10 vládních priorit pro boj s korupcí. Vedle školení z etiky chce Babiš zákon o lobbingu či rejstřík dotací
Vzdělávání státních zaměstnanců z etiky, sektorová analýza korupce ve zdravotnictví nebo rejstřík vyplácených dotací. To jsou jen některá z opatření, které plánuje kabinet Andreje Babiše (ANO) zavést v rámci boje proti korupci. Vyplývá to z návrhu vládní koncepce pro příštích pět let, kterou získal server iROZHLAS.cz. Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí by daný dokument mohla schválit na podzim.
1. Školení z etiky
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nachystal „po vzoru vyspělých demokracií“ etický kodex vlády, podle kterého by se ministři v jeho kabinetu měli chovat. „Má to být jakési desatero pravidel řádného chování členů vlády. Je to už napsané, akorát to ostatní ministři ještě neviděli,“ přiblížil pro server Aktuálně Babiš.
Babiš v čele protikorupční rady. ‚Nebylo to rozhodnutí premiéra, ale pravidlo Sobotkovy vlády,‘ říká mluvčí
Číst článek
Etický kodex by měl podle vládní koncepce vzniknout také pro poslance a senátory. V oblasti etiky chce ale šéf kabinetu školit také státní zaměstnance. Zavést plánuje systematické vzdělávání zaměřené na „hlubší pojetí odpovědnosti při výkonu služební činnosti a svěřené funkce za účelem dobré správy státu“.
Sám premiér Babiš je dosud trestně stíhán v kauze Čapí hnízdo – čelí obvinění, že neoprávněně čerpal z evropských peněz padesátimilionovou dotaci.
2. Sektorové analýzy
V boji proti korupci se chce zaměřit Babišova vláda hlavně na zdravotnictví, to se podle dokumentu doteď dostatečně neřešilo. Českem totiž například v posledních letech zahýbaly hned dvě velké zdravotnické kauzy – úplatkářství kolem exhejtmana Davida Ratha a Nemocnici Na Homolce, a aktuálně i případ údajně zmanipulovaných zdravotnických zakázek, ve kterém figuruje podnikatel Tomáš Horáček.
Babiš chce proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví provést sektorovou analýzu, jak se s korupcí vypořádat. Vedle toho zamýšlí odpolitizovat orgány zdravotních pojišťoven, to prosazuje také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Připomeňme, že hnutí ANO ovládá největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu VZP – jeho zástupci drží většinu ve správní radě.
Korupce ve stavebním řízení
Pod drobnohledem se má ocitnou i korupce ve stavebním a územním řízení. Identifikovat problémová místa má ministerstvo pro místní rozvoj, resort přitom v minulém volebním období vedla nominantka hnutí ANO Karla Šlechtová. Analyzovat se budou také další oblasti s „korupčním potenciálem“: exekuce, energetika, telekomunikace nebo doprava.
3. Zákon o státním zastupitelství
Připravit nový zákon o státním zastupitelství, který by posílil jejich nezávislost, si dala jako jednu ze svých priorit už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). První návrh poslala do světa v roce 2014 ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková. Hlavním "hitem" zákona byl tzv. protikorupční speciál, tedy státní zastupitelství zaměřené právě na trestné činy korupce a závažné hospodářské a finanční kriminality.
Zákon ale vyvolal bouři nevole mezi opozičními poslanci, ale i sociálními demokraty kvůli malé kontrole žalobců, především toho nejvyššího, pod který by protikorupční speciál spadal.
Hrozí lidová tvořivost?
Nakonec po kauze Čapí hnízdo, kdy premiér Andrej Babiš veřejně řekl, že si lze v Česku objednat trestní stíhání a Pelikán to zcela nevyloučil, se dala příprava další verze nového zákona o státním zastupitelství raději k ledu. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který tak novou normu od začátku podporoval, tak letos na jaře řekl, že je asi lepší počkat na klidnější politické časy. Ve sněmovně prý nad zákonem hrozila „lidová tvořivost“, která by mohla nakonec postavení žalobců spíš zkomplikovat. „Začínám se přiklánět k tomu, že je lepší současný právní stav,“ uvedl Zeman v ČT.
Podobný návrh pak předložil nástupce Válkové Robert Pelikán (ANO) v roce 2016. Po dění kolem policejní reorganizace, kdy parlamentní vyšetřovací komise navrhla opět omezit některé pravomoci žalobců, se však Pelikán rozhodl návrh raději zcela stáhnout z projednávání.
4. Zákon o lobbingu
Omezit možné tlaky na zákonodárce ze strany lobbistů chce Babišova vláda přijetím zákona o lobbingu. „Záměrem vlády je umožnit veřejnosti přístup k informacím o kontaktech politiků a vysokých úředníků s lobbisty a současně zbavit legitimní lobbing negativních konotací, s nimiž je veřejností vnímán,“ píše se v návrhu vládní koncepce.
Pravidla pro lobbisty u nás nejsou nastavena, v Sobotkově vládě je připravoval tehdejší ministr Jan Chvojka z ČSSD. Návrh jeho zákona Babišova první vláda schválila v březnu. Registr lobbistických kontaktů si už nyní vede Pirátská strana, která si schůzky zapisuje.
5. Transparentnost firem
Zaměřit se chce současný kabinet také na transparentnost státem vlastněných a ovládaných firem. Ministerstvo vnitra a financí tak má kontrolovat, zda zveřejňují smlouvy v registru smluv. V minulém volebním období se však řešilo okleštění této povinnosti – výjimku z registru nakonec dostal Budějovický Budvar a některé další státní firmy. Ruku pro v dolní komoře tehdy zvedli i poslanci hnutí ANO.
6. Přístup k informacím
Ministerstvo vnitra má podle návrhu koncepce předložit „návrh opatření, který zamezí možnému rozdílnému výkladu ustanovení zákona o svobodném k informacím, aby se v maximální možné míře zajistila transparentnost a otevřený přístup k informacím.“
Návrh vládní koncepce pro boj s korupcí ve vysílání Radiožurnálu rozebrala analytička Jana Klímová
Babišův kabinet už nyní pracuje na jeho omezení. A stačí ji k tomu několik drobných změn ve formulaci, jak upozornil už dříve server iROZHLAS.cz. Veřejnost tak může ztratit přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám přestupků.
7. Rejstřík dotací
Vzniknout by mohl také nový rejstřík s přehledem vyplácených dotací ze státního rozpočtu. Vedle seznamu dotačních řízení by se v něm měl objevit objem přerozdělovaných peněz i jejich příjemci. „Vláda v zájmu zvýšení transparentnosti a snížení rizika korupce rozhodla o nutnosti posílit kontrolní a přehledové mechanismy v oblasti rozdělování dotací,“ píše se dále v návrhu koncepce boje proti korupci. Už nyní přitom funguje systém ministerstva vnitra DotInfo, kde stát informace o vyplacených dotacích shromažďuje.
Vládní dokument počítá i se vznikem nového zákona o podpoře sportu a zavedení rejstříků sportovních organizací, které žádají o podporu ze státního rozpočtu. Kvůli aféře okolo rozdělování sportovních dotací policie stíhá šéfa Fotbalové asociace Miroslava Peltu nebo Simonu Kratochvílovou, exnáměstkyni ministryně školství Kateřiny Valachové. Ta kvůli kauze skončila ve vládě.
„Legislativní řešení ochrany oznamovatelů bylo opakovaně předmětem neúspěšných legislativních pokusů, nyní je na čase tento nevyhovující stav změnit s cílem zvýšit míru identifikace protiprávního a zejména trestněprávního jednání.“
Zákon o whistleblowingu
8. Omezení malých zakázek
Změny by se mohly dotknout také zákona o veřejných zakázkách. Babišova vláda podle dokumentu plánuje omezit zakázky malého rozsahu a přísnit pravidla pro jejich zadávání. Ty jsou nyní nastaveny do dvou milionů korun, v případě stavebních zakázek do 6 milionů korun – tehdy státní instituce mohou tendry zadávat napřímo bez soutěže. Současně zamýšlí připravit „specializované metodiky“, které by měly obsahovat „technické, soutěžní a smluvní standardy“.
9. Dohled nad realitkami
Kabinet se zaměří i na realitní makléře, které vládní dokument označuje v rámci boje proti praní špinavých peněz jako jednu z rizikových skupin. Chce zavést „komplexnější podmínky“ pro jejich působení a zpřísnit tak nad nimi dohled.
„S oblastí prevence legalizace výnosů z trestné činnosti úzce souvisí i oblast rozkrývání nejasné vlastnické struktury a určování skutečných majitelů včetně řešení převodů obchodních podílů na takzvané bílé koně nebo problematiky virtuálních sídel u takzvaných. 'ready‑made' společností,“ píše se dále v návrhu koncepce.
10. Zákon o whistleblowingu
Speciální zákon o whistleblowingu připravovala už vláda Petra Nečase z ODS. Částečná ochrana se zatím týká pouze oznamovatelů protiprávního jednání ve státní správě. Komplexní řešení, které by chránilo před výpovědí či jiným postihem, ale v legislativě dosud chybí.
Whistleblowing přitom řešil v minulém období i kabinet Bohuslava Sobotky, tehdy měl tuto agendu na starosti ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD. Babiš však jeho postup označoval za laxní a chtěl prosadit vlastní zákon. Nová úprava se tak dostala i do návrhu protikorupční koncepce.
„Legislativní řešení ochrany oznamovatelů bylo opakovaně předmětem neúspěšných legislativních pokusů, nyní je na čase tento nevyhovující stav změnit s cílem zvýšit míru identifikace protiprávního a zejména trestněprávního jednání,“ uvádí k tomu dokument.
