Tuleja bude mít potíže s důvěrou vědců. Predátorské časopisy jsou etický problém, soudí sociolog

Vedení TOP 09 se postavilo za svého kandidáta na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavla Tuleju. Publikování článků v tzv. predátorských časopisech není podle předsedkyně strany důvod jeho kandidaturu měnit. Uvedla, že Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby vydané články stáhla z jeho seznamu vědeckých publikací. Sociolog Václav Štětka ale v rozhovoru pro Český rozhlas míní, že pro Tuleju bude velmi těžké získat zpět důvěru akademické obce.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pavel Tuleja, kandidát na ministra pro vědu (TOP 09)

Pavel Tuleja, kandidát na ministra pro vědu (TOP 09) | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Stačí podle vás stažení článku ze seznamu publikací k tomu, aby byl problém vyřešen a autor bez dalších diskusí jmenován ministrem pro vědu, výzkum a inovace?
Nemyslím si, že to je dostatečné řešení. Respektive nedovedu si představit, jak po odhalení těchto problémů dokáže budoucí ministr získat zpátky důvěru, kterou už evidentně během těch pár předchozích dní u významné části akademické veřejnosti ztratil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor se sociologem Václavem Štětkou

Alespoň soudě podle reakcí na sociálních sítích a ve veřejné sféře, které se na to téma objevily, a které jsou jednoznačně kritické a zpochybňují podstatě ministrovu kompetenci v tomto oboru.

A opravdu kompetenci, jestli se můžu zeptat? Tak třeba premiér přijal vysvětlení pana Tuleji, když připustil, že měl víc kontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly, a že se omluvil. To podle vás nestačí?
Jestli to stačí, to není otázka na mě, ale na domácí akademickou veřejnost. Primárně proto, že s tou bude budoucí ministr komunikovat a bude ji muset umět přesvědčit o svých vizích, svých postupech a plánech v úřadu.

Tuleja a predátoři? Část akademiků ho nebude brát vážně, soudí novinář Koubský

Číst článek

Myslím si, že to bude mít velmi těžké poté, co tedy vyšlo najevo, jakým způsobem se on sám staví k vědeckému publikování, co má za sebou jako vědec. A ono nejde jenom o ty samotné predátorské publikace, podle toho, co se objevuje na sociálních sítích, podle vyjádření kompetentních odborníků v oboru ekonomie a dalších lidí, kteří vědě rozumí, tak se zdá, že pan ministr nemá moc co nabídnout ani pokud jde o ty ostatní publikace.

Zkrátka existují pochybnosti o míře jeho odbornosti a s takovým profilem se bude obtížně popasovávat s vedením ministerstva, které samozřejmě bude nastavovat pravidla pro rozvoj české vědy, a má pomoci české vědě k dalšímu posunu vpřed.

Predátorské časopisy

No ale co vlastně ty predátorské časopisy jsou a proč v nich uveřejněný článek může být pro vědce špatná vizitka?
Predátorské časopisy parazitují na systému zavedeného vědeckého publikování. Předstírají, že jsou legitimními vědeckými časopisy, ale ve skutečnosti nesplňují základní parametry toho, jak má proces publikace vědeckých výstupů vypadat.

Především v nich de facto absentuje recenzní řízení, což je základní princip seriózního vědeckého výzkumu. Tyto časopisy v podstatě publikují všechno, co jim autoři pošlou, pokud za to zaplatí autorský poplatek, aniž by to prošlo řádnou kontrolou. A v důsledku toho tam dochází k publikování buďto naprosto banálních či podřadných, anebo nebo i nesmyslných textů.

Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik

Číst článek

Seznam predátorských časopisů v roce 2010 sestavil vědec Jeffrey Beall. Čím se vyznačují? A podle čeho poznat, že jde o jeden z predátorských časopisů?
Řada z těchto časopisů aktivně vyhledává svoje autory tím, že jim posílá e-mailové nabídky, které jim často velmi lichotí, a povzbuzují je k tomu, aby zaslali svůj rukopis.

To je něco, co seriózní časopis nedělá, protože má obvykle svých vlastních příspěvků dost. Dalším znakem je například to, že do svých redakčních rad obsazují nebo uvádějí mezi nimi lidi, kteří o tom vůbec nemají tušení nebo s tím nesouhlasí.

A publikační doba také trvá velmi krátkou dobu. Ve standardním časopise není výjimkou, když člověk čeká na zveřejnění svého textu řadu měsíců. Tady v tomto případě jsou to třeba dva týdny nebo i dny.

Vy působíte na Loughborough univerzitě v Anglii. Jak se vlastně na publikování v predátorských časopisech dívají v zahraničí? Byl by to důvod pro diskvalifikace, pokud by se takový vědec ucházel o význačný post?
Tak jistě by záleželo na celkovém posouzení toho publikačního profilu dotyčného člověka.

Pokud by tam byl jeden nebo dva články v predátorských časopisech, ale oproti tomu velké kvantum publikací v časopisech etablovaných, tak by to možná tak velký problém nebyl.

Ale tady v tomto případě to vyrovnání těmi vysoce kvalitními časopisy bohužel není vidět. Ale obecně by to problém v zahraničí byl, protože to je samozřejmě etický problém, a každá země a každá akademická kultura se s tím vyrovnává po svém.

Tomáš Pavlíček, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme