Žraloci před 19 miliony let málem vyhynuli, zjistili američtí vědci. Příčina je zatím záhadou
Mezi vládce moří bezesporu patří žraloci, kteří brázdí oceány stovky milionů let a přežili řadu velkých vymírání. Před 19 miliony se ale stalo něco, kvůli čemu neměli k vyhynutí daleko. Jejich populace se zmenšila zhruba o 90 % a mnoho druhů zmizelo. Nový objev amerických vědců zveřejnil magazín Science.
Většina žraloků před 19 miliony let podle studie v relativně krátkém čase zmizela z oceánu. Zbyly po nich jen šupiny, přesněji řečeno fosilie zubů a plakoidních šupin, které pokrývají a chrání žraločí tělo. Tyto destičky se neustále obměňují a opadávají na mořské dno.
Americká oceánografka a paleobioložka Elisabeth Sibertová z Yale University zkoumala právě přítomnost mikroskopických fosilií rybích zubů a žraločích šupin z dávné minulosti. K dispozici měla geologické záznamy za desítky milionů let pořízené z podmořských vrtů v Tichém oceánu.
„V křídě jsme našli zhruba stejné množství zkamenělin ryb i žraloků, zatímco v paleogénu připadá na pět rybích fosilií jedna žraločí. V pozdějším obdobích se ale stopy žraloků naprosto vytrácejí. V průběhu většiny neogénu jsou žraločí šupiny v záznamech mikrofosilií v otevřeném oceánu ohromně vzácné. Zjistila jsem, že na jednu připadá 100 nebo více rybích zubů. To je opravdu velká změna,“ uvedla Sibertová v přednášce, kterou zveřejnila na svém youtube kanálu.
Zmenšení populace žraloků o více než 90 procent se navíc z geologického pohledu stalo za pouhý okamžik za zhruba 100 tisíc let. Ve spolupráci s Leah Rubinovou přišla Sibertová na to, že některé druhy žraloků byly zřejmě postiženy více než jiné. Vyvinuly způsob, jak klasifikovat rozdílné tvary a další odlišnosti šupin do desítek skupin. Ze srovnání mikroskopických fosilií vyplynulo, že po žraločím vymíraní zbylo jen 30 % původní rozmanitosti.
„Zjistili jsme, že před 19 miliony lety došlo k velkému vymizení mnoha druhů žraločích šupin. Je to spojené snížením rozmanitosti morfotypů pozorovaných šupin o 90 procent ve fosiliích na otevřeném moři. V souhrnu jde o vyhynutí 70 procent. Pro srovnání velké vymírání před 66 miliony let je spojeno s vyhynutím zhruba 30 procent žraloků… Muselo se tak stát něco významného, přinejmenším v otevřeném oceánu. Žraloci tady můžou posloužit jako takový lakmusový papírek.“
Neznámá příčina
Co tento úhyn způsobilo, je zatím záhada. Známá data z daného období totiž nepoukazují na nějakou významnou změnu klimatu, která by mohla souviset s vymíráním. Sibertová věří, že věc by mohla pomoct objasnit nová data. Vědci zároveň upozorňují, že žralokům teď po milionech let opět zvoní hrana.
Mezinárodní studie, která vyšla letos v lednu, vypočítává, že od roku 1970 se populace žraloků a rejnoků v oceánech snížila až o 71 procent. Více než polovina z 31 zkoumaných druhů je přitom na seznamu ohrožených živočichů. Podle vědců jsou tyto varovné statistiky výsledkem nadměrného rybolovu i s ohledem na to, že oficiální úlovky žraloků se za posledních 50 let ztrojnásobily.
Proč jsou žraloci důležití pro ekosystém? ‚Nejen že požírají ryby, ale i hnojí trusem,‘ říká bioložka
Číst článek
Vedle nadměrného rybolovu a vypouštění odpadu včetně plastů se na oceánech také podepisuje změna klimatu, jak popisují například každoroční zprávy z dílny unijního programu Copernicus nebo Zvláštní zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) o oceánech a kryosféře z roku 2019. Oceány pohlcují obrovské množství oxidu uhličitého, čímž zpomalují oteplování, ale zároveň to vede k okyselování moří.
Hladina se také ohřívá a vědci monitorují přibývající mořské vlny veder. Teplejší oceány přitom můžou způsobit silnější deště, bouře a hurikány, ale také úhyn korálů, méně kyslíku v oceánech a s tím související proměny ve výskytu ryb, na kterých závisejí lidské populace. Teplejší voda také kvůli tepelné roztažnosti zabere víc prostoru, což spolu s postupujícím táním ledovců zrychluje růst mořské hladiny.
Světový den oceánů letos OSN pořádá s podtitulem Život a živobytí. To vybízí k zamyšlení, kolik toho oceány a moře lidem poskytují a jak by se mohl vztah lidí k nim zlepšit. Otázkou je, jak oceány chránit a využívat udržitelně, aby stejně dobře sloužily i dalším generacím a postupně nevyhynuli žraloci, velryby, želvy, tuňáci a další ohrožení mořští živočichové, kteří mimo jiné pomáhají udržovat mořské ekosystémy v rovnováze.
