Soužití přistěhovalců a seniorů pomáhá oběma skupinám. Švédský experiment ukazuje, jak na to
Švédsko patří mezi země, které v posledních několika desetiletích přijaly velké množství přistěhovalců, a imigrace tak byla v několika posledních hlasováních jedním z klíčových témat. Podobně to bude i v nadcházejících evropských volbách.
Dlouhodobé přistěhovalectví ale má i svá pozitiva. Příkladem může být spolubydlení Sällbo v Helsingborgu na jihu země, které řeší několik dlouhodobých problémů zároveň: integraci mladých přistěhovalců do společnosti nebo třeba osamělost seniorů.
Energetika jako dánská specialita. Ústup od topných olejů a přechod na biomasu, větrníky a solární panely
Číst článek
Sällbo je nenápadný dům v obytné čtvrti Helsingborgu, která je všem Švédům tak trochu povědomá. Vznikla totiž v šedesátých a sedmdesátých letech v rámci takzvaného Milionového programu, kdy sociálnědemokratická vláda vystavěla během jedné dekády milion bytů. Od ostatních domů Sällbo odlišuje zvnějšku jen malá plaketa, uvnitř už jsou ale věci jinak.
Sällbo je totiž soužitím seniorů, studentů a mladých uprchlíků, kteří jsou ve Švédsku relativně nově. Projekt, který spadá pod městskou společnost Helsingborgshem, vznikl v roce 2019 jako sociální experiment, zda je takové bydlení vůbec možné a efektivní. A jak ukazují zkušenosti i následné vědecké zkoumání, experiment se zdařil a z původně dvouletého pokusu se stalo dlouhodobé bydlení.
V budově Sällba je celkem 51 bytů, vybavených jak je ve Švédsku obvyklé. V některých z nich bydlí senioři, kteří zatím nepotřebují žádnou mimořádnou péči, v druhé části pak mladí uprchlíci.
Irsko se stalo v EU šampionem v lákání zahraničních firem. A navzdory tlaku Bruselu o ně nechce přijít
Číst článek
Autorka projektu Dragana Curovicová se při navrhování celého projektu rozhodla přidat ještě třetí skupinu, kterou ona sama označuje jako jakýsi most. „Obě skupiny se cítí sociálně vyloučené, z různých důvodů, a tak jsme přidali třetí skupinu, mladé Švédy. Mysleli jsme si, že budou jen jakýmsi spojujícím prvkem, ale během pohovorů jsme zjistili, že tahle skupina se cítí nejosamělejší ze všech.“
Čtyři a půl roku po startu projektu v bytech bydlí funkční komunita.
Inspirace
Inspirace pro Sällbo přišla během uprchlické krize v letech 2015 a 2016. Do Švédska z jihu přijížděla spousta uprchlíků ze Sýrie, a to včetně nezaopatřených nezletilých běženců. Tehdy částečně volný dům s nájemními byty pro seniory se proměnil na speciální ubytovnu pro nezletilé, jak to požadují švédské zákony.
Soužití prý nebylo jednoduché, mezi jeden z problémů, na které tehdy Dragana a její kolegové naráželi, bylo to, že stresovaní uprchlíci měli tendenci kouřit potají na balkonech. To ovšem spouštělo požární poplach, což znamenalo několik nočních evakuací.
Když pak po skončení uprchlické krize přišel požadavek, aby dům sloužil k oběma účelům, vyžádala si Dragana, aby fungoval jinak než doposud. A vymyslela nynější sociální experiment, u kterého měla poměrně volnou ruku.
‚Dvojitá past evropské volby.‘ Obliba krajní pravice i ruské dezinformace, jaká témata hýbou Unií?
Číst článek
Z některých švédských pohledů až extrémní, tehdejší vedení Helsingborgshem jí umožnilo nedodržovat jinak ve Švédsku „svaté“ pořadníky na bydlení. Místo toho si mohla nové nájemníky vybírat v pohovorech. Jak ale sama říká, nevybírala si proto, aby sestavila homogenní skupinu, naopak se snažila získat co nejpestřejší sestavu obyvatel.
‚Povinná‘ setkávání
Cílem projektu bylo, aby se obyvatelé setkávali. K tomu slouží velký obytný prostor v domě, který patří všem a kterému Dragana Curovicová přezdívá „byt pospolitosti“. Tady se obyvatelé mohou setkávat, kdykoliv chtějí, prostor mohou vybavit, jak chtějí, a opravdu zde čas tráví.
I když také tak trochu musí. V nájemní smlouvě je totiž uvedeno, že každý z obyvatel domu musí docházet na pravidelná měsíční setkání nájemníků a strávit minimálně dvě hodiny týdně socializací s ostatními. To samozřejmě nejde zcela vymáhat, ale jde o společenskou smlouvu a prý i ti zatvrzelejší nájemníci tráví čas s ostatními.
Velkým posunem, pokud jde o setkávání obyvatel Sällba, byla trochu paradoxně pandemie covidu-19. Helsingborgshem doporučila všem nájemníkům, aby se raději nesetkávali a udržovali si od ostatních odstup.
Babiš po boku Orbána na národovecké konferenci letos nevystoupí. Nahradí ho ale jiní ‚wokebusters‘
Číst článek
Skutečnost ale byla jiná, nájemníci se podle Dragany Curovicové setkávali doslova za jejími zády, studenti a přistěhovalci pomáhali seniorům s nákupy a zařizováním, senioři naopak studentům se školou nebo při potýkání se s úřady. A tak to prý do určité míry zůstalo dodnes.
Integrace uvnitř bytového komplexu má dosah i mimo něj. Změnou názoru na uprchlíky si totiž prošli nejen samotní senioři, kteří v Sällbo bydlí, ale také jejich rodiny, které je chodí navštěvovat. A názor se postupně mění v celé čtvrti, protože řada seniorů má přátele v okolí, kde je bytových domů pro seniory více.
A naopak uprchlíci, dnes už často švédští občané, kteří žijí v Sällbo, jsou často oporou pro své přátele, pro které je integrace těžší.
Věda
Fungováním Sällba se zabývali i vědci, včetně docentky Ju Liu z univerzity v Malmö. Ta se zajímala o různé aspekty toho, proč projekt vůbec funguje. Mezi její hlavní postřehy patří to, že Dragana a její tým dostali důvěru ohnout existující pravidla.
Česká europoslankyně Dlabajová může vést kandidátku jiné země, má nabídku od italské koalice
Číst článek
To pak umožnilo vznik bydlení, které by za běžných podmínek nebylo možné. Ju Liu také vyzdvihuje nezbytnost udržovat sociální dynamiku. Tím se odkazuje na zaměstnankyni Helsingborgshem, která v budově Sällbo bydlí a sleduje a řeší případné vznikající konflikty či technické obtíže.
Ju Liu ale má také osobní zkušenosti: „Byla jsem tam mnohokrát. Jakmile tam vstoupíte, tak vidíte ten rozdíl ve tvářích lidí, co tam bydlí. Všichni se usmívají, úplně jiná atmosféra než v jiných nájemních domech.“ Jakožto původem Číňanka není příliš zvyklá, že by se s ní jinak obvykle společenští Švédové dávali sami od sebe do řeči.
V Sällbo je to ale prý běžné. Dokonce ji jedna ze seniorek sama od sebe pozvala na návštěvu. Zatímco v Česku se nám takové pozvání zdá běžné, Švédové se takto obvykle nenavštěvují. A není neobvyklé, že ani dlouholetí přátelé nikdy nebyli u sebe doma. „Řekla mi, že každý den, když jde spát, je šťastná. A pokaždé, když vstává, tak je taky šťastná,“ popsala výzkumnice.
Že jsou lidé spokojení, popisuje jednou z historek také Dragana Curovicová. Když po třech letech dělala rozhovory se seniory, zda jsou spokojeni a zda se potkávají se studenty a přistěhovalci, část z nich říkala, že s nimi vlastně vůbec nemluví a že je jim to jedno.
‚Dost už dohadování o jménu.‘ Pro budoucího eurokomisaře chce česká vláda ekonomické portfolio
Číst článek
Když se pak ale Dragana zeptala, zda tedy chtějí vrátit budovu Sällbo do původního stavu, tedy že by v ní bydleli jen senioři, všichni to velmi horlivě odmítali. Že takto je to lepší. A dojem potvrzuje fakt, že se lidé nestěhují pryč. Nejčastější příčinou výměny nájemníků je prý úmrtí některého ze seniorů.
Unikát?
Na otázku, zda je možné zopakovat úspěch Sällbo někde jinde, je odpověď Dragany Curovicové i Ju Liu v principu stejná: Možné to je, ale není to samozřejmé. Za úspěchem Sällba totiž podle obou z nich stojí spousta průběžné práce, zejména pokud jde o udržování skupiny jako takové. Nelze prý jen ubytovat různé sociální skupiny pohromadě a doufat, že vše dobře dopadne.
Sällbo také není jediným projektem, který se integraci přistěhovalců věnuje. Ve Švédsku funguje už dlouhodobě Švédština pro přistěhovalce (takzvané SfI – Svenska för invandrare), kde mohou za drobné stipendium přistěhovalci v intenzivních kurzech získat znalosti jazyka.
Městské knihovny nebo Červený kříž také pořádají takzvaná språkcafé, tedy konverzační lekce s dobrovolníky nad hrnkem kávy. Městská knihovna v Malmö v přistěhovalecké čtvrti Rosengård ale jde ještě dál a snaží se podpořit i místní ženy.
Hodáč: Green Deal konkurenceschopnost EU nezabil, ale ani nepomáhá. Číně jsme technologie sami předali
Číst článek
Projekt, na kterém se podílela i doktorka Alicia Smedbergová z Univerzity v Malmö, si klade za cíl podpořit přistěhovalecké ženy, které už ve Švédsku žijí delší dobu, ale často zatím neměly práci.
Třeba proto, že doposud zůstávaly v domácnosti, aby pečovaly o rodinu. Řada z nich je sice v zemi dlouho, mnohokrát ale neumí dobře švédsky a nemohou se prokázat žádnou pracovní zkušeností. „Pro tyto ženy existuje velmi málo podpory. Zejména z pohledu pracovního trhu se to nezdá být atraktivní, investovat do někoho, kdo má před sebou teprve několik let práce.“
Po důkladném zkoumání, jak je možné těmto ženám zajistit podporu, vznikly v prostorách knihovny jakési pracovní veletrhy, kde mají tyto ženy šanci najít své první zaměstnavatele nebo rekvalifikační kurzy.
„Součástí tohoto veletrhu bylo také hlídání dětí, to je pro některé ženy klíčový prvek podpory. Spousta těch žen je velmi nesobecká a neumí si jen tak najít čas pro to řešit své problémy,“ říká Alicia Smedbergová, podle které součástí veletrhů byly také tlumočníci z jazyků, jako je arabština nebo somálština.
Švédové a migrace
Blížící se evropské volby pravděpodobně budou do určité míry referendem o současné vládě premiéra Ulfa Kristerssona. Ten při nástupu do funkce před dvěma lety sliboval větší zásah proti přistěhovalcům, kteří se nechtějí integrovat.
V prohlášení Kristerssonovi vlády se doslova uvádí, že „nejdůležitější součástí komunity je švédština, práva a povinnosti občanů a jejich respekt k základním švédským hodnotám. Očekávání a povinnosti vyplývající z členství ve švédské společnosti proto musí být jasnější. Kdo nechce být součástí této komunity, neměl by mířit do Švédska“.
Prohlášení přitom odpovídá i tomu, že strana Umírněných Ulfa Kristerssona ve vládě spolupracuje s protipřistěhovaleckými Švédskými demokraty.
Podle průzkumu agentury Novus z března bude tradičně nejsilnější stranou v evropských volbách sociální demokracie, která posiluje, podobně jako Švédští demokraté, kteří jsou nastaveni protievropsky. Hlavním tématem voleb je podle agentury právě migrace a integrace přistěhovalců, dále pak klima, energetická nebo obranná politika.
Desetiapůlmilionové Švédsko za posledních patnáct let přijalo asi 1,2 milionu přistěhovalců a za stejnou dobu získalo asi 700 tisíc lidí švédské občanství. V zemi za tuto dobu vzrostla kriminalita, v posledních letech se ale drží na stále stejné úrovni nebo mírně klesá.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
