VIDEO: Honzejk, Čásenský či Hartman hodnotili volby do třetiny Senátu. Jak ovlivní českou politiku?
Ovlivní volby do třetiny Senátu politickou scénu? Kdo bude jeho předsedou? U kulatého stolu pořadu Názory a argumenty Českého rozhlasu Plus debatovali Petr Honzejk z Hospodářských novin, Robert Čásenský z časopisu Reportér, Vít Hloušek z Politologického institutu Masarykovy university v Brně, Petr Hartman z Českého rozhlasu a Jiří Leschtina. Moderoval Radko Kubičko.
Senátní volby vyhrála ODS, která získala deset mandátů a v dalších obvodech zvítězili jí podporovaní kandidáti. Může tak vytvořit nejsilnější senátorský klub. Teď bude záležet na tom, ke komu se připojí nezávislí senátoři. Šanci tak mají i lidovci a hnutí STAN.
Ziskem postu předsedy Senátu by se ODS podle komentátora Jiřího Leschtiny stala vyzyvatelem premiéra Andreje Babiše (ANO). Jaroslava Kuberu (ODS) ovšem považuje za svérázného a nepříliš vhodného kandidáta.
Nadvláda modré i oranžové tsunami. Zjistěte, kolikrát už změnil barvu váš senátní obvod
Číst článek
„ODS získala jinou pověst, než měla před svým zmizením do opozice. Už se jí nestává, že pokud její kandidát postoupí do druhého kola, tak to není motivace pro voliče hlasovat proti němu. Což se naopak opakovaně stává hnutí ANO,“ poznamenává komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.
„ODS se po dlouhých letech v kómatu zvedla z popela a dokázala voličům nabídnout takové lidi, které jim stáli za zvolení,“ míní Robert Čásenský, šéfredaktor magazínu Reportér.
Situace v Brně
Podle politologa Víta Hlouška z Politologického institutu Masarykovy univerzity v Brně spočívá úspěch občanských demokratů v tom, že se dokázali rozhodnout, kde postavit vlastního kandidáta a kde je naopak racionální vytvořit širokou koalici, například na podporu Mikuláše Beka v Brně.
Pokud by prý podobně uvažovaly i další strany a už před prvním kolem, mohl být souboj o Senát zajímavější a čitelnější pro voliče, což by mohlo zvýšit jejich účast. Nebraly by ale politické strany Senát vážněji, pokud by se rozšířily jeho pravomoci?
„Možná ano, ale nebylo by to šťastné řešení. Senát v rámci systému funguje docela dobře a pokud by se posilovat tak, aby byl nejen v ústavněprávních otázkách stejně silný jako Sněmovna, tak by to ten systém rozkolísalo,“ varuje politolog z Masarykovy univerzity.
Senát ANO nezajímá
Poraženými voleb jsou naopak vládní ANO a ČSSD, které získaly jen po jednom senátorovi a dohromady budou mít v horní komoře jen dvacet členů. Komunisté pak z horní komory mizí úplně.
Komentátor Petr Honzejk z Hospodářských novin si všímá toho, že výsledky hnutí ANO mají sestupnou tendenci. To je prý dáno i tím, že se v posledních dvou letech změnil jeho elektorát. Dříve to byli středopravicoví voliči, dnes ho ale volí někdejší příznivci ČSSD a KSČM, kteří k senátním volbám obvykle tolik nechodí.
„Z 81 pokusů, od roku 2014, bylo hnutí ANO úspěšné jen sedmkrát. To je docela velká katastrofa a o něčem to vypovídá,“ říká Petr Hartman.
Kubera, Fischer i Hilšer. Podívejte se na profily 27 zvolených senátorů
Číst článek
„Je otázka, do jaké míry senátní volby hnutí ANO vůbec zajímají. Když srovnáme intenzitu kampaně nebo objem finančních prostředků, tak to pro ně není priorita. Senát nemá přímou vazbu na exekutivu. ANO také není silně zakotveno v regionech,“ vysvětluje Hloušek.
Jako spíše manažersky řízená strana také ANO podle Hlouška odrazuje silné osobnosti, které do něj zpočátku vstupovaly. S tím souhlasí i Čásenský, personální nouze se ale podle něj týká i dalších stran. „Pro sebevědomé a silné osobnosti není nic lákavého stát se poskoky Andreje Babiše, takže se k němu zrovna nehrnou. Shánění senátorských kandidátů je o to obtížnější,“ přitakává.
Oranžový Kubera
ČSSD je podle Petra Hartmana stranou na odchodu, který ještě stále může zastavit. „Ale zdá se, že sociální demokraté si neuvědomují, co se jim stalo. Chovají se dost sebevražedně,“ říká s odkazem na vystupování strany po prvním kole, vztah k prezidentovi i nesoulad ve stranickém vedení.
Jediného úspěšného kandidáta, kterým letos byl předseda senátorského klubu ČSSD a starosta Karviné Petr Vícha, Hartman přirovnává k Jaroslavu Kuberovi. „Dokázal být úspěšný v dobách, když ODS byla ve velké krizi, ale nedá se říci, že strana dokázala využít fenoménu Kubera ke svému prospěchu. Podobně se chová i ČSSD,“ upozorňuje.
„Je prekérní, když po komunálních volbách řekne předseda Jan Hamáček (ČSSD), že se strana odrazila ode dna, a hopla, neuplyne ani týden a máme tu nové dno, které je ještě hlouběji,“ glosuje Honzejk.
Připomíná, že sociální demokracie vyhrála v dobách, kdy reprezentovala protestní étos vůči pravicovým vládám (v letech 2008 a 2010) a kdy existoval pravolevý konflikt. „Teď je ČSSD u moci, pravolevý konflikt zrušil Andrej Babiš a ČSSD je na odchodu,“ dodává.
