Lidstvo má podle vědců 11 let, aby přestalo spalovat uhlí. Jinak se nevyhne katastrofálnímu oteplování
Lidstvo má 11 let na to, aby se přestalo spalovat uhlí, pokud se chce vyhnout katastrofálnímu oteplování. Vyplývá to z nové zprávy vědců ze 70 institucí. Mezinárodní Global Carbon Project tvrdí, že při současném tempu produkce skleníkových plynů lidstvo brzy překročí limit pro globální oteplení, což je 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriální dobou. Závěry výzkumu ve čtvrtek vědci představili na klimatické konferenci COP26 v Glasgow.
Od roku 2015 výzkumníci projektu Global Carbon Project odpočítávají množství oxidu uhličitého, které lidstvo ještě může vyprodukovat, než dosáhne klimatického limitu. Výzkumníci přitom pracují s atmosférickými daty, energetickými statistikami i modely odlesňování.
‚Zastavme zkázu, nechovejme se k přírodě jako k záchodu.‘ Jaké výroky rezonují na summitu COP26?
Číst článek
Za pouhých šest let podle závěrů studie lidstvo spálilo více než polovinu toho, co si ještě může dovolit. Během prvního roku pandemie covidu množství emisí skleníkových plynů pokleslo asi o 5,4 procenta. Teď se ale hodnoty téměř vrátily na původní úroveň a letos můžou podle zprávy narůst až o 5,7 procenta. To tedy znamená, že jejich množství rychleji roste, než loni klesalo.
Hlavní příčinou prudkého nárůstu je ekonomický růst v Číně, která je největším producentem emisí na světě. Získává totiž většinu energie z uhlí. Indie, další země závislá na uhlí, rovněž hlásí prudký nárůst emisí poté, co se restartovala indická ekonomika.
Znečištění, které způsobuje klimatické změny, také vzrostlo o 7,6 procenta ve Spojených státech a Evropské unii. Ty jsou druhým a třetím největším světovým producentem skleníkových plynů. Ve snaze co nejrychleji nastartovat své ekonomiky se většina zemí navíc vrátila zpět k nejlevnějším a nejjednodušším dostupným palivům, bez ohledu na jejich dopad na klimatické změny.
Vyřazení uhelných elektráren
Na klimatické konferenci OSN v Glasgow jednají světoví politici o tom, jak udržet globální oteplování pod limitem 1,5 stupně. Závazky, které tam státy přijímají, můžou být podle vědců klíčové. Asi 40 zemí se ve čtvrtek na konferenci COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie.
Jde o ‚okamžik pravdy‘? Co rozhodne o jeho úspěchu? Klíčové otázky a odpovědi k summitu COP26
Číst článek
Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě velkých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, ale své podpisy k dohodě odmítly připojit.
Pokud lidstvo překročí klimatický limit, bude podle OSN každý třetí člověk zažívat pravidelné prudké vlny veder. Korálové útesy budou téměř úplně zničeny. Výnosy důležitých potravinářských plodin klesnou o sedm procent.
Současné nedostatečné klimatické závazky zemí by ale planetu mohly posunout daleko za tento limit – do konce dekády bychom podle OSN mohli dosáhnout oteplení až o 2,7 stupně Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
To by způsobilo trvalou ztrátu druhů, bezprecedentní tání ledových příkrovů a také prudký vzestup hladiny moří. V takovém světě se běžnou součástí životů velké části populace stanou katastrofy spojené s extrémním počasím, ale také chronický nedostatek potravin a vody a také nesnesitelné vedro.
