Do dozorčí rady ČEZu zřejmě zamíří bývalý šéf Akademie věd Václav Pačes
Do dozorčí rady ČEZu zřejmě zamíří vědec a bývalý šéf Akademie věd ČR Václav Pačes. Českému rozhlasu Pačes potvrdil, že už o tom mluvil s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Uznávaný vědec by měl na pozici místopředsedy rady nahradit Ivo Foltýna, který se chystá rezignovat.
„To se bude rozhodovat teprve zítra. Jsem navrhován, to vím, ale jestli tam skutečně budu, nebo ne, ještě nevím. Pokud ano, tak bych měl nahradit, co já vím, pana inženýra Foltýna. Myslím, že byl pověřen nějakými jinými úkoly, které se neslučují s tou jeho funkcí v dozorčí radě ČEZu,“ uvedl Václav Pačes.
Dnes jednasedmdesátiletý Pačes je známý jako bývalý šéf Akademie věd ČR, kterou vedl do roku 2009. Stál například také v čele takzvané „Pačesovy komise“, která posuzovala energetické potřeby České republiky do budoucna.
S jakými představami případně nastoupí Václav Pačes do dozorčí rady ČEZu, řekl vědec v rozhovoru na Radiožurnálu
V případě že se zítra skutečně rozhodne o jeho angažmá v dozorčí radě energetické firmy, začne se Pačes podle svých slov nejdříve zajímat o fungování rady, její úkoly a pravomoci.
„Samozřejmě už teď vím, co bych se rád dozvěděl. Nejdřív bych se rád dozvěděl to, jaká je situace ČEZu teď, například v té situaci, ve které se nachází na Balkáně, zejména v Bulharsku, jestli se tam udělaly nějaké chyby, případně kdo je udělal, nebo jestli je tady nějaký tah proti ČEZu, který je dneska už mezinárodní,“ uvedl Václav Pačes.
Také by prý rád zjistil, jak je to s určováním cen elektrické energie. „Protože se mi zdá, že lidé jako já například, to znamená laici, běžní spotřebitelé, nejsou o tom dostatečně informováni,“ podotkl.
Temelín jen za 'rozumnou' cenu
Za premiérování Mirka Topolánka takzvaná Pačesova komise hledala cesty, kam by měla dále směřovat tuzemská energetika. Loni pak vědec spolu s dalšími experty podílel na koncepci, která mimo jiné doporučila dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
„Tak především my jsme nedělali koncepci, my jsme dělali pro ministerstvo průmyslu a obchodu, které potom tu koncepci zpracovávalo, ale je pravda, že na naše názory, které jsme jim dali v té zpracované zprávě, že k nim přihlédli a že na ně takříkajíc dali,“ vysvětlil Pačes.
I když prý tým odborníků nepovažoval jádro za energetický zdroj budoucnosti, výpočty podle Pačese ukázaly, že by dostavba Temelína mohla být za určitých podmínek výhodná. První podmínkou bylo, aby cena byla stanovená jako konečná a aby byla „rozumná“.
„Když si uvědomíme, že první dva bloky Temelína stály sto miliard a vlastně se tam musela přivést veškerá infrastruktura a obtížně se tam na tu původní technologii montovala ta americká technologie, tak se domníváme, že ta dostavba těch dalších dvou temelínských bloků by měla být v relaci k té ceně, za kterou se stavěly ty první dva bloky,“ uvedl Pačes.
Co se týká energie získané z uhlí a případného prolomení těžebních limitů, chybí tu Podle pačese komplexní studie, která by se problémem zabývala ze širšího pohledu, například i z hlediska dopadu na zdraví lidí.
„Některé studie ukazují, že ta těžba má, nebo může mít za určitých okolností negativní vliv na zdraví okolního obyvatelstva. Tohle vlastně nikdo solidně nezpracoval, já jsem navrhoval už té první vládní komisi, že by se měl utvořit jakýsi poradní orgán, který by se zabýval speciálně touto otázkou, v kterém by byli nejenom ekonomové, nejenom ekologové a energetici, ale také například specialisté na to, čemu se říká ‚public health‘, to je veřejné zdraví,“ uzavřel Pačes.
