Svitky z Herculanea odhalují další tajemství. Nastiňují poslední hodiny filozofa Platóna

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna. A také konkrétněji místo jeho hrobu. S odvoláním na badatele pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Papyrový svitek z Herculanea

Papyrový svitek z Herculanea | Foto: Digital Restoration Team at the University of Kentucky/Vesuvius Challenge/Cover Images | Zdroj: Reuters

Navzdory tomu, že bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti, si Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu, vyplývá z vyprávění na svitku. Dříve se podle vědců mělo za to, že se hudba ztvárněná otrokyní Platónovi líbila.

Umělá inteligence rozluštila část zuhelnatělých svitků zpod Vesuvu. Vědcům se dosud rozpadaly v rukou

Číst článek

Dešifrovaný text dále naznačuje, že ho pohřbili pravděpodobně v tajné zahradě někdejší akademie v Aténách, kterou sám založil přibližně v roce 387 před naším letopočtem. Dosud se podle vědců vědělo, že byl pohřben v akademii, ale nebylo známo konkrétní místo.

Text také naznačuje, že Platóna prodali do otroctví na ostrově Aigina nacházejícího se nedaleko Atén možná už v roce 404 před naším letopočtem, kdy Sparťané ostrov dobyli. Nebo případně v roce 399 před naším letopočtem, krátce po smrti jeho učitele Sókrata, napsal The Guardian.

„Dosud se věřilo, že Platón byl prodán do otroctví v roce 387 před naším letopočtem během svého pobytu na Sicílii na dvoře Dionýsia I. ze Syrakús,“ nastínil profesor Graziano Ranocchia z Univerzity v Pise, jenž stál v čele týmu dešifrujícího svitek, který pohřbil popel po výbuchu italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu.

Luští umělá inteligence

Dokument je podle CNN součástí asi 1800 zuhelnatělých svitků objevených v 18. století v budově Herculanea, o níž se předpokládá, že patřila tchánovi římského vojevůdce a politika Julia Caseara.

Apollón, Paris i kněžka Kassandra. Archeologové objevili v Pompejích ohromující umělecké fresky

Číst článek

Odborníci k jeho dešifrování použili umělou inteligenci společně s technikami, které jim podle nich umožnily přečíst části dříve skrytého textu z částečně zničených papyrů.

„Poprvé jsme byli schopni číst pořadí skrytých písmen z papyrů, které byly zabalené v několika vrstvách a přilepené k sobě,“ popsal Ranocchia, podle něhož schopnost identifikovat tyto vrstvy a virtuálně je přerovnat do původních pozic, aby se obnovila textová posloupnost, představuje významný pokrok ve shromažďování množství informací. Práce je stále v počáteční fázi a plný dopad se projeví až v následujících letech, dodal profesor.

Platón žil přibližně v letech 428 nebo 427 až 348 či 347 před naším letopočtem a byl jednou z klíčových postav dějin západní filozofie. Římské město Herculaneum se nacházelo asi 20 kilometrů od antického přístavu Pompeje, který také zničila erupce Vesuvu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme