O hudební všestrannosti houslisty, dirigenta a skladatele Ondřeje Kukala (nar. 1964) svědčí jeho paralelní působení ve třech oborech. Na Pražské konzervatoři vystudoval housle, dirigování a kompozici (Jindřich Feld), pokračoval na AMU (housle u Josefa Vlacha). Housle absolvoval vlastním koncertem a sám řídil provedení svého absolventského Danse symphonique pro velký orchestr. V dirigování ho ovlivnil Vladimír Válek. Již během studií byl dirigentem Pražského studentského orchestru a v letech 1985-1995 byl členem Nového Vlachova kvarteta, pro které napsal svůj 1. smyčcový kvartet op. 9. Skladba byla roku 1989 oceněna ve skladatelské soutěži Generace. V roce 1999 obdržel umělec od Editia Bärenreiter stipendium. Díky němu dlouhodobě pobýval v Německu a zkomponoval zde Symfonii č. 1, která získala v roce 2005 výroční cenu OSA. Většinu Kukalových děl vydalo Editio Bärenreiter. Pravidelně se uvádějí nejenom na našich pódiích, ale jsou i vyhledávaným repertoárem umělců v zahraničí, byly nahrány Českým rozhlasem a jsou dostupné na CD.

V letech 1991-1996 byl Ondřej Kukal šéfdirigentem Jihočeské komorní filharmonie, roku 1993 se stal dirigentem Českého komorního orchestru, který navazuje na činnost tělesa, založeného Václavem Talichem roku 1946. Také působil jako stálý dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu (1996-1999), s nímž doposud pravidelně spolupracuje, a zároveň jako koncertní mistr Pražského komorního orchestru bez dirigenta (do roku 2003). S posledně jmenovaným nastudoval a řídil koncerty v newyorském Lincoln Center, v Teatro Colón v Buenos Aires a ve vídeňském Musikvereinu. Od roku 2002 je šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové. Jako dirigent spolupracuje s řadou českých orchestrů (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Státní filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Komorní filharmonie Pardubice, Jihočeská komorní filharmonie); od roku 1998 je pravidelně zván k pultu České filharmonie. Hostuje u Slovenské filharmonie, roku 1998 byl hostem BBC Symphony Orchestra. 12. května 2006 zahájil se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu festival Pražské jaro.

Spojení práce skladatele, dirigenta a houslisty je pro Kukala charakteristické a v dnešních podmínkách výjimečné. Interpreti oceňují Kukalovu znalost nástrojové problematiky, ať už z pohledu dirigenta nebo houslisty. V jeho dosavadní umělecké činnosti je patrný výrazný zájem o českou hudbu, počínaje klasicismem až po dvacáté století. Ondřej Kukal svým širokým hudebním zaměřením dokazuje, že mnohostrannost nejenže nevylučuje profesionální zvládnutí každého oboru, nýbrž může naopak přispět k výraznějšímu růstu umělecké osobnosti.