Bezpečnostní analytik Pojar: Ještě nejsme obranyschopní, ale ušli jsme pořádný kus cesty

Evropa procitá, začíná zbrojit a brzy přehodnotí i postoj ke Green Dealu, tvrdí bezpečnostní analytik a poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Některé země začnou brzy šlapat na brzdu, a to jak doma, tak i na celoevropské úrovni – a už se to částečně děje. Mašinerie je ale rozběhnutá a je to kolos, který bude velmi těžké zastavit. Samozřejmě je i otázka, nakolik by se měl zastavit úplně,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Pojar

Bezpečnostní analytik a poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

„Proto doufám, že se nebudou připravovat nové a ještě ambicióznější plány a že naopak dojde k realistickému zvážení, co je přínosné a co už není a kde za to platíme obrovskou cenu a můžeme na to nakonec doplatit,“ doplňuje Pojar.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus Barbory Tachecí

Green Deal je podle bezpečnostního analytika tak nákladný plán, občas až nezaplatitelný, že zemím Unie nezbude než ho přehodnotit. Navíc ve chvíli, kdy se ukazuje nutnost zbrojit víc než dřív. Přesto ale některé banky s financováním zbrojního průmyslu váhají. „Některé banky zbrojaře úvěrují, ale rozhodně ne všechny.“

„Myslím, že by měly úvěrovat víc, takže se musíme v jednotlivých bankách ptát. A vidět, jaká je situace, jaké jsou potřeby, a nepřistupovat k další regulaci, respektive seberegulaci.“

„Vždy se musíte dívat na sklenici, jestli je poloplná, nebo poloprázdná. Ještě před dvěma lety někdo vážně uvažoval o taxonomii na zbraně. To znamená, že by se měřila produkce CO2 u tanků, raket, stíhaček – to by byla samozřejmě sebevražda.“

„V tuto chvíli to už nikdo nenavrhuje, což je obrovský posun správným směrem. Ale to, že to někdo vůbec navrhoval a myslel vážně – a nebyli to jednotlivci, protože měli poměrně širokou podporu – je dostatečně varovné,“ přibližuje Pojar.

„A pak by všichni barbaři, kteří by nebrali ohled na lidské životy – vlastní i cizí – ani na planetu, na životní prostředí, měli navrch a také by měli obrovskou výhodu. Pokud bychom byli takovými barbary převálcováni, planeta ani lidská svoboda by nezajásaly.“

Málo odborníků i růst cen materiálů. České zbrojovky nestíhají, kvůli Ukrajině poptávka převyšuje nabídku

Číst článek

„Proto říkám, že musíme být schopni se bránit, musíme dávat na obranu víc peněz. A když zase porovnáte situaci v Evropě dnes a v roce 2014, ušel se pořádný kus cesty. Už se skutečně vydává na obranu daleko víc a zbrojovky jsou daleko vyprodanější, respektive navyšují své kapacity.“

„A pokud se ptáte, jestli to stačí, jestli máme zajištěnou obranyschopnost a produkci zbraní tak, abychom nebyli závislí na druhém konci světa, tak tomu tak samozřejmě není. A ještě dlouho nebude,“ odpovídá bezpečnostní analytik.

Pohodlné zbrojovky 

Některé zbrojovky už to podle něj pochopily a stejně jako Rusové už vyrábějí ve třísměnném provozu, některé vyčkávají. „Některé velké zbrojní kolosy se ještě pořádně nerozhoupaly. Přál bych si, aby to bylo rychlejší,“ přiznává s tím, že i tak je výroba zbraní vyšší. 

„Rusko najelo na válečnou ekonomiku, my ne. Ani to v tuto chvíli nepotřebujeme tak masivně, protože ve válce nejsme. Musíme ale poptávat zbraně, musíme je mít ve vlastních skladech, stejně jako naši spojenci. A potřebujeme, aby se i Ukrajina mohla dál bránit,“ zdůrazňuje.

České zbrojovky posílily obranu muničních skladů, ty jsou kvůli válce na Ukrajině téměř prázdné

Číst článek

„Některé zbrojovky, hlavně velké konglomeráty a korporace byly a jsou pěkně zpohodlnělé. Nejdřív totiž chtějí dostat peníze, a to pokud možno dopředu, včetně dlouhodobé objednávky. A až pak začnou řešit navýšení výroby. Já bych doufal, že v tom bude trošku toho kapitalismu a zbrojovky tomu půjdou naproti.“

„A tak budou vidět, že v následujících letech bude poptávka dostatečně vysoká, takže začnou navyšovat výrobu a objednávat stroje potřebné pro navýšení výroby. Dodavatelské a dodací lhůty jsou samozřejmě dlouhé, ale že to budou dělat bez toho, aby nejdřív měly podepsaný kontrakt.“

„Některé to tak dělají – ty rostou, navyšují kapacitu. A budou také těmi, co v přetahované zvítězí. Ale firmy, které se ani teď nejsou schopny rozhoupat, možná nebudou v budoucnu hrát tak významnou roli, jakou dosud hrály,“ uzavírá Tomáš Pojar.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.

Barbora Tachecí, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme