Podprůměrné výsledky vykazují především školáci, jejichž mateřštinou není finština. V jazyce ani ve třetí třídě nedosahují úrovně svých rodilých spolužáků.
Pánové Oldřich Kaiser s Jiří Lábusem krátce po listopadu 1989 ve známém televizním skeči žertovali, že komunisté budou v roce 2000 k vidění jen v rezervaci. Tato předpověď se nenaplnila.
Každé ráno se ve Francii na ulicích objeví rodiče s dětmi, které vedou do školky. V Paříži v 18. okrsku se nachází škola nesoucí jméno Charles Hermite. K ní vede cesta, kde přebývají uživatelé drog.
Zatímco Česko bylo poslední dva měsíce zcela zaměstnáno volbou nového prezidenta, na západ od českých hranic se děly věci, které českou společnost možná ovlivní víc než generál Pavel na Hradě.
Poražený kandidát Andrej Babiš (ANO) se svým týmem v kampani předvedl mnohem drsnější způsoby manipulace veřejného mínění, než na jaké jsme byli zvyklí, čímž posunul populismus na novou úroveň.
Se skutečně odvážnou představou přišel známý a respektovaný ruský politolog Abbas Galjamov. Vyslovil názor, že v Rusku nazrávají předpoklady… pro vojenský puč.
Když se krátce po prvním veřejném vystoupení nově zvoleného prezidenta České republiky Petra Pavla přišel představit i celý jeho široký tým, byla to na české politické poměry osvěžující podívaná.
Tam, kde je problém sehnat slušně placenou práci, daleká cesta do nemocnice nebo kostrbatá veřejná doprava, budou dál obyvatelé volit spíš podle stavu peněženek – ve prospěch opozičních kandidátů.
Premiér se Zemanovu neochotu jmenovat nového ministra zemědělství nepokoušel řešit ani trváním na svém návrhu, ani případnou kompetenční žalobou. Čeká na nového prezidenta.
Čaputová přišla do štábu Petra Pavla ještě dřív než český premiér. Její výlet do Prahy je možné chápat i jako první náznak toho, že se bude za rok v tuhle dobu ucházet o své druhé pětileté období.
Co může nový prezident udělat pro rozvoj slabších, znevýhodněných regionů? Může vstoupit do řešení zásadního problému České republiky, píše v komentáři Plusu Petr Šabata.
Komentátoři poukazovali na to, že se u Bidena začíná nepříznivě projevovat vysoký věk. V Demokratické straně se dokonce začalo otevřeně mluvit o jeho možných nástupcích.
Po prvním kole Babiš prohlásil, že neměl většího cíle, než udržet 1,5 milionu hlasů ANO ze sněmovních voleb. Uspěl však výrazně více. Dostal 1,9 milionu hlasů, nyní to vytáhl dokonce na 2,4 milionu.
V posledních týdnech jsme zažívali mnoho repríz lidového divadelního představení s názvem Kdo s koho. Na jevišti po přestávce zůstaly už jen představitelé dvou odlišných rolí.
Kromě lží a špíny prohloubila kampaň i zmatek ohledně toho, koho si vlastně volíme. Spektakulární průběh kampaně uváděl zahraniční pozorovatele – aspoň ty z Evropy – v úžas.
Překvapení se nekonalo. Nejen proto, že průzkumy voličských preferencí hovořily dost jednoznačně o velké podpoře Petra Pavla. Ale i díky běžnému pozorování české politické situace.
Když Elon Musk vloni koupil sociální síť Twitter, slíbil, že vydá zprávu o tom, jak služba fungovala. Naskakoval tak na dlouholetépřesvědčení, že Twitter „umlčuje konzervativní hlasy“.
Petru Pavlovi k tomu pomohla vysoká volební účast a také osoba protikandidáta. Už měsíce před konáním voleb bylo zřejmé, že šance Andreje Babiše ve druhém kole jsou velmi malé, bez ohledu na soupeře.
Ekonomiku zastavila překážka, kterou půjde jen těžko odstranit. Firmy během krize zvýšily ceny, zčásti kvůli dražším vstupům, teď si na ně ale zvykly a chtějí s jejich pomocí dosáhnout vyšších zisků.
Represivní atmosféra v Ruské federaci přiměla drtivou většinu protivníků současného režimu k emigraci. Dva z nich, podnikatel Michail Chodorkovskij a šachista Garri Kasparov, jsou známi i mimo Rusko.
„Chceš-li mír, připravuj se na válku,“ říkali staří Římané. Neznamená to, že cílem je válčit. Právě naopak. Cílem je věrohodně odstrašit agresora. V atomovém věku jiná cesta k míru neexistuje.
Komunismus nutí lidi jednat proti jejich svědomí a zbavuje je osobní svobody. U antikomunismu bychom měli rozlišovat jeho typy podle toho, z jakých mravních zásad vychází.
Kancléř Olaf Scholz se dlouho bránil zaslání německých tanků Leopard. Své rozhodnutí ale musel přehodnotit. Změna nastala, až když to pro něj začal být vnitrokoaliční problém.
Ještě před rokem vypadalo členství zarytě neutrálního Švédska a sousedního Finska v NATO velmi nepravděpodobně. Po ruském útoku na Ukrajinu se zas naopak zdálo, že jejich vstup je hotová věc.
