Mnozí se obávají, že fake news doslova zaplaví český veřejný prostor před druhým kolem prezidentských voleb. Miloš Gregor z Katedry politologie Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně se domnívá, že k tomu skutečně může dojít, ale vliv na rozhodování voličů by mohl být menší, pokud budou lidé na podobné zprávy připraveni.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

„Základem fake news, různých hoaxů, nesmyslů a polopravd je to, že útočí na lidi, kteří nemají povědomí, nemají informace nebo neví, co si o daném tématu myslet. A ve chvíli, kdy společnost bude vědět, že takovýmto vlivům může být vystavena, tak bude obezřetnější. Je to vlastně takový základ něčeho, čemu říkáme mediální gramotnost, kritické myšlení,“ vysvětluje.

Pokud budeme podle Gregora k takovým informací přistupovat s obezřetností, je velice pravděpodobné, že ty nejkřiklavější a nejabsurdnější příklady vyfiltrujeme.

Falešné zprávy a hoaxy bývají velice křiklavé, často jsou nadepsány šokujícím titulkem s velkými písmeny a několika vykřičníky. Abychom snadno nenaletěli, měli bychom se zajímat o zdroje poplašných zpráv.

„Pokud je to – v uvozovkách – vysoce důvěryhodný zdroj, o kterém ale nikdo nic neví, tak je to možná první taková indicie, abychom zpozorněli,“ vysvětluje Miloš Gregor.

V souvislosti s fake news v českém prostředí vzpomíná vysokoškolský pedagog třeba na případ minulých prezidentských voleb, kdy se jeden z prezidentských kandidátů, Karel Schwarzenberg, musel vypořádávat s nesmyslnými obviněnými, že chce vracet Sudety Němcům. Tehdy podle Miloše Gregora Schwarzenberg nezareagoval úplně šťastně, když se rozhodl taková nařčení ignorovat.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít