Jsme izraelštější než Izraelci, míní Fischer. Česká debata o konfliktu je věcná, oponuje Kroupa
Od teroristického útoku Hamásu a zahájení izraelské odvety v Pásmu Gazy uplynulo sedm měsíců. Jak se vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? „V daném kontextu je to nešťastný krok, je to vnímáno jako podpora palestinského terorismu,“ míní filozof Daniel Kroupa. Komentátora časopisu Euro Petra Fischera reakce studentů nepřekvapila. „Kontext se změnil, teď už se reaguje na vojenské operace,“ říká.
Kroupa připouští, že akci studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové zmírňuje jejich prohlášení, že vyvěšením vlajek dali najevo svoji solidaritu s civilisty v Pásmu Gazy. Upozorňuje ale na jiné akce na podporu Palestiny.
Jak se za sedm měsíců od teroristického útoku Hamásu a zahájení izraelské odvety vyvinula česká debata o konfliktu? Lukáš Matoška se ptá Daniela Kroupy a Petra Fischera
„I v Praze se objevily pochody s palestinskými vlajkami a lidé tam skandovali ‚od řeky k moři‘. Což samozřejmě představuje ztotožnění se s genocidním požadavkem ovládnutí celé Palestiny islamistickým hnutím,“ konstatuje bývalý politik, dnes vysokoškolský pedagog na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Fischer podotýká, že je potřeba se podívat na souvislosti sloganu. Připomíná, že ze strany izraelských politiků zaznělo kdysi něco podobného.
„Genocidně působí první slavné politické prohlášení Likudu, že od Jordánu až k moři to zůstane Izraeli. Ano, můžeme říct, že to byla reakce na palestinský vzdor v té době. Ale já to takto necítím. Snažím se vžívat do psychologie lidí na obou stranách, protože to je jediná šance, jak spor pochopit a jak nebýt dopředu fanouškem jedné strany a být nespravedlivý,“ naznačuje.
Prohlášení, která zaznívají z radikálních částí izraelského politického spektra, nejsou podle Kroupy politikou izraelského státu. „Likud je jedna z vládních stran, sama o sobě nemá většinu,“ poukazuje.
Jednostranná interpretace
Podle Fischera je současná izraelská vláda možná nejextremističtější za několik desetiletí. Což zkresluje český pohled a zapomíná se na to, že stát Izrael takto primárně vymezen není.
„Zajímavé je, že to velmi intenzivně cítí právě obyvatelé Izraele, kteří protestují proti vládě. Řada z nich je naladěna velmi negativně a kritizují ji,“ konstatuje komentátor. Češi jsou podle něj často izraelštější než Izraelci a izraelsko-palestinský spor nechápou.
„Nechápou, že není definován tím, že zničíme Palestince. Vlastně se stavíme na falešnou stranu sporu. Protože ve zdravém jádru obou stran sporu je nějaký občanský princip, pokus žít jako lidé v nějakém prostoru relativně bezpečně a spokojeně. Rozhodně se nedá říct, že co Palestinec, to terorista. Stejně se jako nedá říct, co Izraelec, to extremista. A toto se české debatě úplně ztrácí,“ popisuje Fischer.
Američtí studenti proti Izraeli. Vadí jim válka a disproporční utrpení Palestinců, uvádí novinářka
Číst článek
Podle Kroupy probíhá v Česku debata o blízkovýchodním konfliktu víceméně věcně. Výrazně se liší od toho, co sledujeme na Západě.
„Ve státech, kde jsou milionové muslimské populace, si jak politici, tak novináři musí dávat veliký pozor při formulacích a někdy mají tendenci nadbíhat těmto menšinám, pokud vyhovují jejich politickým záměrům.“
„Jsem rád, že česká debata není tak zideologizovaná jako v západních médiích, například na BBC. Mnozí politici tam vystupují na podporu Palestinců ne ze soucitu s utrpením lidí v Gaze, ale z čistě pragmatického hlediska získat na svoji stranu příslušnou muslimskou většinu,“ soudí filozof.
Fischer označuje českou interpretaci konfliktu za jednostrannou. Zahraniční debata je podle něj k postupu Izraele daleko kritičtější.
„Je daleko citlivější k utrpení všech, kteří tam žijí. Ale pan Kroupa to pojmenoval velmi přesně. Naše interpretace je úplně jiná. Ve smyslu – musíme podpořit Izrael, protože konflikt tam jednoznačně začal 7. října. A přehlížíme všechny ostatní souvislosti,“ naznačuje komentátor týdeníku Euro.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu výše.
