Hlasovací koalice ve sněmovně? ANO se nejvíc shodne s komunisty, méně už s ČSSD a SPD
- Analýza sdružení KohoVolit.eu ukazuje roztříštěnost sněmovny.
- Nejsilnější parlamentní hnutí ANO a poslanečtí nováčci SPD s Piráty dodržují při hlasování poměrně přísnou stranickou disciplínu.
- Ve srovnání s nimi poslanci takzvaných tradičních stran – hlavně lidovci a sociální demokraté – hlasují nejednotně.
- Největší „rebelové“, kteří často hlasují jinak než jejich klub, jsou Václav Klaus (ODS), Bohuslav Sobotka (ČSSD), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Olga Richterová (Piráti) či Jiří Dolejš (KSČM).
Jak se počítají hlasovací koalice
Analýzu všech hlasování od listopadu 2017 do současnosti zpracoval na základě otevřených dat Poslanecké sněmovny Michal Škop ze sdružení KohoVolit.eu. Využil pro ni statistickou metodu analýza hlavních komponent.
Výsledkem je graf, kde každý bod představuje jednoho poslance. Vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často tito poslanci hlasovali společně. Kdyby dva poslanci hlasovali vždy stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně.
"Metoda je vážená, tedy upravená tak, aby vynikly rozdíly mezi poslanci," vysvětluje fungování svého modelu Michal Škop. Větší váhu přikládá hlasováním, při nichž byla sněmovna více rozdělena. Vůbec největší vliv na rozmístění poslanců by mělo hlasování, které by skončilo nerozhodně 100:100, nejmenší pak jednomyslná rozhodnutí. Těm se nejčastěji blíží různá procedurální či formání hlasování.
Hnutí ANO ve čtvrtek oznámilo, že zatím neposlechne radu prezidenta Miloše Zemana a místo jím navrhované spolupráce s KSČM a SPD se znovu pokusí vyjednat vládu se sociálními demokraty.
Z analýzy pěti set hlasování, která od podzimu proběhla v poslanecké sněmovně, přitom plyne, že poslanci Babišovy strany nejčastěji hlasují ve shodě s komunisty, méně často se pak shodnou s poslanci ČSSD a SPD. Ostatní strany vůči ANO bývají v opozici, nejvýrazněji ODS, TOP 09 a STAN.
„Situace ve sněmovně je mnohem méně přehledná než v minulých volebních obdobích,“ komentuje výsledky analýzy politolog Kamil Gregor.
Může za to podle něj rekordní počet stran, které se do dolní komory v podzimních volbách dostaly, a zároveň stále neexistující vládní většina. „Strany a jednotliví poslanci nejsou vázáni loajalitou k vládní koalici, takže jejich hlasování může být upřímnější, než je obvyklé,“ domnívá se politolog Gregor.
Nápadně izolovaná SPD
V minulých volebních obdobích ukazovaly obdobné analýzy obvykle tři hlavní shluky poslanců: proti vládním stáli ti opoziční a třetí samostatnou skupinu tvořili komunisté.
„Komunisté poněkud častěji hlasovali osamoceně proti všem ostatním stranám – vládním i opozičním – zejména o vlastních návrzích, například na zavedení majetkových přiznání nebo proti vyslání českých vojáků do zahraničí,“ připomíná Gregor.
V nynější roztříštěné sněmovně bez trvalejší hlasovací koalice roli komunistů převzala SPD. Její poslanci v grafu stojí osamoceně daleko od ostatních.
„SPD je nyní ve sněmovně nápadně izolovaná, protože poměrně často hlasuje opačně než všechny ostatní strany. Například při projednávání státního rozpočtu se neúspěšně pokoušela prosadit seškrtání mezinárodní rozvojové pomoci," upozorňuje Gregor.
Funguje koalice ANO+KSČM+SPD?
Podle politologa v současné sněmovně nelze vypozorovat žádnou trvalejší hlasovací koalici. Místo toho se objevují a zase zanikají různá příležitostná spojenectví.
„Často diskutovaná možná spolupráce ANO+KSČM+SPD se ve sněmovně občas projeví už nyní, zejména při personálním obsazování postů, například při zvolení Radka Kotena (SPD) předsedou výboru pro bezpečnost,“ říká politolog Gregor. „K této koalice se občas přidá i ČSSD. Tyto čtyři strany společně tlačí třeba návrh KSČM na zdanění církevních restitucí.“
To, jakým způsobem se sněmovna rozdělila při každém jednom hlasování, ukazuje jiný interaktivní graf od Michala Škopa. Každá čára v něm představuje jedno hlasování - na jedné její straně jsou poslanci, kteří byli pro, na druhé ti, kteří byli proti. Najetím myši nad čáru-hlasování lze zjistit, o jaké věci se konkrétně hlasovalo.
Lze tedy například zjistit, kdy stálo hnutí ANO „proti všem“ jako v případě hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka.
„Kromě toho příležitostně pozorujeme hlasovací koalici ODS+TOP 09+STAN, která stojí proti ostatním stranám. Vznikala zejména při projednávání pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu na rok 2018. Například se jí nepodařilo prohlasovat návrh ODS na zrušení dotací Agrofertu a přesunutí peněz na ministerstvo obrany,“ uzavírá politolog Kamil Gregor.
