Toto je důchodová reforma, o které desítky let mluvíme. Systém bude udržitelnější, míní ekonom
Vláda schválila návrh změn v důchodovém pojištění. Reforma počítá s navýšením věku pro odchod do důchodu na 65 let, s úpravou výše penzí i s dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. „To, co nyní máme, je významná změna fungování důchodového systému,“ hodnotí reformu v rozhovoru pro Radiožurnál Petr Jánský z Katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Lze v tuto chvíli říct, že je potřeba reforma důchodového systému, nebo by za určitých okolností platilo to, co říká opozice, tedy zlepšit výběr daní, podpořit porodnost a hospodářství a zavést třetí důchodový pilíř? Pak by bylo podle opozice peněz na důchody dost.
Jak vidím stav světa a realistické prognózy budoucnosti, tak reformu potřebujeme. Minimálně z ekonomického hlediska - už loni nám chybělo 70 miliard v důchodovém systému.
U lidí, včetně asi nás dvou, co zaplatili za důchodový systém, jejich příspěvky a vysoké platby nestačily na to, aby se pokryly důchody současných důchodců. A nepoměr mezi tím, kolik lidé budou odvádět a kolik lidé budou moct ze systému čerpat, se v budoucnosti kvůli demografickým změnám zvýší.
Změny jsou pozitivní v tom smyslu, že se lidé dožívají stále vyššího věku. To si přejeme i my, a právě proto, abychom ve starším věku mohli čerpat důchody, sdílíme s vládou cíl, že chceme systém učinit dlouhodobě finančně udržitelným a že pro to musíme v důchodovém režimu provést změny.
Změny, o kterých jste mluvila, jsou pozitivní i samy o sobě. Ano, můžeme podpořit porodnost a ano, můžeme zvýšit ekonomický růst. Jsem pro a i v rámci Národní ekonomické rady vlády navrhujeme opatření, které jdou tímto směrem. Ty samy o sobě by ale nejspíše nestačily na to, aby se náš důchodový systém stál udržitelným, a není jisté, jestli se tyto změny podaří provést.
Významná změna
Co se týče úpravy, které teď navrhuje vláda – lze je označit za reformu?
Nevím, jestli tady máme lingvistické okénko, ale jestli desítky let mluvíme o důchodové reformě, tak to, co nyní máme, je důchodová reforma. Je to významná změna fungování důchodového systému. Ne že by se měnil způsob fungování důchodového systému, ale výrazně se mění parametry tak, že bude méně deficitní a v budoucnosti bude finančně udržitelnější.
Vláda schválila důchodovou reformu, věk odchodu do penze se zřejmě prodlouží nad 65 let
Číst článek
Nevím, jestli se to dá už teď spočítat, ale stačily by navrhované úpravy k tomu, aby byl důchodový účet do budoucna vyrovnaný?
To je dobrá otázka a podle nejlepších prognóz, které si pamatuji, by nestačily. Zhruba kolem roku 2050 by měl být důchodový systém zhruba nejvíce zadlužený. To znamená, že každý rok, kdy by nedošlo k navrhovaným změnám, tak by se zhruba o nějaké čtyři nebo pět procent HDP zadlužoval. To bychom museli kompenzovat z ostatního danění, než je sociální pojištění.
Tím, že provedeme vládou navrhované změny – především se jedná o prodloužení věku odchodu do důchodu a snížení budoucích důchodů, dojde k výraznému snížení na polovinu či trochu více, o zhruba dva procentní body schodku v roce 2050.
Takže nedojde k vyrovnání a nebude to tak, že by očekávaný schodek byl nula procent. Já si ani nemyslím, že bychom neměli cílit k nula procent, ale schodek by měl být reálně menší, třeba někde kolem jednoho procenta. Tímto ale ukrojíme velkou část úkolu a uděláme systém opravdu výrazně a dlouhodobě udržitelnější.
Nedává smysl, abychom cílili k tomu důchodový systém vyrovnat. Demografické změny jsou velké a v některých letech i v minulosti byl důchodový systém přebytkový a více se vybíralo, než posílalo důchodcům. A v dalších desítkách let kvůli demografickému vývoji bude naopak.
Důchodová reforma? Už bez nás, říká Juchelka. ANO chce jen politické body, kritizuje Decroix
Číst článek
Ambice být udržitelný
Největší diskuse je kolem návrhu na zvýšení věku odchodu do důchodu podle věku dožití. Po roce 2030 by se věková hranice každý rok stanovila lidem, kterým by bylo zrovna 50 let, a nejvýš by se zvedla o dva měsíce. Jak vy hodnotíte navržený mechanismus?
Myslím si, že jde správným směrem, společně se snižováním budoucích důchodů. To jsou ty dvě změny, díky kterým reforma naplňuje hlavní ambici, kterou je udělat systém udržitelnější – více se přiblíží očekávané příjmy a výdaje systému.
To konkrétní provedení, jak jste ho popsala, je jedno z možných. Není jediné, není bez chyb a je možné diskutovat o tom, jak jinak to provést. Výsledek by ale měl být stejný v tom smyslu, že se dožijeme důchodu a podle navrhovaných změn bychom v něm měli strávit méně let, než je tomu podle současného systému, a tudíž chceme prodloužit věk k odchodu do důchodu.
Podle jakého vzorečku či systému se to má prodlužovat, je už technická otázka. Je to dobré řešení, jsou další dobrá řešení a může zde dojít k nějaké změně nebo zlepšení.
Dalším diskutovaným bodem je snižování penzí po roce 2026. Jak zásadní by podle návrhu mělo být?
To je poměrně důležité opatření, jakoby druhé nejdůležitější. Jak jsem říkal, to jsou ty dvě změny, které z celé věci dělají významnou reformu.
Hrad zveřejnil zápis z jednání o důchodech, ANO zvýšení hranice pro odchod do penze nerozporovalo
Číst článek
Prodlužování odchodu do důchodu tak, jak je to navržené, je významnější než druhá změna, z hlediska úspor v dalších dekádách. I ta druhá je ale poměrně významná. Takže doufám, že každý z nás, který půjde v budoucnu do důchodu, bude mít nižší důchody, než bychom měli podle současného systému.
Konkrétně se změní ten přepočítávací mechanismus. Hodnota z odvedeného sociálního pojištění, které zaplatíme za celý život, se přetvoří do menších důchodů, než jak by to bylo podle současného systému. Naše důchody tedy budou velmi pravděpodobně výrazně vyšší než u lidí, kteří mají důchody dnes, ale budou nižší, než kdyby to bylo vypočteno podle současného systému.
Že to ovlivní všechny budoucí důchodce, znamená, že i když změny nejsou velké – snížení není velké pro každého z nás, ale dohromady se to nasčítá, že to přispěje k finanční udržitelnosti.
