Je to válka, ve které Lukašenko bojuje proti domácím nepřátelům, hodnotí analytici volby v Bělorusku
Dobře naplánovanou vojenskou operaci připomínají analytikům nadcházející parlamentní a místní volby v Bělorusku. Alexandr Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne tvrdou rukou už bezmála tři desetiletí, chce vyloučit, aby z nedělního hlasování vzešlo jakékoliv nepříjemné překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020.
Volby, ke kterým jsou připuštěny jen strany podporující Lukašenkův režim, označuje opozice za frašku a vyzývá k jejich bojkotu. Sami opoziční předáci jsou buď uvězněni, anebo byli donuceni k emigraci po potlačení protestů z roku 2020.
„Válku nepotřebujeme, ale musíme být na ni připraveni mentálně i strategicky,“ prohlásil Lukašenko během úterní porady s náčelníky bezpečnostních složek. „Především lidé v uniformách jsou prostě povinní být připraveni odrazit jakékoliv ohrožení. Chyby se nepřipouštějí,“ dodal běloruský vůdce podle státních médií.
Tinder v Bělorusku končí. Možná kvůli sankcím, nebo proto, že stát zneužíval fotky uživatelů z demonstrací
Číst článek
Obvinil Západ, že se snaží využít „nové spouštěče k destabilizaci společnosti“ a podnítit protesty během voleb. Existují prý i západní plány převratu, který by svrhl jeho vládu násilím.
Důkazy pro tato tvrzení nepředložil, nicméně běloruská policie ohlásila posílení hlídek po celé zemi. Lukašenko na poradě naléhal, aby tyto hlídky byly vyzbrojeny přinejmenším pistolemi.
Předtermínové hlasování začalo již v úterý, podle agentury AP pod přísnou kontrolou. O mandáty se smějí ucházet pouze ti, kteří podporují Lukašenkovu politiku. Většina kandidátů patří ke čtyřem oficiálně povoleným stranám, které všechny Lukašenka podporují.
„Vyzýváme k bojkotu této cynické frašky, protože tato imitace voleb nemá nic společného s demokracií,“ řekla AP opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská v litevském exilu. Bělorusové podle ní Lukašenkův režim nenávidí, ale kvůli represím nemohou svůj odpor otevřeně projevit.
1421 politických vězňů
Nedělní volby v Bělorusku jsou první od sporných prezidentských voleb v srpnu 2020, které Lukašenkovi zajistily jeho šesté funkční období a vyvolaly bezprecedentní vlnu masových demonstrací.
Protesty proti zfalšování voleb - podle opozice vyhrála Cichanouská - trvaly měsíce a do ulic přivedly statisíce demonstrantů. Pořádkové síly zadržely více než 35 000 lidí, tisíce z nich byly zbity v policejních celách. Stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly uzavřeny a postaveny mimo zákon.
Lukašenkovi k udržení se u moci pomohla podpora Moskvy a ruské dotace. Na oplátku Lukašenko umožnil Kremlu využít běloruské území k invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko-běloruské vztahy? Postupné Putinovo objímání se po válce na Ukrajině změnilo ve svěrací kazajku
Číst článek
Volby se konají uprostřed nelítostného potlačování jakéhokoliv odporu proti režimu. Za mřížemi se ocitlo 1421 politických vězňů, včetně vůdců opozičních stran a známého obhájce lidských práv a nositele Nobelovy ceny za mír za rok 2022 Alese Bjaljackého, uvádí nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna.
Ta tento týden ohlásila, že po operaci ve vězení zemřel čtyřiašedesátiletý Ihar Lednik. Šlo o páté úmrtí politického vězně za mřížemi během posledních tří let.
Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell jménem sedmadvacítky odsoudil „pokračující nesmyslné porušování lidských práv a bezprecedentní úroveň represí“ před volbami v Bělorusku.
Bělorusko na rozdíl od dřívějších let odmítlo na volby pozvat pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jakkoli je členem organizace.
„Jde o pokračování konceptu voleb jako války, vojenské operace, ve které běloruský vůdce bojuje proti domácím a zahraničním nepřátelům. Běloruský režim pokládá jakékoli volby za hrozbu a záminku k utažení šroubů,“ usoudil nezávislý běloruský analytik Valer Karbalevič.
Nynější volby lze pokládat i za test před prezidentskými volbami, které se mají konat v příštím roce.
