Vlažní příznivci: Volí proevropské strany, členství v Evropské unii podporují, ale příliš se o ni nezajímají

K Evropské unii chovají sympatie, ale o tom, jak funguje, příliš konkrétní představy nemají. I proto jsou Vlažní příznivci ve vztahu k EU spíše pasivní. V české společnosti jich je 21 procent, ukazují výsledky unikátního výzkumu Rozděleni Evropou pro Český rozhlas od analytického ústavu STEM.

Rozděleni Evropou Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrace: skupina Vlažní příznivci

Unikátní výzkum Rozděleni Evropou analytického ústavu STEM pro Český rozhlas: skupina Vlažní příznivci | Foto: Toy Box | Zdroj: Český rozhlas

Vlažnější, ale kladný vztah založený na nejasných pocitech. Tak výzkumníci popisují kategorii Vlažných příznivců. Vystoupit z Unie nechtějí, ale nemají na to pevný a nezlomný názor. Aby na EU pocítili hrdost nebo se jí zastali, musí v nich něco vzbudit zájem a dát jim dostatečnou motivaci.

Podle výzkumníků se o dění v EU zajímají spíše průměrně, sporadicky. Například si daleko méně než Euronadšenci spojují možnost cestovat po Evropě bez hraničních kontrol s tím, že jde o výdobytek členství v EU.

„Mají všeobecný pocit, že by Česká republika měla patřit do velké struktury, že by měla být součástí Západu, že by měla být chráněna nějakou mezinárodní smlouvou. Je pro ně správně, že jsme součástí EU, jsou k ní ale rezervovanější a kritičtější než Euronadšenci či Příznivci,“ popisuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál sociolog Martin Kratochvíl.

Rozděleni Evropou: EU je problematická značka, řada Čechů od ní chce vnější štít, jiní klid na práci

Číst článek

Tuto skupinu nejčastěji tvoří lidé ve středním věku mezi 30–59 lety, sami se zpravidla považují za solidně zajištěné, obvykle nemají vážnější finanční problémy a patří ke střední a nižší střední vrstvě české společnosti. Mají nejčastěji maturitu nebo vysokou školu.

„Ve svých postojích i charakteristikách jsou blízcí středu. Jsou to častěji usedlejší lidé, kteří se o svět kolem sebe zajímají průměrně. Mají silný pocit sounáležitosti k Evropě a docela silný též k EU,“ dodává sociolog.

Podle Kratochvíla volí většinou proevropsky orientované strany. Informace povědomí o Evropské unii se k nim dostávají často od lidí v jejich okolí nebo od jimi oblíbených mediálních osobností či politiků, jde spíše o zprostředkované zkušenosti.

jgr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme