Žalobce potvrdil odložení reklamní větve kauzy Čapí hnízdo. Nenašel důvody, aby do případu zasáhl
K daňovému podvodu s reklamou na farmě Čapí hnízdo nedošlo. Takový je verdikt dozorujícího státního zástupce Františka Partíka. Ten přezkoumával měsíc staré rozhodnutí policistů případ odložit, protože k ničemu trestnému nedošlo. Informaci serveru iROZHLAS.cz sdělil ve čtvrtek mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
„Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné (policejní) usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil,“ informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
„Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval, respektive neshledal takové důvody, aby do předmětné věci zasáhl například uložením pokynu atp.,“ doplnil s tím, že přezkoumávané policejní usnesení má celkem 118 stran.
Inventura reklamní větve kauzy Čapí hnízdo: s jakými důkazy pracovali policisté, než případ odložili
Číst článek
Takzvanou reklamní větev vyčlenila policie v prosinci 2018 do samostatného šetření. Dceřinky Agrofertu si u farmy Čapí hnízdo objednávaly reklamní služby za desítky milionů korun. Farma si díky tomu v letech 2010 až 2014 přišla na 272 milionů korun. To vyvolalo podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale pomáhaly farmě splácet úvěr a firmám z holdingu snižovaly daně.
Z veřejně dostupných účetních závěrek farmy Čapí hnízdo vyplývá, že jí v období 2010 až 2014 poslal Agrofert sumy od 64,5 do 71 milionů korun ročně. Jak navíc upozorňuje posudek, který v roce 2014 pro policii vypracovala společnost Česká znalecká, kongresové centrum využívaly především společnosti z holdingu Agrofert. Reklama tak postrádala „elementární význam“.
Policisté podle Cimbaly sice zjistili, že se reklama na farmě Čapí hnízdo skutečně objevila, problémem byl ale její rozsah a hlavně běžná cena.
„Nebyl zjištěn důkaz, který by jednoznačně dokládal rozsah fakticky realizované reklamy. V návaznosti na tuto otázku pak nebylo možné určit otázku ceny obvyklé reklamy podle faktického plnění,“ uvedl Cimbala. Pouhé překročení obvyklé ceny pak ještě podle něj nemusí dokazovat podezření ze spáchání trestného činu.
Policisté měli podle Cimbaly na stole celkem pět znaleckých posudků. „Byť jsou posudky vypracovány renomovanými znalci, v určitých částech se rozchází,“ poznamenal Cimbala.
Konec případu?
Do případu ale může vstoupit ještě pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Poté, kdy dozorový státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze dokončí přezkum rozhodnutí policejního orgánu, zváží Vrchní státní zastupitelství v Praze případné provedení dohledu nad jeho postupem,“ uvedla minulý týden pro iROZHLAS.cz státní zástupkyně Kateřina Weissová z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
‚Doporučení byla plně a náležitě provedena.‘ Evropská komise uzavřela audit Babišova střetu zájmů
Číst článek
Právě to by mohlo postup dozorujícího státního zástupce Partíka prověřit. A tuto druhou větev kauzy Čapí hnízdo sleduje také nejvyšší žalobce Igor Stříž. Ten by mohl případ ještě zvrátit.
„Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž věc sleduje a bude se zajímat o výsledek přezkumu dozorovým státním zástupcem, případně o výsledek dohledové činnosti ze strany Vrchního státního zastupitelství v Praze. Teprve po těchto krocích se rozhodne, zda bude ve věci v rámci svých kompetencí činný,“ sdělil k tomu serveru minulý týden mluvčí nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Nebylo by to přitom poprvé, co vrchní státní zástupkyně a šéfžalobce zasáhli do kauzy Čapí hnízdo. Žalobci pod vedením Lenky Bradáčové v minulosti kontrolovali práci státního zástupce Jaroslava Šarocha v takzvané hlavní větvi kauzy Čapí hnízdo, v níž se řeší možný padesátimilionový dotační podvod. Například konstatovali, že způsobil zbytečné průtahy v prošetřování.
Obdobně zasáhl do hlavní větve bývalý nejvyšší státní žalobce Pavel Zeman. Když v září 2019 Šaroch rozhodl o odložení trestního stíhání, Zeman celou věc přezkoumal a případ znovu otevřel. I proto je nyní expremiér a šéf ANO Andrej Babiš s bývalou spolupracovnicí Janou Nagyovou (dříve Mayerovou) v hlavní větvi kauzy obžalovaný a čeká na soud.
Podezření kolem reklamy
- červen 2008 - ekonom Karel Mojžišík ve svém posudku nedoporučuje přiznání dotace farmě, mimo jiné se odvolává na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy
- rok 2014 – finanční správa dostává od svých německých kolegů z Chemnitzu smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně
- květen 2017 – společnost Česká znalecká a. s. v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert
- srpen 2017 – policie zasílá do sněmovny žádost o vydání Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací na farmu
- prosinec 2017 – OLAF ukončuje své vyšetřování možného dotačního podvodu, ve své závěrečné zprávě problém s reklamou zmiňuje i s odkazy na oba posudky
- prosinec 2018 – policie začíná oficiálně prověřovat možné daňové úniky spojené s reklamou
- červen 2019 – policie zahájila úkony trestního řízení v souvislosti s hospodařením farmy Čapí hnízdo
- srpen 2021 – prověřování prodlouženo o další čtyři měsíce
- prosinec 2021 – nová lhůta pro ukončení prověřování
- leden 2022 - policie prošetřování opět prodloužila do června 2022
- červen 2022 - policie případ odložila, protože pro trestný čin podle ní nejsou důkazy, verdikt ale ještě přezkoumá státní zástupce
