejníkům, jimiž se živí.
„Je pravděpodobné, že severosámský výraz ealát také brzy zmizí. Vymizí proto, že takové podmínky už v 21. století nemáme,“ říká Näkkäläjärvi. „Tohle slovo krásně vystihuje spojení mezi přírodou a jazykem, v sámštině potřebujete jedno slovo pro skutečnost, kterou byste v angličtině opisovali třemi nebo více větami,“ vysvětluje Näkkäläjärvi.
Suttádat nebo njáhcu
Podle vědce Näkkäläjärviho má severosámština 360 slov pro popis sněhu. Některá slova se vzhledem k mírnějším zimám a vyšším teplotám z několika málo posledních let používají nyní častěji. Například výrazy suttádat, njáhcu nebo sievlladat, která se vážou k teplejším zimním podmínkám, když sníh začíná tát.
Sněhu napadlo hodně, ale nevydržel. Musíme si zvyknout na proměnlivé počasí, říká Míková
Číst článek
„Naopak slova popisující mrazivé sněžné podmínky se používají čím dál tím méně. Jako třeba slovo jassa znamenající sníh, který leží v létě na kopcích. Ve finském Laponsku zbylo jen velmi málo míst, na kterých ještě v létě jassa leží,“ říká vědec.
Pentti Pieski si všímá, že sámský slovník popisující škálu sněžných podmínek se za posledních dvacet let zmenšil. Ve skutečnosti jsou to ale celá roční období, která z používané slovní zásoby pomalu mizí.
„V severním Laponsku jsme ještě před 20 lety mluvili o tom, že máme osm ročních období. Jedno z nich ‚jaro-léto‘ nenastává už každý rok, takže je docela možné, že ze slovníku v budoucnosti také zmizí,“ uvedl.
Pieski si všímá dalších výrazných změn v ročních obdobích. „Podzimy jsou delší. Je méně sněhu, který také dříve odtává. Když se odlamují kusy ledu na řece, jsou menší a způsobují menší škody. Léta jsou teplejší a je také jednoznačně více deštivých dnů v průběhu června a července,“ říká Pieski.
