Vláda chce omezit zákon o svobodném přístupu k informacím. Úřady by měly další páky na zamítání žádostí

Několik drobných změn ve formulaci stačí, aby veřejnost ztratila přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám přestupků. Vláda je přilepila k návrhu zákona o zpracování osobních údajů.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Městský úřad, úředník, (ilustrační foto)

Ilustrační foto. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Zákon se dále nevztahuje na poskytování informací o probíhajícím trestním řízení a osobách na něm zúčastněných, s výjimkou informací o rozhodnutích soudů ve věci samé,“ stojí v části patnácté na straně 28 sněmovního tisku.

Pokud ji poslanci schválí, novela touto nenápadnou formulací zkomplikuje práci zejména novinářům. K veřejnosti se v jejím důsledku nedostanou například zprávy o tom, z jakého důvodu soud poslal některého politika do vazby, anebo proč bylo něčí trestní stíhání zastaveno.

Výjimka pouze pro ČEZ? Veřejnost přišla o právo ptát se na informace i obecních firem

Číst článek

Ministerstvo vnitra to vysvětluje tím, že jde o ochranu spravedlivého procesu, který by mohlo podrobné informování o jeho průběhu narušit.

I dílčí rozhodnutí mohou být zásadní

„Novela říká, že například v korupční kauze se na případ můžeme ptát teprve až bude rozsouzený, tedy až bude úplně hotovo. Neumím si představit, jak by to fungovalo ve chvíli, kdy by se třeba nad sledovanými soudními kauzami na několik let úplně zatáhla opona,“ řekl Radiožurnálu investigativní novinář Vojtěch Blažek, který působí na portálu Seznam Zprávy.

Podle něj mohou být procesní mezirozhodnutí pro vývoj kauzy zásadní. „Dobře to bylo vidět na kauze Davida Ratha, kdy Vrchní soud v Praze vynesl usnesení, které případ stavělo na hlavu. Zpochybnil odposlechy v celé kauze, což v důsledku mohlo znamenat, že Rath odejde od soudu naprosto očištěn. Vrchní soud rozhodl proti své dřívější judikatuře a proti všeobecným zvyklostem velice podivně,“ vysvětluje reportér Blažek, proč může být pro veřejnost podstatné znát informace i před závěrečným verdiktem.

Kauza Rath: exhejtman dostal za korupci 8,5 roku. Vinných je i dalších 10 obžalovaných

Číst článek

Jako novinář podle svých slov využívá zákona o svobodném přístupu k informacím poměrně často – žádosti podává přibližně jednou týdně.

Pokuta až pět milionů

Aby zákonodárci nedostupnost informací o trestním řízení pojistili, stejný zákon o zpracování osobních údajů v § 59 definuje přestupek, jehož se „fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba dopustí tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem“.

Jako onen jiný předpis je tu zmíněn trestní řád a základní pokuta má horní hranici milion korun. Médiím pak hrozí pokuta dokonce pětkrát vyšší.

Změna se týká i samotných soudů. Ty by nově měly poskytovat pouze rozhodnutí „ve věci samé“. Za touto formulací se skrývá fakt, že nově by měla být neveřejná všechna rozhodnutí procesního charakteru.

Kužílek: Je to zvrácená taktika

„Toto je podloudná, legislativně zvrácená taktika – že se změny zákona přilepí k nějaké jiné normě. Ten, kdo je tam napsal, počítá s tím, že v parlamentu nebude kapacita si to vůbec uvědomit a něco s tím dělat, a že se tak navrhované změny snadněji proválcují,“ obává se autor informačního zákona Oldřich Kužílek.

Hrad nechtěl zveřejnit platy úředníků, stát bude muset zaplatit odškodnění 47 000

Číst článek

Podle něj změna mimo jiné dopadne na kauzy, jako je vyšetřování Čapího hnízda evropským Úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

A ani u tajných služeb není v pořádku, když se utajuje úplně vše. „Nově by se nemohlo žádat například o informaci, kolik se dává na rekreaci pracovníků nebo jestli si ředitel služby koupil nový služební vůz a jaký,“ uzavírá Kužílek.

Vnitro se hájí

Ministerstvo vnitra, pod které informační zákon spadá, tvrdí, že o žádné omezení transparentnosti nejde.

„Stran trestního řízení je návrh odůvodněn požadavkem na ochranu spravedlivého procesu, s nímž je online informování o řízení zejména v přípravném stadiu neslučitelné. V jiných zemích je úprava ještě přísnější a zajištění spravedlivého procesu je v některých zemích vymáháno i trestní cestou,“ napsal Radiožurnálu Ondřej Krátoška z tiskového odboru.

Už dříve platilo, že se občané nedostanou k informacím policie, které policisté vypracovali v rámci boje se zločinem. Novela zákona ale předpokládá, že se tato výjimka rozšíří na všechny státní orgány, a kromě zločinu budou neveřejné i informace o veřejném pořádku. Veřejnosti tak zmizí z dosahu například informace o odtazích nebo umístění rychlostních radarů.

Podle Krátošky něco takového v praxi nehrozí. „Samozřejmě lze vykonstruovat mnoho hypotetických případů, jimiž lze působit na veřejnost, při bližším pohledu však nejde o realistické představy,“ dodává.

Ministerstvo vnitra ovšem samo aktivně u soudu brání zveřejňování podrobných statistik kriminality nebo informací o bývalých příslušnících StB v policii.

‚Novela je zbytečná‘

Ministerstvo navíc dle mluvčího vyšlo kritikům vstříc tím, že se „podílelo na přípravě kompromisního návrhu novelizace, vtěleného do pozměňovacího návrhu č. 1075“. Jde o pozměňovací návrh, který podal pirátský poslanec Ondřej Profant. Podle něj je chystaná úprava informačního zákona zbytečná.

„Přináší pouze věci, které si přeje ministerstvo vnitra – tedy primárně policisté – ale nevyvažuje vůbec práva občanů. Návrh mění spoustu věcí, které na první pohled vypadají jako detaily. Ale silně rozšiřují možnosti úřadů zamítnout žádost o poskytnutí informace,“ obává se.

Obavy má hlavně při sledování současné praxe, jak úřady žádosti o informace vyřizují. „Už dneska se potýkáme s velkým množstvím neoprávněných odmítnutí infožádostí. Úřady je často úmyslně sabotují. Myslím, že nejčastější důvod odmítnutí v reálu je, že úřady nemají ve věcech pořádek a je pro ně složité ty informace vyhledat, nicméně to není zákonný důvod odmítnutí a není to problém občanů,“ dodává Profant.

Chystaná novela zákona zatím prošla prvním čtením, do druhého se dostane pravděpodobně v září. V meziresortním připomínkovém řízení se pak nachází další novela, která si klade za cíl zákon o svobodném přístupu k informacím ještě víc omezit.

Jan Cibulka, Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme