Kdy začíná stáří? Hranici lidé posouvají s tím, jak sami stárnou, roli hraje i zdraví a osamělost
Kdy je člověk starý? Tuhle jednoduchou otázku kladli vědci lidem v dlouhodobé studii. Zjistili, že stáří dnes pocitově začíná později než dříve, a také, že ta hranice se u jednotlivců stále mění. Jinak to vnímají ženy, které na rozdíl od mužů mají pocit, že stáří začíná později.
Hranice stáří je proměnlivá, vyplývá ze studie vydané v časopise Psychology and Aging (Psychologie a stárnutí). Jednoduše řečeno: jak stárneme, tak starobu jako by pořád oddalujeme.
Na své stáří myslete už ve čtyřiceti, radí ředitel organizace Elpida. Ta nabízí seniorům nejen kurzy
Číst článek
Výzkum vedený Humboldtovou univerzitou v Berlíně trval 25 let a zúčastnilo se ho víc než 14 tisíc lidí z Německa. Byli ve středním a starším věku, tedy s rokem narození mezi lety 1911 a 1974. Vědci se jich opakovaně ptali na hranici stáří. Zjišťovali, jak se hranice mění, proč a které faktory ten posun ovlivňují.
Ptali se například na vnímání stáří u pětašedesátníků z různých generací. Ti narození v roce 1931 považovali 74 letého člověka za starého. Ale ti o generaci mladší, tedy narození v roce 1944, už jako pětašedesátiletí uváděli, že starý je ten, kdo má 75 let.
A naopak. Z počítačových modelů vědcům vyplynulo, že kdyby se ptali pětašedesátníků narozených v roce 1911 – což nemohli, protože výzkum začal až v roce 1996 – tak by za hranici stáří označili 71 let. To znamená, že za dvacet let, při srovnání ročníků 1911 a 1931, se hranice stáří posunula o tři roky.
V posledních dvaceti letech se ale zvyšování hranice podle vědců. Obecně to souvisí s prodlužováním délky života, úrovní zdravotní péče a dalšími faktory, žádný z nich to ale nevysvětluje plně.
Gender, zdraví, osamělost
Jasné tedy je hlavně to, že vnímání věkové hranice je individuální. A podle studie se navíc u jednotlivců během života mění.
Čtyřiašedesátiletí považovali za starého člověka, někoho kdo má 75 let. Ale když jim samotným bylo 74, tak tvrdili, že starý je člověk, kterému je 77 let.
Lidé s negativním postojem ke stárnutí umírají dřív. Je lepší optimistický přístup, upozorňuje socioložka
Číst článek
Do stárnutí se totiž promítají i negativní stereotypy a vůbec nehezký obraz stáří v západní kultuře. Podle autorů studie by právě tohle stálo za výzkum – pohled na stáří a vnímání stáří v různých kulturách.
Vnímání věku se navíc liší i na základě genderu. Ženy hranici stáří obecně kladou zhruba o dva roky dál než muži.
A celé to souvisí i se zdravím a osamělostí. Chronicky nemocný nebo osamělý člověk vnímá hranici stáří jinak než zdravý člověk a než ten, který samotou netrpí.
Vliv má také vzdělání – čím vyšší, tím je hranice stáří pocitově dál.
Podle autorů tak můžou výsledky studie přinést nový pohled na to, kdy a jak se lidé připravují na vlastní stáří. A jak se obecně dívají na staré lidi.
