Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat
Politolog Lubomír Kopeček se zamýšlí nad možnými dopady atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica na slovenskou společnost a politickou kulturu. Jaké důsledky může mít vyhrocená rétorika některých vládních politiků?
Slovenský premiér Robert Fico byl ve středu 15. května 2024 postřelen ve městě Handlová před kulturním domem, ve kterém předtím zasedala slovenská vláda. Oficiální informace o jeho zdravotním stavu po náročné operaci nejsou v tuto chvíli k dispozici. Politici Směru a Slovenské národné strany obvinili z útoku média a opozici.
Host: Lubomír Kopeček, politolog z Masarykovy univerzity. Moderuje Zita Senková
„Nechápu, že slovenští politici v takové atmosféře ještě emoce, které by měli uklidnit, dále eskalují,“ říká politolog Kopeček. „Máme tu politiky, kteří se na tom v bezprostřední reakci ještě snaží získávat další politické body.“
„Další možné vysvětlení je, že nejsou schopni pochopit, že toto je úplně jiná situace, na kterou nemůžou reagovat způsobem, jakým jsou zvyklí. Vlastně si vůbec neuvědomují, že se ocitli v situaci, kdy politickou rétoriku opravdu musí uklidnit,“ vysvětluje.
Občanská válka?
Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok také řekl, že útok na slovenského premiéra byl motivován politicky a že Slovensko stojí na prahu občanské války. Politolog Kopeček i v tomto výroku vidí hrozbu.
Fico je ve vážném, ale stabilizovaném stavu. Operace trvala pět hodin, informovala nemocnice
Číst článek
„Hodně to ukazuje, že se tamní politika polarizací dostala do situace, která je pro demokracii dost nebezpečná. Nechci se vracet k záležitostem, které řeší slovenská politika v posledních měsících či letech, ale podle mě reakce politiků ukazují, že nepochopili, kam se má Slovensko v tuto chvíli ubírat z hlediska uklidnění emocí.“
„Obviňování opozice a médií z toho, že stojí za tímto činem, je samo o sobě dost předčasné. Zatím se z informací, které o atentátníkovi pronikly do médií, spíš zdá, že je spojený s někým, kdo na Slovensku realizoval paramilitární aktivity,“ dodává politolog.
„Emoce k politice patří, ale nesmí se přehánět. Je potřeba si všimnout, že se slovenská politika posunula na rovinu, kdy si politici možná neuvědomují, že pokud by tato eskalace pokračovala, tak to může Slovensko posunout do prostoru, který už rozhodně nemusí být běžným demokratickým zápasem.“
Historické rozdělování společnosti a současnost
„Když se podíváme na Československo ze začátku první republiky, tedy krátce po první světové válce, najdeme velmi podobné případy, ve kterých se kontext příliš neliší od toho dnešního na Slovensku.“
Společnost byla tehdy podle politologa podobně polarizovaná. Následkem války navíc lidé zhrubli a jinak nahlíželi na násilí. V současné době společnost ovlivňuje válka na Ukrajině. „Pochopitelně žijeme v jiné době a zasažení válkou bylo řádově úplně někde jinde,“ dodává Kopeček.
První rána může vyjít, druhá už ne. Exšéf slovenské vládní ochranky poukázal na chyby při atentátu
Číst článek
Politolog také zmiňuje případy atentátů na ministerského předsedu Karla Kramáře v roce 1919 a na ministra financí Aloise Rašína v roce 1923. „Když ty případy Aloise Rašína a dneska Roberta Fica trošku srovnávám, je dobré říct, že oba společnost dost výrazně rozdělovali, respektive rozdělují.“
„Alois Rašín samozřejmě byl člověk, který se na jedné straně výrazně zasloužil o vznik Československa a třeba i oddělení československé měny od rakouské. Ale současně to byl člověk, který prováděl drsnou deflační politiku, která zvyšovala v Československu nezaměstnanost, kvůli čemuž byl dost nenáviděný. To může být vedeno jako paralela právě k Robertu Ficovi,“ uzavírá téma politolog Lubomír Kopeček.
