Válka s liberalismem je v Maďarsku v kurzu. Opozice nemá bez sjednocení šanci, míní politolog
Viktor Orbán je maďarským premiérem nepřetržitě od roku 2010. Příští rok zemi čekají parlamentní volby, a i když je znovu favoritem Fidesz premiéra Viktora Orbána, v zahraničí vzbudily pozornost dvě menší uskupení. Jedna otevřeně neonacistická, druhá liberální a opoziční.
Orbánova éra
Viktor Orbán je maďarským premiérem od roku 2010. Předsedou vlády byl i v letech 1198-2002. Jeho strana Fidesz (Maďarská občanská unie) získala ve volbách 2010 a 2014 téměř 70 procent poslaneckých mandátů.
Na začátku července oznámilo vznik nové krajně pravicové hnutí Síla a odhodlání (Erő és Elszántság). Jeho představitelé chtějí šířit myšlenku „etnické sebeobrany“ a vyhlásili válku liberalismu.
Maďarsko Maďarům
Členové hnutí, na jejichž hrudích nechybí hákové kříže, údajně hodlají vyplnit prostor, který vznikl poté, co extremistická strana Jobbik před volbami - plánovanými na příští rok - zmírnila svou radikální rétoriku.
„Etnická sebeobrana a válka liberalismu není v Maďarsku ničím novým. Hlásal to MIÉP (radikálně pravicová Strana maďarské spravedlnosti a života, pozn. red.), hlásal to Jobbik,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz politolog Vratislav Havlík z brněnské Masarykovy univerzity, který se zaměřuje na maďarský politický systém.
„Válčení s liberalismem je blízké i Orbánovu Fideszu. S jistou nadsázkou na maďarské pravici válčí s liberalismem pomalu každý,“ tvrdí.
V čele nového hnutí stojí Zsolt Tyirityán, který se v podobných spolcích angažoval už dříve. „Vyhlašujeme válku liberalismu,“ prohlásil při oznámení vzniku hnutí. Liberalismus podle něj Evropu udělal „neobyvatelnou a neubránitelnou“.
Evropská komise zahájila řízení s Maďarskem kvůli zákonu o neziskových organizacích
Číst článek
Konkurence na pravici?
Mají extremisté šanci na úspěch? Politolog Havlík si to nemyslí. „Nezapomínejme, že je tu pořád Jobbik, který - i přes jeho měkčí rétoriku v posledních letech - stále řadím ke krajní pravici.“
Válku liberalismu podle něj vyhlásil na maďarské pravici ledaskdo. Krajně pravicové hnutí Jobbik se v současnosti drží na druhém místě, o které soutěží s levicí.
„Odstup vůči vedoucímu Fideszu je značný a přičteme-li k tomu maďarský volební systém se značně většinovými prvky, není v případě Jobbiku nějaký značný úspěch z hlediska zisku mandátů pravděpodobný, to samé platí pro levici,“ vysvětluje politolog.
Reálného konkurenta Orbán nemá, i když musí balancovat mezi nacionalistickými tématy. „V době úspěchu, který Fidesz stále má, se relevantní konkurenti ve vlastní straně objeví jen těžko,“ myslí si Havlík.
Pragmatický Jobbik
Ve volbách v roce 2014 získal Orbánův Fidesz téměř 45 procent hlasů, krajně pravicový Jobbik 20 procent. Před volbami v příštím roce půjde podle Havlíka o to, jestli Jobbik dokáže přetáhnout některé národněji smýšlející voliče Orbánovi.
Hrozí Evropské unii huxit? Nesmysl, chceme ale pro všechny stejný metr, říká šéf maďarské diplomacie
Číst článek
„I když se to Jobbiku podaří a docílí podobně dobrého výsledku jako minule, stejně to pro něj nebude nic znamenat a Fidesz bude vládnout sám,“ odhaduje expert.
Jobbik v poslední době změnil celkovou prezentaci strany. Až na výjimky na svých akcích netoleruje přítomnost maďarských gard, setkání s voliči chápe jako událost pro celou rodinu, jako příjemné odpoledne, a to i pro děti.
Změna podle Havlíka moc důvěryhodná není. „Když se ještě včera silně antisemitská a antiromská strana zbavuje svých ožehavých témat a tlačí se do středu, již na první pohled to není moc důvěryhodné,“ myslí si.
Proevropské Momentum
Proměny se ale netýkají jen maďarské pravice. Vlny mezi liberály rozčeřilo oznámení vzniku proevropské strany Momentum, která byla původně občanským sdružením organizujícím protesty proti Orbánově vládě a proti letním olympijským hrám v Budapešti.
Jak je na tom levice?
Maďarská levice je dlouhodobě rozložená, její preference stagnují na nízkých hodnotách. Problémem je, že strany na levici se nedokáží efektivně sjednotit, aby se dokázaly ve většinově nastaveném volebním systému prosadit.
V čele nového subjektu stojí osmadvacetiletý právník a aktivista András Fekete-Győr. „Mohu slíbit, že v nadcházejících měsících uděláme všechno, abychom stávající režim strachu svrhnuli,“ oznámil v květnu lídr.
Preference strany se nyní pohybují v jednotkách procent a na zisk parlamentních mandátů to tak nevypadá.
„Strana se zatím netváří ochotně vstoupit do nějakého předvolebního bloku s dalšími levicovými proevropskými stranami,“ říká Havlík.
Pokud Momentum uspěje, bude podle Havlíka pravděpodobně další velmi malou stranou s pár poslanci a velmi slabým hlasem.
„Protiorbánovské sny budou ty tam. Jedinou šancí protiorbánovské opozice je její jasné předvolební sjednocení. Místo toho vznikají strany, které si myslí, že spasí Maďarsko samy,“ uzavírá politolog.
