Semafor by to příliš zjednodušil, vysvětluje zdravotnický šéfstatistik mapu koronavirového rizika
Bílá znamená nulové riziko, oranžová s červenou zvýšené, černá pak zdravotnickou krizi. Nová mapa okresů z dílny ústavu zdravotnických statistik má ukazovat, jak se daří v tuzemsku zvládat epidemii nemoci covid-19. Nejhůře zasažený okres Karviná má v nové mapě číslo sedm, což představuje „středně vysoké riziko.“
„Schválně jsme zvolili více barev a desetibodovou škálu (škála má ve skutečnosti 11 bodů, od 0 do 10, pozn. red.), aby to umožnilo jemné rozlišování úrovně rizika,“ vysvětloval Českému rozhlasu šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek novou mapu, která má každý den ukazovat, jak se v Česku daří zvládat epidemii koronaviru.
Podle Duška proto nebyl vhodný klasický semafor, jaký používá například Spojené království. V tuzemsku tak okresy dostávají skóre od 0 do 10, přičemž mapa je obarvená od bílé (nejmenší riziko) přes odstíny šedé, oranžovou, červenou až po černou, která je nejhorší.
Zdravotnický statistik Ladislav Dušek vysvětluje mapu rizika spojeného s COVID-19
Tři barvy nestačí
„Když máte tři barvy, tak budete velmi rychle skákat ze žluté do červené,“ obhajoval Dušek složitější řešení, díky kterému je možné na mapě odlišit pět kategorií možného rizika.
„Abyste dosáhl desítky, jste v exponenciálním šíření nákazy, která zasahuje zranitelné skupiny obyvatel,“ doplnil šéf zdravotních statistiků. Nic takového se v Česku ale neodehrává ani v nejhůře zasažených oblastech, tedy na Karvinsku a Frýdecko-Místecku.
Ač zde v posledních dnech počty nakažených rychle rostou, nejhůře zasažený okres Karviná má v nové mapě číslo sedm, což představuje podle Duška „středně vysoké riziko“. Nebezpečnost totiž snižuje, že nakažení jsou zejména horníci, jde tedy o profesně ohraničenou skupinu, z níž většina nespadá do kategorie rizikových pacientů, nehrozí tedy ani prudký růst hospitalizovaných a tedy přetížení zdravotnického systému.
Index si sami nespočtete
Výpočet rizikového skóre (k nalezení pod článkem) funguje na principu přičítání jednotlivých bodů v případě překročení určitého počtu nakažených nebo pokud by došlo ke zrychlenému šíření nemoci v nesouvisející skupinách obyvatel.
Ne všechny informace potřebné k výpočtu ale Ústav zdravotnických informací a statistiky zveřejňuje, chybí například věková skupina nakažených po okresech, kterou ústav považuje už za příliš citlivou s ohledem na soukromí.
Výpočet skóre je závislý na celé řadě faktorů, roli hraje počet nakažených, ale také rychlost, s jakou se nemoc šíří, počet nemocných seniorů nebo třeba fakt, že šíření nákazy není omezené na jedno místo. Podle Duška by bylo na místě zakročit, pokud by některý z okresů dostal číslo 8 a více, v tu chvíli by pak rozhodovali politici a epidemiologové.
Samotná mapa by měla být pravidelně aktualizovaná. „Zveřejňujeme ji denně, nic nezastíráme,“ doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (v době vydání článku byla k dispozici mapa z 1. července, tedy předvčerejší, pozn. red.), podle kterého je otevřené sdílení čísel o vývoji epidemie nezbytné. Varoval proto před postupem, který vůči Česku nově zaujalo Slovinsko, které kvůli nárůstu počtu nakažených zpřísnilo Čechům podmínky přicestování. Podobné tresty totiž mohou mít přesně opačný efekt, „země přestanou testovat nebo přestanou (čísla o nemoci. pozn. red.) publikovat,“ varoval.
Vedoucí zdravotnických statistiků na závěr doplnil, že čtení mapy ve finále není nijak složité, jelikož jsou v platnosti opatření epidemiologů z krajských hygienických stanic. „Pro lidi z toho vyplývá jediné, je potřeba co nejsvědomitěji ta opatření dodržovat,“ uzavřel.
