‚Záchod v šope, žádná koupelka, žilo se v kuchyni.‘ V Třinci otevřeli dřevěné domky dělníků z železáren

V Třinci na Borku zpřístupnili opravené dřevěnky, které v minulém století obývali dělníci železáren se svými rodinami. Původně jich bylo dvacet, dochovaly se dvě a z těch se stal originální skanzen. Roubenky jsou vybavené jako v době, kdy se v nich ještě žilo. Na malém prostoru tehdy dokázaly žít rodiny často s mnoha dětmi, připomíná Český rozhlas Ostrava.

Obrazem Třinec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kuchyňka jedné z dřevěnek a v ní Anna s Darinou. „Tady bydlela naše babička. Dědeček seděl hodně u pece, kouřil dýmku a tady byl gauč a tam jsme vždycky v neděli poslouchali pohádku. Je to padesát let. Měli bravka, králíky, husy – dodnes máme ty peřiny. Žili tady jako na vesnici,“ vzpomínají na dětství.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Marty Pilařové

Pan Josef, kterému je už 94 let, pamatuje kolonii za války. Bombardéry mířily na huť, ale ne vždy se trefily. „Spadla tady jedna bomba přímo vedle dřevěnice a plot a to to vyhodilo na střechu, ale baráku se nic nestalo, jedině komín,“ vzpomíná.

Byty měly 32 metrů čtverečních. „Si představte. Záchod byl v šopě, žádná koupelka, pro vodu se chodilo. Žili v kuchyni, nic víc nebylo, nevím, jak tam spali,“ vzpomíná pan Josef na sousedy s dvanácti dětmi.

Podle historika Martina Krůla trávili pracovníci většinu času v železárnách a doma jim stačila postel. „Toto je nejstarší kolonie. Původně zde bylo dvacet domků členěných na čtyři bytové jednotky. Pro ty příchozí to byl kvalitativně velký skok,“ vysvětluje.

Bydlení pro pracovníky Třineckých železáren | Zdroj: Muzeum Třineckých železáren a města Třince

Domky jsou vybavené v původním duchu. Při procházení byty se posouváme v čase, pokoji ve stylu druhé půlky 20. století už vévodí obývací stěna a televize. „Je uzákoněná osmihodinová pracovní doba, takže lidé mají více času, i více peněz. A tady už jim to začalo být malé,“ dodává Krůl.

Dělníci z železáren se stěhovali do paneláků a dřevěnky zůstaly opuštěné. Jako kulturní památku je zachránili a teď je z nich jediný skanzen svého druhu v Česku.

Marta Pilařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme