Výběr z médií: Nedostatek míst pro seniory, falešný asistenční pes hokejisty Eliáše, ztráty restauratérů
Regionální deník píše o ubývajících místech v domovech pro seniory. Přijetí tam může i dva roky. Podle Mf DNES je hokejista Patrik Eliáš podezřelý z falšování dokumentů na asistenčního psa. Údajně si tím chtěl zajistit, že s ním pes poletí na palubě letadla a nebude muset do zavazadlového prostoru. Zdravotnický deník hodnotí sdružené objednávky nemocnic a Právo upozorňuje na ztráty restaurací. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Regionální deník
V Česku dochází místa pro starší lidi, všímá si Regionální deník. Přijetí do domovu pro seniory se tak někde může protáhnout až na dva roky od podání žádosti. A situace se má podle deníku ještě zhoršit.
Do roku 2050 v Česku podle studie poradenské společnosti EY přibyde milion lidí starších šedesáti pěti let, polovině z nich navíc bude víc než osmdesát. K zachování alespoň současné dostupnosti pobytových služeb by se muselo vybudovat alespoň 28 tisíc nových lůžek. To znamená asi tisíc nových lůžek za rok. To je ale podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb nereálné, a to hlavně kvůli nedostatku peněz od státu.
Domovy pro seniory řeší zdražení energií. Některé ruší svačiny pro klienty, jiné mohou zvýšit cenu
Číst článek
Podle prezidenta asociace Jiřího Horeckého mají domovy pro seniory z Národního fondu obnovy k dispozici částku, která vystačí na rozšíření kapacity o 400 nových lůžek ročně. Stát se podle něj problému nevěnuje dostatečně. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale kritiku odmítá. Od roku 2007, kdy začal platit zákon o sociálních službách, se celkový počet lůžek podle resortu zvýšil zhruba o osm tisíc.
Nedostatek lůžek řeší třeba v Domově seniorů ve středočeském Novém Strašecí, který poskytuje kromě běžné i takzvanou zvláštní péči. Na pořadníku mají teď více než stovku čekatelů a další přibývají. Ředitelka zařízení Miluše Jůnová Regionálnímu deníku řekla, že situaci umocňuje fakt, že v regionu a jeho okolí je podobných zařízení nedostatek. Během epidemie Covidu-19 se navíc podle ní zvýšil výskyt demence.
MF DNES
Hokejista Patrik Eliáš čelí podezření, že měl falešný certifikát na asistenčního psa. Píše o tom Mf DNES. Podle deníku tím bývalý hráč NHL a někdejší úspěšný reprezentant chtěl získat výhody, které náleží jen vážně nemocným a postiženým. Eliáš ale tvrdí, že měl všechny dokumenty v pořádku.
Doklad měl podle deníku prokázat, že Eliášův pes prošel výcvikem pro asistenční psy a že tak může cestovat spolu se svým majitelem na palubě letadla. Pes, který tuto výjimku nemá, musí totiž být v zavazadlovém prostoru. Že by certifikát mohl být falešný, upozornila loni v říjnu letecká společnost Lufthansa a nepravost dokladu pak potvrdila česká organizace pro asistenční psy Helppes.
Podvod ve svazu zrakově postižených sportovců? Policie prověřuje okolnosti žádosti o dotaci
Číst článek
Případ potom začala řešit policie v Česku. Věc ale odložila. Sám Eliáš deníku řekl, že na policii nevypovídal. Z policejního odůvodnění, které má Mf DNES k dispozici, ale vyplývá, že vyšetřovatelé kontaktovali i samotného hokejistu.
Deník oslovil také ženu, která je na certifikátu uvedená jako psovod a je pod ním i podepsaná. Ta ale řekla, že s dokladem nemá nic společného. Prý ho nevystavila a dozvěděla se o něm až od policie.
Na otázku deníku, jak Eliáš certifikát získal, hokejista neodpověděl. Psa si údajně pořídil ve Spojených státech, a to se všemi náležitostmi a dokumenty v souladu s americkými zákony.
Asistenční psi pro zrakově postižené nebo jinak handicapované mohou letět v kabině letadla u všech aerolinek, a to bezplatně. Nemusí být zavření ve schránce, stačí postroj a vodítko. Certifikát pro asistenční psy mají v Česku oprávnění vydávat jen dvě organizace - jednou z nich je i zmíněná Helppes. Na hokejistově dokladu je ale uvedeno, že ho vydal Český kynologický svaz. Ten přitom žádný takový certifikát vydávat nemůže.
Zdravotní deník
Fakultním nemocnicím se osvědčily sdružené nákupy. Věnuje se tomu Zdravotnický deník. Nemocnice se při takových nákupech domluví na požadavcích a nákup pak zorganizuje jedna z nich i pro ostatní. Za předchozí vlády se tak nakupovaly třeba zdravotnické prostředky.
Nemocnice se vracejí k odloženým operacím. Někteří pacienti na ně kvůli epidemii čekají více než rok
Číst článek
Centrální a sdružené nákupy se snažil prosazovat hlavně bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO. Zatímco za jeho předchůdců se centrálně nakupovaly pro přímo řízené organizace pouze energie, v uplynulých čtyřech letech se přidaly i některé léky a zdravotnické prostředky. Podle Zdravotnického deníku se fakultním nemocnicím nákupy některého zboží vyplatily a chtějí v nich pokračovat.
Třeba podle vedoucí nemocniční lékárny Fakultní nemocnice v Brně Šárky Kozákové zařízení díky sdruženým nákupům ušetřilo peníze, ale taky administrativu. Stejně to vnímá i Fakultní nemocnice v Hradci Králové nebo pražská Všeobecná fakultní nemocnice. Ta by do budoucna chtěla využít sdružených nákupů hlavně při pořizování léků. Jestli bude v trendu pokračovat i nové vedení ministerstva zatím není jasné. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba bude záviset na aktuální situaci na trhu.
Právo
Restaurace kvůli vládním omezením a nevyplácení náhrad přicházejí v současné vlně pandemie až o desítky milionů korun. Píše to deník Právo. Restauratéři proto požadují obnovení programu Antivirus B. To ale podle ministerstva práce a sociálních věcí není na pořadu dne.
Kvůli covidovým restrikcím a taky rostoucím cenám chodí do restaurací podle deníku výrazně míň lidí než před pandemií. V gastronomii přitom v Česku pracuje asi 150 tisíc lidí a podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků jsou teď restauratéři v ještě horší situaci než při předchozích vlnách epidemie.
Třetina podniků je v kritické situaci a zvažuje, jestli opustí sektor gastronomie, tvrdí restauratér
Číst článek
Restauratér a garant projektu Moje restaurace Luboš Kastner deníku Právo řekl, že menší podniky teď přicházejí o miliony korun a větší až o desítky milionů. Třeba do restaurace U Berňáku v Olomouci se podle jejího provozovatele Tomáše Korčáka před pandemií chodilo denně najíst až 90 lidí, teď jich tam ale chodí jen kolem padesáti.
Pomoct by podnikatelům v cestovním ruchu a provozovatelům restaurací znovu mohl program Antivirus B. Stát v něm dříve při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu nebo surovin dorovnával 60 procent náhrady mzdy pracovníka do 29 tisíc korun. Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová ale Právu řekla, že resort teď obnovu programu nevidí jako potřebnou. Obnovení příspěvků z antiviru B schválila minulá vláda, vyplácení mělo trvat do konce února. Kabinet Petra Fialy z ODS ale na konci minulého roku rozhodl, že vyplácení příspěvků skončí už na začátku ledna.
